Pěkný kop.
Studovat mapy se někdy vyplatí
Studoval jsem opět kam jít. Už dlouho se mi nedařilo najít stříbro. Fakt dlouho. Půl roku.
Říkal jsem si, že musím najít nějaké místo - odlehlé a kdysi frekventované. A hlavně, dnes špatně dostupné. Většina lovců s detektorem ráda zastaví autem u posekané louky, dubového lesa nebo právě u vláčeného pole, co je hned u silnice. Zaparkovat, zapnout deník a jít.
Našel jsem odlehlou louku, která ležela kdysi mezi cestou a řekou. Po cestě se odedávna chodilo k vesnicím, co byli založeny ještě za Přemyslovců. Jenže- řeka byla za první republiky regulována, oblouk narovnán a louka se rázem ocitla na druhé straně řeky. To vše, jsem zjistil z několika starých map a katastrální mapy.
Vyrazil jsem brzo ráno, auto nechal v lese. Pak pole, železniční trať, další pole a po víc jak hodině trmácení ta louka. A tam, na třetí kop tato krásná mince. Téměř na den, po půl roce, padlo další AG. Pak ještě kreuzer 1851 a 1800. O kus dál na poli ještě kreuzer Josefa II.
Někdy se prostě vyplatí studovat mapy a jít trochu dál.
Coin data
Identified coin: | Friedrich II. der Große (Veliký) (1740–1786) – 1/12 Reichsthaler (č. 3453) |
---|
User feedback
Diameter: | 24,0 mm |
---|---|
Weight: | 3,30 g |
Mintage area: | Prusko (1 názor) |
Ruler: | Friedrich II. der Große (Veliký) (1740–1786) (1 názor) |
year of mintage: | 1765 (1 názor) |
Nominal: | 1/12 Reichsthaler (1 názor) |
Material: | Billon (Cu+Ag) (1 názor) |
Coin ID: | Friedrich II. der Große (Veliký) (1740–1786) – 1/12 Reichsthaler (č. 3453) (1 názor) joumana: 3453 |
Log in and help identify this coin.
Photo
Circumstances of the finding
Location: | Středočeský kraj |
---|---|
State of soil: | Damp |
Depth of the finding: | 25 cm |
Used detector: | noX800 |
Post
Pěknej kop grt.
Teda,to je stříbrňák..👍👍👍a taky o tom jezdění někam podobně přemítaš,dle mě hlavní důvod, proč, jsem s přáteli na vyjížďkách do dáli nikdy nic nenašel.( až teď 30.11.). Těch pár hodin někde blízko auta ,na stále prohledávaným,.. musí jít o malej zázrak...odlehlejší, namáhavější,to mě láká.Dobře na to jdeš...🍀🍀🍀
Diky . No,cutoro-premyslim o tom hodne. I ten Riman v Ag vloni padnul po dedukci. Ze si lidi u reky zkracovali oblouk a chodili primo. Ale vetsinou nic nepadne. Treba vcera-podle krokomeru v mobilu 18 km v terenu,a -jen dva stitove knofliky a shnily cu kreuzer. Ale teda ten stitovej jeden je obr. Asi jako dnesni 20 kc.
O zkratkách tehdy hodně přemýšlím, možná je i podvědomě chodím ..🙂
Já ti nevím, jestli zrovna tahle mince stála za to hodinové trmácení....onehdá jsem zaparkoval u dubového lesa a za chvilku byla stejná pod cívkou.....
To je zase pěkná ourodička stříbrňáčků pane Joumana.👍🤝
No po půstu musí někdy přijít posvícení.😀😉
Máš palec za kolečko a především za odhodlání a výdrž. Jít hodinu na určité místo, to už chce zápal. Ještě tak pred 4, 5 lety, jsem chodil 45 minut do kopce tady u mě do lesa, než jsem rozbalil detik. Dnes už na to seru. Max je 20, 25 minut.🤷
Prospektore-nezlob me!
Cekota-to je za lonsky rok od brezna ty 3 dnesni vklady. Takze celkem 5 ag za cely rok. Bida.
A to ani nebudu zmiňovat, že jsem ho jednou našel na poli jen pouhým okem....
Janek 67-ja jsem kluk z polabske niziny. Teda kluk...50 za dverma. A na jare jsem vyrazil s klukama z hor(maobo s kamosem) do horskeho terenu nekde u Nove paky. No,a po dvou kopcich za asi dve hodky jsem odjel zas domu k labi. Takze kopce neudycham,ale v nizine dam za hledacku 15 km bezne
Já jsem na tom jako Janek67 a protože Ti to pěkně napsal, nebudu se opakovat. Ta mince za to stála, ale určitě ty hodinové streky do cílové lokality nechodíš pořád a při každé hledacce. Já se snažím co nejvíce přiblížit konečnému cíli autem jak to jde...
