Dva kluci...

Takhle to dopadá, když se vyrazí na místo, kde už nic moc nečekáte a chcete si jen pročistit hlavu...

Minulý týden jsem měl ženu v nemocnici, tak na hledání nebyl příliš čas, spíše vůbec, plno běhání, děti u tchýně, práce a tak...Po jedné z návštěv jsem však rovnou z nemocnice na hodinku a půl vyrazil k mé oblíbené a mnou prochozené zcela zaniklé vesnici s tím, že jsem blíž ano nevěděl, kam přesně se tam vydám....Nakonec jsem vyrazil na jednu louku z mnoha, kde jsem ještě nikdy nic pořádného nedal. No a vypadalo to, že to bude špacír bez ničeho zajímavého i tentokrát...Na pokraji louky jsem jen tak pro povinnost drobet zamáchal u kamenného tarasu a vida, slušný signál...Celkem nehluboko byla mince, které když vypadla z drnu, tvářila se jako desetník socan...Až když jsem jí vzal do ruky bylo jasné, že je to stříbrňáček a rozhodně starší než obligátní desítky Franty J. II. Určit jsem jí nezvládl, to na oči zůstalo bohužel doma, ale radost převeliká...Tak si říkám, že to drobet ještě okolo promávám a během pár minut další čistý signál a kupodivu opět.......agéčko, a to poltorák 1618 Zikmunda III. Vasy, samozřejmě můj první...No co mám povídat, dva takoví starý kluci během 7 minut, pohádka...Ještě k tomu prima stav. Cestou zpět jsem se stavil v nemocnici se pochlubit, dokonce se mě dostalo odpovědi: hhm, hezký, a to se mě doma nestává často.... ....ještě jsem se tam dvakrát vrátil, ale pouze halíře RU a feniky Výmar a III. říše, žádný zapomenutý polorozpadlý váček s obsahem se bohužel nekonal...