Pěkná - co třeba velká cvrnkačka?
Skleněná koule
Povrchovka ze záhonu ( historická čtvrť Brandýsa n/ L ). Průměr 20 +/-. Materiál možná sklo, nebo křemen. Nepravidelná a zřejmě broušená. K čemu, nevím. Možná projektil? Poraďte.
Artifact category
Identified category: | |
---|---|
User feedback: | Games and toys (1 názor) poklady2: Games and toys |
Log in and help identify this find.
Photo
Circumstances of the finding
Location: | Středočeský kraj |
---|---|
State of soil: | Dry |
Depth of the finding: | 0 cm |
Post
Kdo četl Honzíkovu cestu, tak ví. Macamica jí evidentně četla.
Já taky vím, jako malej sem ještě cvrnkal... ale to už je dávno, ještě v minulým století... 😊
Před několika lety mě jeden místní historik kronikář ukazoval nález skleněných kulí, nedaleko Brandýského zámku. Jestli si dobře vybavuju, mluvil o možném střelivu. Ale je to dlouho a už se nevídáme. Nic jsem o tom nezjistil. Ale samozřejmě hrací kulička je možnost. Znám jen ty s barevným středem, ty komunistický.
Takovejch sem měl v pytlíku několik krom duhovek a hliněnek.
Z kuliček jsem pak přešel na čáru aby bylo na startky
Pokud je opískovana tak to může bejt ventil ze sodovkove lahve.nebo jak zde nekdo asi Kvasak psal tak z nake pumpy na vodu.
jaká zase nicotná sodovková láhev?? nebo nějakej předpotopní vergl čerpadlovej?? - tohle je ponižující na tento nález!!!
- áno, je to skleněný projektil
Jedna z pověstí nás zavede do doby obléhání Švédy obsazené Jihlavy císařskými vojsky. Aby Švédové měli co jíst, měšťané strádali. Zásoby se tenčily, do domů se nastěhoval hlad. A Österling s úsměvem chodil po hradbách a chytal kulky holýma rukama, protože ho žádná obyčejná střela nemohla zranit.
I když byla císařských vojáků přesila, švédský velitel se nemínil vzdát. Tehdy se jedna osiřelá dívka, kterou Švédové připravili o všechno, rozhodla ukončit svůj život. Přehodila provaz přes větev hrušky a uvázala smyčku. V tu chvíli se před ní objevila stařena a řekla: „Proč chceš přidat k tolika hrobům i ten svůj? Přidej k nim ten, který k nim patří. Österling není nesmrtelný. Ale zabije ho jenom sklo.“
O několik dní později se Österling zase procházel po hradbách, když zazněla rána z pušky – jiná, než obvykle. A po ráně Švéd padl mrtvý k zemi. Zabila ho skleněná kulka, kterou vystřelila ona dívka.
KULIČKY
Mezi zajímavé, ale obtížně datovatelné archeologické nálezy vyrobené ze skla patří
kuličky různých rozměrů. Tyto předměty rozšiřují naše poznatky o možnostech využití
volného času ve středověku a raném novověku, neboť byly zřejmě používány ke hře. Hry
jsou neodmyslitelnou součástí běžného života, rozvíjejí lidskou mysl a fyzické i duševní
schopnosti. Informací o středověkých a raně novověkých hrách není mnoho. Archeologicky
doložit je možné pouze takové hry, při nichž byly používány nějaké materiální pomůcky,
například hrací kameny, kostky, kuličky, drobné hrnčířské plastiky atd. Vedle pramenů
archeologických a písemných lze pro studium středověkých a raně novověkých her využít i
prameny ikonografické. Již z 2. čtvrtiny 14. století pochází vyobrazení v Luttrellském žaltáři
(fol. 193v), kde jsou znázorněni dva muži při cvrnkání kuliček.212 Cenným zdrojem pro
poznání dětských her v raném novověku je malba Pietera Breughela staršího z roku 1560,
na níž jsou zachyceny děti při desítkách různých her a pohybových aktivit.213 Mimo jiné je
zde vyobrazena i hra v koule, bocce a házení „oříšků”, které se mohlo podobat hře
s kuličkami. Vzhledem k tomu, že řada her vyobrazených na malbě přežila až do 20. století,
lze předpokládat, že i ve starším období byla situace podobná.
