Drsná Vysočina

Obdivuju naše předky za všechno s čím se ve své době museli poprat. Narazil jsem při bádání na prameny popisující život v době 1 světové války v okolí praprarodičů a dovoluji se o ně podělit.

1.                                 I. světová válka rok 1914
2.   26.7.1914 Vyhláška o částečné mobilizaci

28.7.1914 vypovídá Rakousko-Uhersko válku Srbsku.

3.  Do 24 hodin narukovali ke svým plukům všichni záložníci do 39 let.
4. Druhá mobilizace byla 6.9. Při této mobilizaci byli odvedeni i koně.
5. Třetí mobilizace 20.10.1914 odvedeny ročníky 1878-1890,
6.  Čtvrtá mobilizace 15.3.1915 odvedeny ročníky 1891-1896
7.  Pátá mobilizace 7.8.1915 odveden ročník 1897
8.   Další vyhláška povolává ročníky 1865-1872 tedy věk 43-50 let
9. První rok války začíná velmi suchým a chladným jarem. Neprší a ještě v červnu přicházejí mrazy, které ničí hlavně bramborové porosty.
10.   Ceny veškerých potravin rostou, zavádí se poukázky na jídlo a armáda rekvíruje(zabavuje) vše, co se dá. 21. června 1915 je vydáno nařízení zabavení veškeré úrody obilí. 15. srpna zabavují veškeré staré zásoby. Ponecháno pouze na setí a nejnutnější obživu 500g obilí nebo 400g mouky na osobu a týden?
11.   Od sklizně 1915 do sklizně 1916 určeny vládou ceny obilí, za kterou se vykupuje: 1q pšenice 38,-K,1q žita 30,-K, 1q ječmen krmný 26,-K, 1q ječmen pivovarský 28,-K.
12.  Od srpna 1915 zavedeny chlebenky. Týdení dávka 1,4kg mouky nebo 1,96kg chleba. Špatná úroda roku 1915 ukazovala na bídu o jídlo.
13.   Obec měla nařízeno postarat se o potřebné, bylo jich zjištěno 68 a další přibývali. Ve mlýně pro ně bylo semleto 6q žita a 15q ovsa. Ovesná mouka byla nedobrá a po jídlech z ní připravených byly nevolnosti.
14. V říjnu měla obec dodat 28q žita a 28q ovsa. Dodáno bylo 19q žita a 33q ovsa.
15.   Rokem 1916 pokračovaly rekvizice vojska, které bralo všechno. V létě byla rekvírována vlna. Nařízeno stříhat ovce dvakrát ročně v květnu a v říjnu. Všichni majitelé motouzu o síle 1-2mm mají do konce října odeslat své zásoby vojenskému velitelství v Praze.
16.   Dne 2.ledna 1916 přivedl J. M. rekonvalescent z Istrie, 30 rodáků. Ubytováni byli po vesnici. V polovině října byl nařízen soupis měděných a mosazných předmětů v domácnostech. Kovy ani motouz nebyly v obci nalezeny.
17.   Od července do prosince roku 1916 odevzdala obec státu 37 kusů jatečního dobytka za minimální výkupní ceny.
18.  21.11.1916 zemřel císař František Josef I. Jeho nástupcem se stal Karel I .
19.  Začátkem prosince 1916 jsou pro vojenské účely odebrány zvony z jarošovského chrámu „Velký“ a „Polední“. Koncem roku 1916 byl nedostatek všeho, hlavně tuku a petroleje. Bylo zakázáno osvětlovat hroby na svátek zesnulých. Celé obci bylo přiděleno 50kg petroleje na měsíc. Z oběhu byly staženy stříbrné a niklové mince. Tisknou se papírové válečné peníze. Drobné mince jsou železné a je jich nedostatek.
20.   Rok 1917 začínal špatně a dalo se očekávat, že bude ještě hůř. Na vojnu jsou odváděni i mrzáci. Přísné zákazy domácího mletí obilí, zrušení trhů s dobytkem, snížené dávky potravin na osobu. V domácnostech jsou zabavovány zásoby za vojenské asistence. 16.dubna 1917 bylo osmi Chorvatům dovoleno vrátit se domů. Uprchlík Jos.Budič, 75letý, onemocněl a zemřel v nemocnici v Jindřichově Hradci. Dva z uprchlíků odvedeni k vojsku. Tři (Maraňovi) odjeli do Lublaně. Po jednotlivcích i rodinách opouštěli vesnici, až 4.dubna 1918 odjela poslední rodina do Chorvatska.
21.  Od 1.5.1917 zavedeny lístky na mléko (1/4l na osobu na den).
22.  Nenávist Němců vůči všemu českému se stále stupňovala.

  S rostoucí hospodářskou tísní, bídou a starostmi o své blízké na frontě i doma vyrůstal odpor, ne sice veřejný, ale tajný. Nechuť k válce byla stále silnější. Projevovala se neochota k dodávání plodin na frontu. Zatajování potravin a jejich prodávání pod rukou (takzvané keťasení).