Pěkný kop. Gratuluji👏👍
Mince pěkná. 👍A u Paky jde najít hodně hezkých kamínků. 😉Já od mala jezdil za babičkou a dědou do Staré Paky. Po dešti na poli se to jen třpytilo.
Joumana: S tou svojí bídou nade mnou pořád vedeš 5:4.😂
Absťák trvá už před 5 měsíců.
Ale jednou se to snad zlomí, doufám.
Cekota: ja má poslední lesní stříbro 03/2024, jsem ještě větší zoufalec...teď pořád kopu nějakou sezranou med a socialistické 10 halere, čekám tedy 7 měsíců na silverko (polní gresle nepocitam).
To nám nemůže dát prospektor nějaké tipy, kde ta silverka budou vopravdu cinkat ?
Jarynor: To jsme na tom defakto stejně.☹️
Ale jestliže máš grešličky, pak je to stříbro.
A zrovna za takovou od Poldíka bych byl velmi rád!☝️
A kolik má ID na Equinoxu, skáče to i do železa?
Ja mam gresli Leopolda a id na nox 800 bylo snad 11 myslim.
Polni gresle mi jdou na ID 10, 11 a do mínusu ta gresle nikdy na Noxu nejde. Já mám za rok 2024 když to pocitam 4 silverka včetně greslicky.
JARYNOR-Ja ty gresle pocitam za stribrnaky jak cekota a i asi ostatni. Vem si,ze je tezke ji najit. Signal velkeho ag kopes vzdycky,ale gresle pipa jak maly odpad nejaky,a takovy signal kolikrat nekopes. A i takovy kreuzer leopolda je taky tak maly. A ja mam dokonce kreuzer Karla VI,a ten je polovicni nez gresle. To bys nemohl pocitat pulku malych ag
Pěkná mince
Diky Vam vsem.
Slušný Prušák jak říkáš grešle nebo trojnik se počítá je to slušné Ag které se schovává za odpad ale um je nepřejít černý haléř.
Já bych klidně nějaké tipy na "stříbrné" lokality dal, ale zcela bez záruky....
Před svátkama mi chyběl jeden fufník do třicítky, a bral bych cokoli - i 10kr FJI Jenže ouha, o žádné silverko jsem nezavadil, ani na horách, ani v nížinách. A to jsem od 20.12. do 5.1. chodil obden do terénu. Minimálně na šest hodin.... a stejně jsem byl marnej. Přeloženou polní grešli nemůžu počítat za plnohodnotný nález
A ještě něco - v neděli při kávě jsem prošel loňský kalendář, a součet hodin v terénu je....455,5...
Prospektore-super ze se podelis o sve stribrne tipy na lokalitky. .Tak ke me do obalky prosim. .
Ja mam 400 hodin. To je pri 5ti ag za rok...80 hodin na jedno.. ..
A Tobe vychazi 16 hodin na jedno jak to pocitam. Takze bud vybiram blbe lokality,nebo nevim..
Uz vim. Tobe zvedla prumer ta ulozenka v sudetech. To bylo tusim 9 ag na fleku. Ale i tak mas pak jeste 20. Jde Ti to prospektore nejak moc
Jasan, ta uloženka bylo 10 kousků, jinak bych byl letos s množstvím silverek jako ty Ale beru to tak, že hodně času sežrala přestavba domu a taky se na tom dost podepsal polomrtvej NOX...
Protože předloni jsem byl asi na čtyřiceti kouscích, bez uloženky. Bylo víc času a NOX byl v kondici.....
Tak to je masakr . 40 AG ZA ROK. Proboha,vzdyt chodis skoro jen lesy,a tam toho je malo..
Kdepak, v lesích toho je ještě spousty Ale jsou tu tací, kteří hlásí už v půlce roku sto kousků, asi většinou z pole....
U mně je to 230 hodin za rok(Ale začal jsem někdy v květnu). Což je 57,5 na 1 AG. To by nebylo tak hrozný, ale …. co je hrozný, že je to od posledního AG už 145 hodin.😖
To znám taky, klidně dva tři měsíce nezakopnu u silverko, a pak se to začne sypat....
Problém jsou ty lokality. Najít v dnešní době panenské místo je téměř nemožné. Ale i to se mi přihodilo, a je to čistá radost
Klasika je u mě taková - vyrazím do nového lesa a najdu. Paráda. Vyrazím tam podruhé, potřetí, počtvrté...a prd. Začnu jezdit jinam. Taky prd. Tak se tam třeba po půl roce vrátím a bingo....
