Drobné památky - hraniční kameny.

Určitě každý z nás potká němé průvodce a někdy i rádce při toulkách přírodou. Občas se objeví nečekaně v houští, v příkrém svahu či u koryta potůčku, ale skoro pokaždé v jeho blízkosti je další „strážce“ svého panství. Pozorně se dívejte a jistě je spatříte … Pravda, že někde může být osamocen a skoro zapomenut, ale jeho chyba to není - to příroda některé skryla našim očím a bohužel některé jsme sami lidé odnesly nebo zničily.

Označování hranic

Způsoby označování hranic feudálních panství se svou povahou na různých místech České republiky liší a to v závislosti na povaze terénu, historických souvislostech nebo případně i na zvyklostech oblasti, ve které byla tato hranice vytyčována. Hranice pozemků vedly v minulosti po mezích, krajích porostů či jiných daných bodech, postupně se začaly do významných bodů hranic umisťovat hraniční kameny. Josefínský katastr z roku 1785 byl prvním katastrem, kde pozemky byly jasně zaměřeny a hranice katastrálních území byly označeny a to především hraničními kameny.

Dále musíme připomenout mapování Stabilního katastru provedené na základě patentu císaře Františka I., ve 20. až 40. letech 19. století. Geodetickým základem pro mapování ve stabilním katastru byla trigonometrická síť vybudovaná postupně pro celou rakouskou monarchii a později i pro uherskou část. Mezi předměty měření patřily katastrální hranice obce, hranice pozemkových a stavebních parcel, železničních těles, silnice, vodstvo a vybrané objekty – boží muka, křížky, mostky atd. Pozemky byly rozlišeny podle druhu (kultury), užívání a tříděny do jakostních tříd (bonity). Stabilní katastr představoval stálý a dokonalý seznam všech pozemků podléhajících dani s udáním jejich velikosti, plochy a čistého výnosu. Výsledkem je velmi precizní a podrobná mapa v měřítku 1:2880, délkovou jednotkou při měření a výpočtech byl vídeňský sáh. Originály mapových listů jsou uloženy v Zeměměřickém úřadě.

Hraniční kámen

zvaný také hraničník nebo mezník je obvykle kamenný nebo betonový kvádr, případně těleso podobného tvaru vyčnívající ze země. Odborná definice říká, že tyto geodetické hraniční znaky se používají k označení lomových bodů hranice pozemku/parcely. Skládá se z nadzemní a podzemní části, která je zpravidla delší - zabezpečuje tak hraniční kámen před nepříznivými povětrnostními vlivy, ale i fyzickými nárazy. Nadzemní část - označenými ve vrchní části tlapavým křížem, jednoduchým křížkem nebo důlkem - vytesané nápisy, erby či jiná označení majitelů, pořadová čísla, a někdy i rok zakopání do země (tzv. stabilizace) dle „bohatosti“ panství nebo rodu.

Příklady iniciál:

KS Království Saské - Königreich Sachsen

KB Království České - Königreich Böhmen

HP Herrschaft Posoritz - panství Pozořice

HH Herrschaft Hrottowitz - panství Hrotovice

HO Herrschaft Obrowitz - panství kláštera zábrdovických premonstrátů

KW Königswald - Královský les

TT iniciály rodu Thurn - Taxisů

     Hraniční kameny mají historickou hodnotu pokud jsou na místě, kam byly kdysi usazeny.

Zdroje:

část textová - internet, autor

foto - autor

Kámen v okolí Úštěku

Novopacko

Praha západ

Mnichovo Hradiště

Litoměřicko

Ústecko

Sedlčansko

České středohoří