Kuličky patří spolu s dalšími hrami, jako jsou například kostky, kuželky, šachy,
vrhcáby atd., mezi hry založené na pravidlech a soutěživosti (Dvořáková 2015, 24;
Kartousová 2016, 98). Hra v kuličky tedy nebyla určena pouze pro děti, ale také pro dospělé.
Nevíme přesně, jaká při ní platila pravidla, ale je možné, že i ve středověku se kuličky hrály
podobně jako dnes. Hráči mohli kuličky házet nebo cvrnkat ke konkrétnímu bodu (důlek,
jiná kulička atd.) nebo se mohli střídat v házení kuliček do vymezeného prostoru (kruhu) a
snažit se vytlačit ostatní soupeřovy kuličky. Možné jsou samozřejmě i jiné způsoby hry.
Na našem území jsou kuličky doloženy exempláři z různých materiálů – hliněné,214
kamenné, dřevěné 215 nebo skleněné. U velkých kamenných kuliček, ale také v případě
některých kuliček hliněných, je zvažována funkce projektilů (Kartousová 2016, 7). Hliněné
kuličky byly v Českém Slezsku nalezeny jak v městském prostředí, tak na šlechtických
sídlech. Jako příklad lze uvést nálezy z hradu Cvilína, z okolí hradu Vartnova a Burkvíze.
Z městského prostředí je doloženo několik hliněných kuliček v Opavě na náměstí
Osvoboditelů a v areálu bývalého dominikánského kláštera (viz Kartousová 2016, 6–7, obr.
2), odkud byly získány také skleněné kuličky. Další exempláře vyrobené ze skla pocházejí
z Nákladní ulice a z Ostravy – Masarykova náměstí.
Šest skleněných kuliček bylo nalezeno na Masarykově náměstí v Ostravě. Nejstarší
a zároveň největší exemplář (průměr 23–25 mm) pochází z nejstarší úrovně valounového
dláždění datované do přelomu 13. a 14. až průběhu 14. století. Další dvě menší kuličky o
průměru 16–18 mm byly nalezeny ve vrstvě nad druhým celoplošným dlážděním
z 2. poloviny 15. století. Z vrstvy nad tímto dlážděním byly získány tři kuličky menšího
průměru (10–12 mm). Všechny výše jmenované exempláře jsou silně zkorodované a nelze
u nich určit původní zbarvení skla.
Další čtyři kuličky o průměru 15–16 mm byly získány při výzkumu dominikánského
kláštera v Opavě. Všechny pocházejí z blíže nedatovaných nálezových kontextů. První
kulička byla zachycena v roce 1969 před jámou č. 2,216 další dvě byly vyzvednuty v roce
1986 v kapli na jižní straně presbytáře a z této kaple pochází také poslední exemplář
nalezený o rok později. Spolu se skleněnými kuličkami bylo v kapli nalezeno ještě dalších
13 drobných hliněných a kamenných kuliček. Poslední exemplář představuje drobná
zkorodovaná kulička o průměru 10 mm, která byla zachycena v horizontu novověkých
naplavenin při výzkumu na Nákladní ulici v Opavě.
Na základě málo početného souboru skleněných kuliček známých z Českého Slezska
nelze činit konkrétní chronologicko-typologické závěry. Srovnáme-li ale získané poznatky
se situací z jiných lokalit na Moravě, ukazuje se, že starší kuličky (ze 13. století) mají větší
průměr než kuličky z mladšího období. Aby bylo možné činit obecněji platné závěry ohledně
tendencí ke zmenšování velikosti kuliček v průběhu vrcholného a pozdního středověku,
bude potřeba získat početnější archeologickou datovou základnu.