Prospektor: No jasný. Tohle je sport o detailu... uděláš krok doleva a pic už tam může být radost. Nebo půjdeš doprava a najdeš prd.😂
Vždyť ty pole, lesy a louky jsou tak dlouhý a široký..... toho místa, kde je prd je hodně.☹
Jako co mě potěšilo, že se konecne trochu lidsky rozepsal prospektor a já teď tedy budu čekat na tu záplavu, na ten prival silverek, co by měla přijít, kdy mám takový pusť. Ale ve skutečnosti myslím zadny silverkovy zazrak neprijde ...Ale opravdu gresli velkou jako nehet, tj zlamanou gresli, bych nejradši nepočítal, protože je to takove ageckove prd a trvám si na tom, i když Joumana mi to pořád vyvrací....Každopádně moje 4 Ag za minulý rok považuji za zcela skandální 😀 😀
Paráda prušák! To ti tak pěkně nakvetl kaktus anebo to je nalepený?😁
Hezký prušáček, mám 2 dokonce z jedné louky, od sebe tak 200m, býval tam kdysi hostinec. Ten tvůj je pěkný. Panenské lokality jsou opravdu jen málo kde, ale studovat podklady se vyplatí. Nicméně jak říká prospektor - Najdeš poprvé, 2x se tam vrátíš a nic. Vrátíš se tam po 3 a sype se. A počítej s tím, že tam nechodíš jenom sám. Moje stříbrné lokality jsou ale většinou samé pruské silber grosche a to jedničkové nebo 1/2, vím, že to je rouhání, ale když jich máš každou hledačku nějaký a někdy i více (a málo kdy se stane, že nedonesu žádné Ag), tak tě to tak už nevezme a těšíš se třeba na velký šítový AB s kytičkama, svátostku, zajímavou plombičku nebo něco jiného, zdánlivě obyčejného.
Sipek 2-to je opravdu zivy kvet na tom kaktusu.
Tak to čučím👍 Mám rád rozkvetlou flóru.
johnek-koukal jsem na Tvou klubovku Kdyz najdes fajn lokalitu,a to je parada. Fotky ,pocteni,i nalezy
johnek-a najit samotu kde byval hostinec,a bejt tam mezi prvnima,tak to je dnes jak vyhra v loterii.
Moc pěkný, jaký je druh kaktusu?
gymnocactus horripilus?😎
joumana - snad jednou či dvakrát jsem našel místo, o kterém jsem si myslel, že tam opravdu nikdo nebyl. Hostinec to určitě ne, ty bývají dost profláklé. Ale i když jdeš na 20x prohledané místo, vždycky tam něco ještě je, pokud se jedná o nějakou zajímavou lokalitku. Stačí blbý úkrok stranou, nebo mávnutí od jiného směru... Je pravda, že jsem s hledáním začal pozdě, ale ty detektory, co jsou teď, dokážou vybrat z toho bordelu i ty ostatní věci, co tam zbyly...
POlux-Parodia mairanana
Jé to byl omyl já jsem ten obsáhlí komentář dal jinam
Jenže nevím kam, díky taky jsem se toho dopátral
Název
PARODIA MICROSPERMA (Web.) Speg. var. RIGIDISSIMA Frič ex Brandt
Taxon
Parodia microsperma (Weber) Spegazzini var. rigidissima Frič ex Brandt, Kakt. Orch.-Rundschau, 1 : 68, 1976
"Rigidissima" v původním smyslu označuje rostlinu s velmi tuhými, velmi pevnými trny; Frič však pod tímto jménem dal do oběhu i exempláře s trny jemnými, od nichž je odvozována popisovaná varieta.
Popis
Tělo
stonek kulovitý, 30-60 mm široký, ve stáří až 150 mm vysoký, zelený, žebra rozpadlá do bradavek; areoly kruhovité, asi 1 mm široké, s řídkou, brzy mizející plstí. 10-12 paprskovitě uspořádaných, bělavých okrajových trnů, tenkých, 3-5 mm dlouhých; 3-4 trny středové, tužší, červenohnědé či načervenalé, dolní 4-6 mm dlouhý, na konci háčkovitý.
Květy
30-50 mm široké, krvavě červené, perikarpel načervenalý, receptakulum krvavě červené, celé pokryté karmínovými šupinami, šedými chloupky a štětinami, které jsou v dolní části receptakula bílé, v horní části černé; vnější okvětní lístky krvavě červené, vnitřní lístky téže barvy, 5 mm široké, až 25 mm dlouhé; nitky krvavě červené, čnělka a blizna bělavé.
Plod
kulovitý, 5 mm široký, s blanitým oplodím a zbytky zaschlého květu.
Semena
asi 0,35 mm široká, s hladkou, lesklou hnědou testou a světle okrovou strofiolou.
