Hodně práce sis s tím dal. Do teď sem netušil, jak se vy cajky jmenují. 
Středověké krojidlo ze souboru s listovitou radlicí
Pozor! Tentokráte se nejedná o žádnou muchatinu, ale o pořádný kus poctivého středověkého železa.
Ahoj všem.
Jednou na jaře jsem vyrazil na jedno moc moc veliké pole, které má něco okolo devadesáti hektarů. Zastavuji na nájezdu zhruba v jeho polovině. Malá příprava a už stojím deset metrů od auta a rozhlížím se, jakým směrem se dám. Je tu ticho, políčko bez hrud, opravdu mírně zvlněný terén, prostě nádhera. Povídám si. ,,Je tady krásně, já snad začnu psát i básně. ... minuta ticha ... Nemáme tu Alpy, co mají bílý vršky, máme jenom Bílou Horu, kde rozbili nám drž... To je ale blbost. To se bude líbit. To napiš.‘‘ Vyrážím. Zhruba po jeden a půl hodině se dostávám k druhé straně pole ohraničené lesem. Tu a tam spadne kapka a nebe jasně říká ,,Jedeme s vodou!‘‘. V duchu se rozhoduji, zda pravým či levým obloukem se otočit a vyrazit zpět. Rozhodnuto. ,,Vlevo v bok.‘‘ Ve skutečnosti se však otočím vpravo. Důvodem jsou vzpomínky na anglického komika Bennyho Hilla, konkrétně jeho výcvik v armádě, kterého jsme jako kluci ještě před revolucí sledovali každou neděli v 18:50 na polském programu PolSat. S úsměvem na líci, co značí zdravou stolici, pokračuji, dotáčím otočku a zhruba po pěti metrech se ozve Žeryk a jasně hlásí ,,Železo, železo, velké železo, možná sekerka kopej.‘‘,,Tak já to teda kopnu‘‘. Z hloubky třiceti pěti centimetrů na mě vykoukla radlička. No spíše je to už radlice. Tahle je o dost větší než ty pětiúhelníkové, které už Žeryk kdysi našel. Zajímavé bylo i to, že půda nebyla v té hloubce tak zhutněná a udusaná. Zaměřím a zamlsám svou oblíbenou snickersku, pohledem zhodnotím nebe, poděkuji Bennovi, zabalím radlici a odcházím. Předtím ale ještě jednou pošlu Žeryka přes zahrnutou díru a hle. Ještě jeden signál do železa, ale slabší. Jeden krok vpřed a už to je to stejně hlasité jako u radlice. Kopu v plné polní a v třiceti číslech narazím na mega Messer. ,,Tak pojď, klučino, začíná pršet‘‘. Stahuji Žeryka a svižně domů. Cestou přemýšlím, jak se ty nástroje dostaly do země. Zanechal tam někdo celý pluh či rádlo, dřevo ztrouchnivělo a železné nástroje se propadly či se propadly, když se vytřepaly ze zde projíždějícího žebřiňáku? Spíše je někdo zakopal společně a oddělila je, těch cca třicet centimetrů, od sebe až hluboká orba. (Donedávna jsme v našem regionu ve velkém pěstovali cukrovou řepu a pro ni se dělala i čtyřicet čísel hluboká orba.)
V muzeu po prvním zhlédnutí nalezeného dua, byl vysloven vrcholný středověk, ale kolega áčka ze sousedního muzea se domnívá, že by mohlo být i starší. Tak jsem trochu zapátral.
Z toho co mi nabízí má knihovna, jsem největší shodu s nalezeným krojidlem vysledoval u nálezu ze Smolnice. Ten je datován do 8. – 9. století s tím, že o něco málo pozdější uložení se nedá vyloučit. Kompletní porovnání naleznete v jedné z koláží. Jeden by řekl, že obě krojidla vyrobil ten samý kovář. Samozřejmě jsem dohledával i radlici. Podle typologie paní Bartoškové jde o radlici ze skupiny IC – listovitá radlice. S ní nejvíce v rozměrech koresponduje radlice od hradiště v Kylešovicích nalezená při regulaci potoka roku 1931. Není u ní datování, ale jen časový popis lokality. Počátky osídlení jsou z 9. – 10. století, na jehož místě vzniká hradiště, které zaniká zhruba v druhé polovině 11. století v důsledku polských vpádů. Nalezené zlomky keramiky dokládají osídlení i ve 12. – 13. století.
K osídlení, v nejbližším okolí místa nálezu máme také nějaké info. Obě vesnice sousedící s chozeným polem mají o sobě první zmínku shodně ze 14. století. Ovšem o vísce blíže ke Skutči se uvažuje, že byla založena již v průběhu 10. století. Souvisí to s vlastníkem hradiště na Humperkách (Hutberge) nad Skutčí, kterým byl prý kníže Slavník. (otec svatého Vojtěcha, druhého pražského biskupa) Podle popisu území pod správou Slavníka, které uvádí Kosmas, sahala východní hranice až k Litomyšli. To je cca dalších 30 km východním směrem od Skutče. V jedné regionální publikaci je v oné obci za jedním stavením popisován val a příkop z doby hradištní. A jméno obce_ZBOŽNOV (Zbeznow 1392). Z archeologických nálezů z blízkosti této vsi a místa nálezu dua je západním směrem sekera datovaná do 9.-10. století, severním směrem také sekera z 8.-10. století.