Kuličky jsou doloženy také v řadě dalších měst, například v Uherském Brodě. Pět
velkých skleněných kuliček bylo nalezeno v kontextu 13. století v objektu č. 505 na
Komenského ulici. Kromě kuliček obsahovala výplň objektu i další dětské hračky.217 Z jedné
kuličky se zachovalo pouze skelné jádro ze světle zeleného skla (horní zkorodovaná vrstva
odpadla při předchozí manipulaci), celkový průměr musel být minimálně 17–20 mm. Další
čtyři kuličky jsou zkorodované, nepravidelného tvaru a jejich průměr se pohybuje mezi 22–
27 mm. Poměrně početný soubor skleněných kuliček pochází z archeologických výzkumů
v Olomouci. Na Žerotínově náměstí 2 bylo v objektu č. 2, ve vrstvě datované do let 1450–
1550, nalezeno minimálně šest skleněných kuliček. Pokud bylo možné určit průměr,
pohyboval se v rozmezí 10–14 mm.218 Osm kuliček bylo zachyceno na Pavelčákově ulici 22
v jímce č. 124/96 zaplňované od poloviny 15. do 1. poloviny 16. století (Sedláčková 2001,
416–418). Z objektu č. 7 na Hrnčířské ulici byly získány dvě kuličky o průměru 12 a 13 mm
ze zkorodovaného skla. Unikátní je kulička z objektu 14, která je vyrobena ze skla sytě
modré barvy (Koudelková 2013, 69, příl. 1A, obr. 31; příl. 1D, obr. 217; příl. 1F, obr. 39).219
Skleněné kuličky jsou doloženy také na řadě lokalit v Brně. Například na Zelném
Trhu bylo kromě jedné celé a zlomku další zkorodované skleněné kuličky nalezeno i několik
kuliček hliněných.220 Celá skleněná kulička byla zachycena na Panenské ulici v objektu č.
1649, ve vrstvě s. j. 4232 datované do doby kolem roku 1500.221 Další zkorodovaná kulička
o průměru 12–13 mm pochází z Veselé ulice z kontextu 16. století.222 Skleněná kulička byla
nalezena také v Uničově na Olomoucké ulici (Koudelková 2013, 74–75, příl. 2, obr. 1), kde
byla z vrstvy s. j. 120/91 získána celá skleněná kulička se zkorodovaným povrchem
o průměru asi 24 mm. Další dvě celé kuličky menšího průměru (ca 15 mm) pocházejí
z Litovle (Koudelková 2013, příl. 3A, obr. 20, obr. 114).223
https://is.muni.cz/th/ysf79/TEXT_DIZERTACE_1.DIL.pdf
- že by se používaly skleněné kule do ládovaček?? - trocha drahá zábava, skleněné koule se kdysi používaly jako terče vyhazovací do vzduchu na brokových střelnicích, ale proč by s nima měl potřebu někdo střílet, to nevím, možná na upíry??
a kolego Vendy,
i já jako malej cvrnkal, no i teď si občas cvrnknu, ale když se mi to stane mezi lidmi, tak z toho moc radost nemám
tak to mi hlava nebere, co se dá všechno napsat o skleněné kuličce. A to jsi to vzal stručně, viď ? 😊😁
Akorát nechápu co je myšleno tím že může sklo korodovat... 🤔
Díky za reakce bratři, jsem zase o kousek dál. To lukegoss: njn, taky se někdy zapomenu😂😂😂. Je to lidský😄😄😄
příteli badateli, Vendy,
áno, dalo mi hodně práce a přemáhání, se tu NErozepsat.....
https://cs.wikipedia.org/wiki/Koroze
https://adoc.pub/22-koroze-a-degradace-skel.html
Lukegoss: velkej respekt za to co jsi k tomu všechno dohledal....👍😉
Knakere, příteli a badateli,
áno, když není do čeho píchnout, tak i kulička je dobrá........až sem si blahem -z té Vaší chvály- cvrnknul