Variety
P. microsperma je rostlina velice proměnlivá; o dosud popsaných varietách je pojednáno na jiných místech Atlasu (45/1987, 40/1991). Kromě červenokvětých rostlin var. rigidissima se na nalezišti vyskytují dosud nepopsané formy se žlutými květy, které však rostou v nižších polohách. Mezi rostlinami, které přivezl J.Kšána z naleziště (Alto del Portezuelo) však autoru těchto řádek vykvetl jeden exemplář oranžově a byl sotva odlišitelný od nominátní var. microsperma.
Výskyt
Hora zvaná Alto del Portezuelo (1680 m ), asi 16 km vzdálená od města Catamarca ve stejnojmenné argentinské provincii. Rostliny se tam vyskytují v řídkých skupinách od obce Portezuelo na úpatí hory (asi 650 m n. m.) až po nejvyšší místa. Jde o strmé svahy řídce porostlé travou a trnitými keři; z kaktusovitých se objevuje Gymnocalycium baldianum, G. nigriareolatum, Opuntia sp. a další. Parodie zde vyrůstají ve skalních rozsedlinách, vyplněných sutí a jílovitou půdou s trochou humusu. Vyskytují se v malých ostrůvcích (30-100 cm dlouhých), na nejvyšším místě tvořených třemi či čtyřmi starými jedinci, směrem dolů pak trsem rostlin stále menších, až po maličké semenáčky. Semena ze starých rostlin jsou totiž splavována vodou a klíčí v jejich stínu.Asi do nadmořské výšky 1000 m se nalézají žlutokvěté formy, nad touto hranicí formy s červenými květy. První doložené sběry na tomto stanovišti pocházejí od A.V.Friče. Ten dal rodu Parodia neplatné jméno Microspermia a své nálezy z této oblasti označoval holými jmény M. rigidissima (někdy též "M. rigidispina - žlutý květ") a M. rigidissima rubriflora. Více než padesát let po Fričovi jeho krajan Jaroslav Kšána znovu nalezl parodie na Alto del Portezuelo a vnesl tak jasno do legendárního a do té doby sporného Fričova nálezu. Ve stejném prostoru však již krátce před ním hlásili nálezy červenokvětých parodií manželé Piltzovi
- (P 129) a W.Rausch
- (R 723f); žlutou formu sbíral jižně od obce Portezuelo D.Herzog
- (DH 144). Prví se domnívali, že nalezl P. sanguiniflora, Herzog měl za to, že jde o P. catamarcensis.
Pěstování
Podobně jako jiné drobnosemenné parodie z okruhu P. microsperma vytváří i tato varieta jen krátké vláskovité kořínky, citlivé na přemokření. Hrubý minerální substrát jen se stopami humusu nás uchrání před rozčarováním. Jestliže rostlina celý rok "sedí", nekvete a nevytváří nové areoly, je kořenový systém s největší pravděpodobností narušen. Potom kořeny seřízneme až na zdravou tkáň a zapudrujeme směsí stimulátoru a fungicidního přípravku. Postavíme do květináče, vyplněného např. novinami nebo pěnovým polystyrénem, a dáme na suché, světlé a teplé místo (např. na ústřední topení). Když se objeví čekací kořínky (což se může stát i za půl roku či déle), zasadíme rostlinu opatrně do substrátu a po 24 hodinách zalijeme.
Snímek ve své sbírce: Václav Jiránek.
Poznámky
V roce 1976 zveřejnil Brandt popis P. microsperma var. rigidissima Frič ex Brandt. Kulturní rostliny prý získal z NDR a ČSR a podle jeho slov mělo jít o Fričovu neplatně pojmenovanou Parodia (Microspermia) rigidissima. Weskamp odmítl tento popis jako spočívající na množství mylných domněnek. Kšánův nález na místě, uváděném Fričem pro M. rigidissima ("Lovec kaktusů" Crkal, str.234) a Fričovy snímky červenokvěté i žlutokvěté formy (Kreuzinger, str. 25) však hovoří ve prospěch Brandtova popisu.P. microsperma var. rigidissima se jen málo liší od P. sanguiniflora (viz AK 51/1987), ta má však naleziště na vzdáleném místě (Cuesta de Totoral při hranici mezi provinciemi Catamarca a Tucumán). Pro nevýraznost rozdílů nejen mezi oběma zmíněnými taxony, ale mezi mnoha podobnými "druhy" a "varietami", čeká celý okruh drobnosemenných parodií na zásadnější revizi.
Literatura
Brandt F., Literaturschau Kakteen, 2 : 26-28, 1978
Crkal K., Lovec kaktusů, p. 234, 372, 398, 1983
Kreuzinger K., Verzeichnis amerikanischer und andere Sukkulenten, p. 22, 25, 1935
Veverka M. et Jelínek J., Parodie z Portezuelo, Kaktusy, 25 : 34-37, 45, 1989
Weskamp W., Die Gattung Parodia, p. 440-441, 1987
https://cact.cz/galerie_test/detail.php?id=459