Podle popisu oradel od paní Beranové používaných slovanskými předky v 8. až 10. století odpovídá nalezený soubor jejímu pátému typu. Tím je rádlo s pětiúhelníkovou či listovitou radlicí a krojidlem. Suma sumárum se přikláním k názoru kolegy áčka. Mé osobní datování je 11. – 12. století tedy mladší doba hradištní ( 950 - 1200 Eisner 1933), ale pozdější uložení určitě není vyloučeno :-).
Na konec jsem si udělal malý výčet. Nutno podotknout, že nejmladšímu zdroji je dvanáct let a jedná se o mně známé, publikované nálezy.
V ČR z doby hradištní vím o 11 krojidlech, 9 nálezů je z vrcholného středověku, 13 exemplářů je prezentováno na LP, jeden můj a o jednom kousku, který je celý, vím z nedávného archeologického výzkumu. To máme třicet pět exemplářů. Určitě se nějaké za těch 12 let našlo a připravuje se k publikaci, nebo jen čeká na nějakého studenta, co se bude ve své diplomce věnovat starému zemědělskému náčiní a nepublikované nálezy do ní zahrne. Podle mě to není zase tak častý nález a tak můj odhad je do padesáti exemplářů. Tečka. To jsme si to pěkně zahledali.
Krojidlo_plužní nůž.
Poprvé se objevuje v 6. století B.C. u Skytských rolníků, a protože u nich nejsou nálezy radlic, předpokládá se, že to byla pracovní částí samostatného nástroje_předkroje, Rissu. Na konci doby laténské se objevuje na území obývaném Kelty a z tohoto období již nálezy radlic známe, bylo tedy nejspíše již součástí oradla. V době římské se krojidlo šíří ve střední a západní Evropě po hranice Římské říše. V 4.-5. století se dostává více na sever. U nás se nejstarší slovanské nálezy krojidel datují do 8. století. Jak jsem psal výše. V tomto a následujícím období je jednou z pěti možností používaného oradla použití rádla s krojidlem ve spojení s pětiúhelníkovou či listovitou radlicí, ale předpokládá se i o méně častém použití pluhu (ten má vždy krojidlo) ve spojení s asymetrickou radlicí, která není podmínkou.
Typologie krojidel podle paní Beranové:
Typ I – krojidlo s dopředu vystupujícím, ostře odsazeným břitem čepele ( můj nález a nejčastěji nalezený typ krojidla)
Typ II – krojidlo s málo nebo vůbec vystupující čepelí
(Na římském území mohou mít krojidla na hřbetu otvor nebo háček, popřípadě několik otvorů v horní části držadla)
S pozdravem Martin
PS.: Pozor! Někdy vás v naučné literatuře tahají za nos. Viz poslední koláž.
Literatura a obrazová příloha:
Dějiny zemědělství v Čechách a na Moravě_Magdaléna Beranová a Antonín Kubačák
Zemědělství starých Slovanů_Magdaléna Beranová
Dějiny hmotné kultury_Josef Petráň a kolektiv
České země od příchodu Slovanů po Velkou Moravu I., II._Zdeněk Měřínský
Kovárna v Sezimově Ústí_Rudolf Krajíc
Encyklopedie Keltů v Čechách¬_Jiří Waldhauser
Encyklopedie slovanské archeologie v Čechách, na Moravě a ve Slezsku_Michal Lutovský
Zemědělské nářadí v sídlištním kontextu raného středověku_Josef Maňák
Historie světa_John Haywood a kolektiv
Život ve staletích_Vlastimil Vondruška
http://www.hradiska.sk/2012/02/pruzina-mesciska.html
Artifact category
| Identified category: | |
|---|---|
| User feedback: | Dressers (3 názory) tony52: Dressers, poklady2: Dressers, lukegoss: Dressers |
Log in and help identify this find.
Photo
Circumstances of the finding
| Location: | Pardubický kraj |
|---|---|
| State of soil: | Damp |
| Depth of the finding: | 30 cm |
15 votes
15 votes
Post
Moc pěkný 
Kolego, ty když něco vložíš, tak to stojí za to - hromada informací, fotodokumentace, prostě paráda. Díky!
pěkný nález i příspěvek 
Krásná práce jako vždy 👏👍
pro někoho jen kus rezatiny a přitom se to dá podat tak krásně Tady na hané má krojidlo z radličkou polovina dědin na pečeti a obecním praporu a přitom devadesátdevět procent lidí to naživo nikdy nevidělo 
Tedy hledím, kolik práce sis s tím dal. Počítám tak 8-10 hodin čistého času, ale počítám, že to nepočítáš.
Pole moc nechodím, ale díky tobě si dám větší pozor na podobný železa. Díky, Martine. 👍😉
Poklona.
pěkně udělané