Zajimave. To mne vazne zaujalo.
5 korun Jiřího Harcuby
Rytíř kovu a skla
Homo quasitor, člověk hledající, najde při svých toulkách ledacos a ledacos taky s určitým opovržením vrátí zpět zemi. Mnohdy se tím připraví o nejen o zajímavý artefakt ale také o informace z něj plynoucí. Na křižovatce dvou hliněných cest, nedaleko kříže spasitele u Silůvek, jsem vykopal pětikorunu. Ne snad z nostalgie, či hamounství ale z čiré radosti z nálezu jsem ji dal do kapsy. Teď večer si ji prohlížím a vyhledávač zobrazuje jméno autora: Jiří Harcuba. Pročítám jeho životopis a začínám obdivovat jeho dílo. Původně jsem si myslel, že návrh komunistické mince musel navrhnout nadšený svazák, ale jako vždy je vše naopak. Profesor Harcuba se narodil v roce 1928 v Harachově, v rodině sklářů. Jako každý velký umělec se nejdříve vyučil aby později zvládl techniku díla. Vyučil se za války rytcem skla ve firmě Endler. Následovala studia na umprumu. V roce 1958 spolupracuje při realizaci rytého skleněného sloupu na Expu v Bruselu. Stává se z něj uznávaný sklářský rytec a medailér. V 66-tém se zúčastní soutěže návrhu mince v nominální hodnotě 5 korun a vítězí. Svět se zdá příjemný a v rámci uvolnění tuhého systému i čím dál tím víc přijatelnější. Však co by byl život beze zvratů? Na Ruzyni přistávají první Iljušiny a Jiří Harcuba je zrovna v Chicagu. Vytváří tam pro krajany pamětní medaili k 50tému výročí založení republiky. Jako protest zapichuje ženě Republice do zad vojenské bodáky. Po návratu zazvoní zvonek, následuje výslech, prokurátor a půl roku v těžké cenové na Borech. Při zatýkání, než si nechal vyrazit dveře, stihl hodit do světlíku rozpracovanou medaili Jana Palacha, kterou zachrání jeho asistent a mistr ji později dokončí. Po propuštění ani soudruzi nedokáží skrýt jeho dílo a talent před světem a mistr přednáší a vystavuje po celém světě. Z jeho medailérské tvorby například Erasmus Roterdamský, Ema Destinová, Petr Parléř, Paganini, Marcus Aurelius a mnoho dalších krásných prací. Jeho tvorba má antické rysy, nezkresluje skutečnost. Zobrazuje vždy z profilu. Na medailích je čitelná praktická zručnost. Rozvržení na mincich je asymetrické ale přitom v rovnováze. V roce 1997 zakládá ryteckou školu Dominika Biemanna, svého uměleckého vzoru, také rodáka a slavného rytce z Harachova. Výčet jeho sklářského a medailérského díla je ohromující. Mistr odchází v létě 2013 navždy. Při průzkumu jeho díla jsem nabyl dojmu, že to byl "nezastavitelný" člověk. A jeho medaile se mi líbí. Samozřejmě jsem ho neznal ale na to co vytvořil, to musel být skromný člověk. Takže jsem rád, že jsem tu pětikačku nevyhodil.
6 votes
6 votes
Add post
You must subscribe to post. If you do not have an account on this site yet, sign up.