  České písně byly zakázány. Ve školách se nesmělo učit o slavných českých dějinách, ale jen o Habsburcích a to samou chválu.

  Hlavně mladí lidé zpívali české vlastenecké písně a vznikaly i nové vojenské písně. Tak pány začala strašit píseň „Hej Slované“, „Kde domov můj“, nebo nová vojenská píseň „ Sotva mne matička vychovala..“. Proto byly tyto písně zakázány.

  Z prokleté rakouské armády jedni utíkali k Rusům a Italům, jiní simulovali různé nemoci, nebo se sami zraňovali, aby nemuseli sloužit.

 Bohatí se ze služby vypláceli.

 Dne 30. října 1917 odebrali vojáci zvonek z kapličky, který byl ulit v roce 1800 zvonařem Josefem Pernerem z Českých Budějovic. Rok 1917 byl velmi suchý a úroda nebyla dobrá.    Od 17. do 20. prosince 1917 revidovala obilí v obci komise s vojenskou účastí. Komise se ubytovala ve škole.

  Celkem za sklizně roku 1917 dodala obec 45q žita, 46q ovsa, 2,5q ječmene, 1,2q lněného semene a 4 vagony brambor.

  Jaro 1918 bylo suché, nepršelo až do 12. června. Zato byly mrazivé noci. 27. a 28. května bylo -3°C. Ještě 2. června bylo -2°C. Tyto mrazy velmi poškodily úrodu. Byl nedostatek pícnin a obilí bylo zničeno hlavně v nížinách. V obci zůstala jen tři nedotčená pole.

  Celý půlrok bylo velké sucho. Nedostastek vody ve studnách, v sádkách a dokonce vyschla i říčka, až na nějaké tůňky. To mělo za následek velký nedostatek píce, dobytek hladověl.

  Lidé nemohou na lístky nic koupit, nejsou žádné zásoby. Houfy žebráků zblízka i zdaleka procházejí vesnicí a žebrají o chleba. Přijíždějí lidé z měst s nadějí, že koupí nějaké jídlo pro své hladovějící doma.

Rekvizice dobytka v roce 1918 byly prováděny každé tři měsíce. Soupis vykonávala komise dům od domu. Průměrně bylo vybráno dvacet kusů, označkováno ušními známkami a dle potřeby odváděno.

Obilí rekvírováno hned po žních. Samozásobitel si mohl ponechat 16 kg na osobu a měsíc. Úroda brambor byla velmi slabá. Oproti roku 1917 byl odvezen pouze jeden vagon.

   Důvodem bylo sucho a jarní mrazy. Tak za daných poměrů bylo vidět, že nelze vydržet hospodářsky a nastává obrat. Mele se z posledního, říkal si posměšně náš lid. Pole nebyla řádně obdělávána, nebylo hnojivo ani osivo. Pro velmi ztenčený stav dobytka bylo málo mléka a másla.

 Lidé strádali naprostým nedostatkem šatstva a prádla. Ceny věcí denní potřeby stoupaly do závratné výše. Venkovští lidé je dostali koupit jen za jídlo. Za jídlo pracovali řemeslníci i dělníci. Nic nemohlo zabránit hrozné lichvě. Protože byly přísné rekvizice, nebyl dostatek jídla ani ve velkých statcích. Nedostatek měl za následek krádeže na polích, v bytech i na drahách. Pro nedostatek uhlí byl snížen počet vlaků a byl v nich velký nával.

  Všude byla vidět demoralizace a mravní úpadek.

 Pro nedostatek paliva se rušilo vyučování na školách.

Anarchie panovala v armádě i mezi civilisty. Vojáci houfně dezertovali, schovávali se po lesích . Neúčinkovala ani hrozba nejpřísnějšími tresty. Státní a vojenské orgány se stávaly bezmocnými.

 V říjnu 1918 cítil každý, že nastává konec válečného utrpení a že přijde něco neobyčejného.

Dne 28.října 1918 vyhlásil Národní výbor samostatnost českého národa.

Na 30.října byl svolán do Jindřichova Hradce tábor lidu výzvou Národního výboru.

  Dynastie habsburská byla svržena.

Radost ze samostatnosti byla zvýšena očekávaným návratem vojáků z fronty, ovšem jen v některých rodinách. Tam, kde neměli žádné zprávy o svých blízkých, nebo nebyly dobré, se utěšovali tím, že oběti nebyly přineseny zbytečně.

 Vojáci se vraceli porůznu. Někteří hned v listopadu 1918 nebo později, podle možností rakouské armády. Nejpozději se vraceli zajatci a nakonec legionáři, poslední až koncem roku 1920.

VYPOVĚZENÍ VÁLKY

pohled

tabáček

prsteny

p1

o1

o2

odznaky