HHB a HALO společná hledačka

Podhůří Jeseníků a Orlických hor

Ahoj lovci Psal se rok 1942 a mladý pošťák Hanz Miler z malé sudetské vesničce pod hory Jeseník právě vstával. Vstávalo se mu krásně, jelikož večer měl schůzku ze svojí milou u kapličky. Jeho Boženka byla Češka ale on neměl předsudky a nesouhlasil s rodiči, kteří byly proti aby se scházel, ač s krásnou, ale podřadnou Češkou. Byla jedna z mála, která s rodiči v pohraničí zůstala. Staří Němci se Hanzovi smáli, že má jednu nohu kratší, že je mrzák kterého ani na frontu nevzali, jemu to ale nevadilo. Měl rád svoji práci poštovního úředníka, který rozváží po okolí dopisy. Je pravda, že poslední dobou čím dál více vozil spíše smutné dopisy z fronty, ale on to bral tak jak to je. Věděl, že s tím nic stejně neudělá. Tak teda toho rána desátého května jako vždy nasedl na své kolo a ujížděl do úřadu. Po příjezdu se šel ihned hlásit ke svému nadřízenému. Ale něco bylo jinak jeho přednosta poštovního úřadu Wilhelm Schäfer se dnes mračil. Hanz se ho zeptal, zda se mu něco nestalo, on jen pohodil hlavou a řekl. Dnes mám pro tebe jinou práci, povezeš ruličky nových mincí dolů do města a tam je odevzdáš na místním velitelství. Mám o tebe strach hochu je to dálka musíš lesem a víš, co se dnes po lesích toulá banditů a zlodějů. Hanz se jen usmál, nebojte to zvládnu nejedu tam prvně. Pak se otočil, pozdravil a odešel. Do tašky tentokrát uložil místo dopisů peníze, sedl na kolo a vyrazil. Bylo krásné ráno, takže se jen kochal přírodou a přemýšlel, co by s tolika penězi mohl udělat. Třeba by mohl s Boženkou utéct a oženit se s ní. Tohle se mu zalíbilo a on už na nic jiného nemyslel. Ta myšlenka byla tak krásná až on i když nikdy nekradl se rozhodl peníze zakopat a svést to na to že ho po cestě přepadly. Vybral místo hned u cesty na úpatí kopce. A tam mince po dvou částech zakopal. Když bylo hotovo tak nasedl na kolo a jel k městu. Zbýval mu sjet poslední sráz, když v tom mu spadl řetěz. Přední brzdu neměl, tak se začal jen modlit, aby kopec sjel bez nehody. V poslední zatáčce u Wagnerova statku, který měl kamenný plot to už nevybral a narazil do plotu. Starý Wagner byl zrovna na dvorku a ránu slyšel. Hanze odvezl do místní nemocnice. Hanz byl v bezvědomí a po dvou dnech zemřel. Mince se ale už nikdy nenašli. Je rok 2014 devatenáctého května, teda 72 roků a devět dní po tragické události když do té samé oblasti přijelo šest hledačů, Čtyři z HALO a dva z HHB. Rozbalili detektory a začali hledat. Po pár metrech najednou Hrzán volá mám Depot mincí všichni jsme se seběhli. A on tahal deseti feniky a najednou i stříbrné dvou marky. Celkem 78 mincí z toho 22 stříbrných dvou marek. Otočil jsem se a jdu no a po třech metrech mám signál a už taky tahám mince, kluci mě šli pomoc, celkem 142 mincí ale žádná stříbrná. Některé byly pěkně slepené v ruličkách, hrany neměli sjeté. Ty ještě snad nebyli v oběhu říká Stenly. Jo kdybychom znali tu tragickou událost která skončila smrtí mladého Hanze!!!!!! Mějte se a ať vám to pípá Henry

Tak jsme kopali prní Depot

To je druhý Depot 142 mincí

Pár těch lepších

Opékání buřtů