Z hákovnice ?

Nepochybně závěr pozdního středověku ,typově se jedná o kompozitní projektil. Dnešní terminologické škatulkování tehdejších palných zbraní dle ráže a někdy i tvaru neodpovídá zcela tehdejší skutečnosti.
Ručnice-píšťala×hákovnice,puška-tarasnice×srubnice x harcovnice x houfnice×rychlice(komorové dělo zřejmě) apod.,hrubý kus-bombarda apod. Někdy máme specifikován konkrétní název palné zbraně(dle písemných záznamů ,i když leckdy pro nás trochu zmatečně),někdy ho sami zkoušíme dodatečně aplikovat třeba ke zlomku hlavně či projektilu.
Zde dle ráže zhruba na pomezí těžší ruční palné zbraně a naopak lehčího děla.
Obávám se ,že středověk to až tolik neřešil...

Husita, hezky vyčerpávající. Mělo to potažení olovem za účel utěsnění v hlavni? Byla by to zajímavá analogie s pozdějším dělostřeleckým střelivem

Zcela nepochybně to bylo i z důvodu lepšího utěsnění ,některé hlavně tehdy měly mimo jiné i lehce křivejší (nejstejnoměrné)vývrty. Použité vnitřní fe jádro u těchto kompozitů pak dosahovalo lepší průraznosti oproti klasickému a lehce deformovatelnému olověnému projektilu.Stejný postup výroby se uplatnil i u soudobých válečkových střel.
Paralelně se používaly ovšem i projektily pouze z jednodruhového materiálu( fe nebo pb).

Husita - velice děkuji za podrobné info .

olovo se také lépe zpracovává a tak se kule dalo vyrábět i v terénu... stačil kousek železného jádra zalít do kule a bylo čím střílet... železnou kuli jen tak v terénu neuděláš....

pěknej bobek.