Jak jsem našla bronzovou sekerku

Tak takhle to bylo.....

Milé hledačky a hledači,

jak jsem slibovala u přidaných nálezů, povím vám, jak to bylo. Jako všichni jsem si už dlouho vyhlédla pole, kam se půjdu podívat, až hospodáři sklidí. Kombajny odfrčeli, nastalo ticho a tak byl můj čas. Navečer po horkém dnu, bylo už k snesení pochodit políčku a tak jsem se do toho pustila. První padla olověná kule a po ní pěkný penízek z roku 1885. To bude pěkné, libovala jsem si. Přesto jsem byla jen pár metrů od okraje. Tak zajdu trochu dál do pole, napadlo mě. No nebudu rozvádět, co padalo, bylo hodně alobalu i zubní pasta. Ale říkala jsem si, že když je ten penízek, tak jsem spokojená :-). Je opravdu pěkný. Pak přišel ten knoflíček, celý zabahněný. Knoflíček... a takový veliký, nu doma se očistí a šup s ním do kapsy. A po pár metrech... Nádherný tón, ale to má i alogal... kopu a ona tam seděla. No, řeknu vám, že to bylo opravdu zvláštní..

.Můj hledačský asistent stál za mnou a jen mi kouknul přes rameno a díval se jak na to čučím. "Doba bronzová..že jo?" Sedla jsem si k té díře a pořád to držím v ruce. Hladila jsem si ty krásné opracované hrany...nevím, jestli to tak máte taky, když něco takového najdete, ale tohle bylo tak šílený, že se mi nedostávalo slov, ba ani myšlenky :-D :-D :-D. "No ty v..." ujelo mi."asi jo"

Musím říct, že tím hledačka skončila. Seděla jsem tam dlouho a chvíli se na ni culila, chvíli bloumala pohledem po krajině. Hmmm...to není špatný místo na nějakou osadu....možná tady stála...:-D :-D :-D

No prostě hotovo. Pak jsem to teprve nafotila :-).A honem běžela zjišťovat, co jsem našla. No, celý den byl najednou neskutečně fain :-).

Tak se mějte všichni krásně a přeju všem stejnou radost.

Jen ještě větičku,v muzeu jsem se dozvěděla o nějakém "kolegovi - loupežníkovi" který drze přinesl nálezy, aby zjistil ceny a pak si vše odnesl. Musím říct, že mi za něj bylo hamba. 

Je poměrně těžká

zaráží jak pěkně na tu dobu udělaná

knoflík - ozdoba koně

kulka a slitky olova

co tam bylo ještě

je krásná