Paráda, určitě lepší, než chcípat na poli. Za jak dlouho se takový množství narejžuje?
Trocha žlutého prachu
Jsou to fota nekterých zlatin z letoška.Někdy je toho víc,jindy skoro nic.Hodně mi pomahá přítelkyně tak to trochu rychleji přibývá.Je to svělej relax v parných dnech.
Artifact category
Identified category: | |
---|---|
User feedback: | Natural gold-golden-golden-golden-semiprecious stones (1 názor) jiva: Natural gold-golden-golden-golden-semiprecious stones |
Log in and help identify this find.
Photo
Circumstances of the finding
Location: | Jihočeský kraj |
---|---|
State of soil: | Wet |
Depth of the finding: | 30 cm |
Used detector: | Pánev |
Post
První tři fotky jsou vždycky tak za cca 5 hodin u vody ve dvou(nikam se nehoníme a jdem si i zaplavat,pivo a tak).čtvrtá fotečka je z rodné říčky za cca 2 hod.A ta poslední myslím za cca 5,5 hod a to jsme ještě rozdávali lekce kolemjdoucím co o to projevili zájem.Ber to tak že na otavě je průměr(pokud se nepletu) 0,2g na kubík materiálu(většinou ještě mín,málokde ale i víc)a za den ten kubík nedáš.Když uděláš za den tak 0,1-0,2g jsi docela rád a bolejí tě záda i ruce
Kolik tedy musíš/musíte cca přerejžovat pánví na tu 0,1 - 0,2 g? Jakou má to zlato ryzost? Má alespoň cca 585/1000 (14 K) nebo větší?
Cobasico ryzejší už bejt nemuže
Jakto? Nejryzejší je přece 1000/1000, ale to ještě nikdy nikdo na světě nevyrobil! Břídilové lidští. Podívej se na "cihly" v bankách tam máš "jen" - 999/9. ... V přírodě najdeš vyšší ryzosti než 14 K.
Přírodní zlato je téměř ryzí, tedy skoro 24 karátů. Nižší ryzosti se vyrábí uměle, protože čisté zlato je měkké a má vysoký otěr. Proto se míchá se stříbrem a mědí.
Přírodní může mít různé ryzosti a barvy, např. elektrum, nejslavnější nález od Křepic potažené slaboulinkou vrstvičkou ryzího (to má vysokou ryzost!). Proto je na povrchu tak žlutý. A elektrum není přece ryzí - žádných 24 K. Atd.
Jiva: Díky za info, neměl jsem představu.
cobasico-Pánve si nepočítám.Jde to ale těžko říct.Já si prosívám materiál 5 mm sítem,někdo to třeba hází lopatou hned na pánev a větší kameny vybírá až z ní.Kde se nedá očekávat větší velikost zlatin šlo by použít i síto 3mm.Tím chci řict že třeba ze dvou lopat uděláš různé množství materiálu který ti zůstane na pánev.Navíc záleží na velikosti pánve a kdo si tam kolik dává.Někde jsem slyšel že na otavě je třeba 5-30 tisíc zlatinek na gram.Já považuji za místo kde se chci zdržet alespoň to kde jich je 15 a víc.Takže se dá říct že musíš udělat třeba tisíc pánví než uděláš gram Co se týče té ryzosti(slyšel jsem od zkušeného zlatokopa)otava má nahoře cca22 karátů a dole nad Pískem 18.Je to ale dáno tím že má hodně zlatonosných přítoků a ty mají různé ryzosti zlata.Tak velká zlatina aby byla průkazná se moc často nenachází a tak se ryzost udává ze slitku všech zlatinek které byli narýžované v dané oblasti.Třeba na blanici jsou prý hodně pěkné zlatiny ale jde spíše o elektrum.Jinak ryzost a váha není vůbec podstatná.Když totiž podnikneš cestu k vodě,dotahneš tam krámy,naházíš v proudu z vody desítky možná stovky lopat,pokouše tě veškerá možná havěť a ty odcházíš domů se zlatem za pár desítek korun,neřešíš cenu ani karáty.To co si sám narýžuješ je opravdu to nejryzejší zlato(alespoň pro mě určitě).
Suma sumárum.....tady v Čechách si nenarejžuješ tolik aby si zbohatl
To Jiva: Mockráte díky za vyčerpávající odpověď. Je mi jasné, že se ta ryzost udává ze slitku a ne ze zlatin/z nugetu. No 18 - 22 K je fakt hodně, to jsem nečekal! Myslel jsem míň, spíš kolem 14 - 16 K. Všechno se to čte moc hezky. Asi na tu Otavu někdy v brzku vyrazím. Asi někam do okolí Horažďovic.