:-O To asi nebude kopanej krasavec
Zlaťák
Coin data
Identified coin: | František Josef I. (1848–1916) – 1 Dukát (č. 463) |
---|
User feedback
Mintage area: | České území (6 názorů), Rakousko (2 názory) |
---|---|
Ruler: | František Josef I. (1848–1916) (11 názorů), Rakouská republika (1918–present) (1 názor) |
year of mintage: | 1915 (10 názorů) |
Nominal: | 1 Dukát (9 názorů) |
Material: | Zlato (Au) (10 názorů) |
Coin ID: |
František Josef I. (1848–1916) – 1 Dukát (č. 462) (2 názory), František Josef I. (1848–1916) – 1 Dukát (č. 463) (1 názor), František Josef I. (1848–1916) – 1 Dukát (č. 461) (1 názor)
Kalisch: 463, Tomberry: 461, sulda: 462, : 462, Admin's vote (?) |
Log in and help identify this coin.
Photo
Post
dukát FRANTIŠEK JOSEF I.1848-1916
Razba z rokom 1915 pokračuje dodnes.
Já bych to tipoval na kopačku
Já bych možná řekl že byla v něčem zasazená - něco jako medajlonek
Kopaná
nepoškozená, nepoškrábaná, pozlacená- možná, novodobá mince, jakoby pozlacená, koupená na některém zámku, už jsem to párkrát vyděl. Tady nás někdo tahá za nos, kdybych toto kopl, tak pošlu vícero fotek i v nálezovém stavu
vypadá jak pozlacená.... škoda
No to teda nevím, jak podle fotky poznáte pozlacenou minci? Mince je ražená, (není to nějaký odlitek), jestli má ten dukát správnou váhu, a nemá silnější střížek než by měl mít, tak je to bezpochyby zlato. Ražba ročníku 1915 skutečně nebyla ukončena, Vídeňská mincovna je razí jako obchodní minci dodnes. Mince je eviudentně po oušku, nebo vyjmuta z rámečku, ale poškození hran mohlo vzniknout i jinak.Třeba po ztraceníz přívěšku. Dukáty mají jednotnou ryzost i váhu - 986/100, 3,48 Gramu.
Pucholt - absolutní souhlas - měl jsem v ruce dva pravé dukáty - oba právě ten ročník 1915 - dají se skutečně koupit i dnes !!! A stále se razí !!!
zlaza minca je zlata
podla mna je kopla.
Tak jsem zas tak daleko od pravdy nebyl
To Cobra tak se mám ještě co učit.
Ano, správný postřeh. Dukáty se razily se značkami mincoven, pokud jich bylo v té době v provozu víc. Postupem doby v Rakousku-Uhersku po vzniku korunové měny (1892) zůstaly v provozu už pouze 2 nějvětší mincovny. Ve Vídni a v Kremnici. Jejich produkty se lišily už samotným provedením mince, taže od používání značek se upustilo. Už i některé Guldeny jsou se značkou A i bez ní aby se u pozdějšího ročníku značka zase na minci vrátila. Na Slovensku se razil Forint, s Maďarskými opisy a znaky. Všechny mince svorně obíhaly na celém území soustátí. Gulden = Zlatník = Forint. To samé pak bylo po nástupou Korunové měny, kdy 1K měla 100H - drobný byly Heller = Haléř = Filler.
Výměna a přepočet mezi Guldenem a Korunou byl 1:2 Tedy 1 Zlatník se měnil za 2 Koruny. Od té doby se ještě dlouho říkalo desetikoruně pětka (původně 5 Zlatých..)
Pro Libed - může být opravdu jen pozlacená. Záleží skutečně na té váze. Vídeňská mincovna razila také z originálních razidel měděné odražky s kvalitním zlacením. Speciálně pro banky za výlohu. Aby tam měli "zlaté" mince, ale ne ze skutečného zlata. Jednak jim v tom neleží spousta peněz a navíc s patřičnou cedulkou že se nejedná o zlato nelákají zloděje k rozbití výlohy. Stačí se projít po Vídni, jsou k vidění i dnes. Mívají tam efektně naaranžovanou hromádku Dukátů a 4Dukátů Františka Josefa.
Ale podle fotky bych řekl, že to nebude tento případ, obvykle se pozlacení částečně setře a pak prosvítá měď. Nesetře se ale na mincí za výlohou, na kterou nikdo nesahá...Určující je váha, měděný "dukát" váží jen něco málo přes gram.
V tom původním příspěvku mám překlep ryzost dukátu je přirozeně 986/1000. Chybí tam jedna nula...98,6 % dukátu je čisté zlato a 1,4 % měď. Ta se tam přidává jen pro to, aby mince nebyla tak měkká jako čisté zlato. Na karáty by to bylo 23,5 karátů. Ale ve zlatnictví se na šperky tak čisté zlato nepoužívá.
Ja tipujem nejaka novorazba.
Tieto dukáty sa ešte stále razia ako investičné mince, no z hladiska tvrdosti a odolnosti to neni čisté zlato jak býva pri investičnom vo zvyku. Je do neho pridané nejaké to percento iného kovu..
je to Franz Joseph 1 Material: Gold / Au 986/1000, Dukatengold (=98,6% Gold)
Dukáty boli zlaté mince používané v európskych krajinách od 13. storočia. Habsburská monarchia razila dukáty od 16. storočia. Za cisára Františka Josefa I. však dukáty fungovaly ako obeživo len do roku 1858. Potom sa používali ako obchodné mince. Dukáty s dátumom 1915 sú razené ako investičné zlato. Na líci je vyobrazený Cisár František Josef I. s vavrínovou ratolesťou hľadiaci vpravo, po obvode je nápis FRANC IOS I. D. G. AVSTRIAE IMPERATOR. Na rube je dvojhlavý orol s nápisom po obvode mince : HUNGAR BOHEM GAL LOD ILL REX A A 1915. Rýdzosť zlata: 986/1000, 22 karátové zlato, 3.48 g
František Josef I. Habsburský, předposlední císař rakouský a český a uherský král, panovník, který je na císařském trůnu neuvěřitelných šedesát osm let, přichází na svět 18. srpna roku 1830 ve Vídni jako syn Žofie Bavorské a arcivévody Františka Karla, bratra rakouského císaře Ferdinanda I.
Od počátku své vlády se pak nový císař opírá o dvorskou kamarilu rakouského ministerského předsedu Felixe knížete Schwarzenberga - s jeho pomocí potlačí revoluční hnutí roku 1848 a obnoví velmocenské postavení Rakouska v italské a německé oblasti. Co se týče vnitřní rakouské politiky, císař František Josef I. odvolá ústavu, obnoví absolutistické zřízení a sám v roce 1852 přebírá veškerou moc do svých rukou. Nedostatek politických zkušeností ale vede k Františkovým zahraničněpolitickým neúspěchům - během krymské války (1854-1856) si císař podporou akcí evropských mocností, válčících s carským Ruskem znepřátelí Rusko, hra na dvě strany ho pak přivádí do mezinárodní izolace, brzy pak přichází i válka s Francií a Sardinií. Jako generalissimus neprokáže František Josef I. nikterak valné vojevůdcovské nadání. V roce 1908 dochází k anexi Bosny a Hercegoviny, která vyvolá vážnou mezinárodní krizi, krizi, která pak o šest let později vyvrcholí, po sarajevském atentátu na následníka rakouského trůnu Ferdinanda d´ Este, vypuknutím první světové války. Uprostřed války pak císař František Josef I., 21. listopadu roku 1916, umírá, pohřben je v kapucínské kryptě ve Vídni