Pečetítko k určení

Podle hebrejštiny bych řekl židovské
A možná studnar...?
Já fotku s otiskem hedrejskeho nápisu poslat na Pražský rabinát a do pár dní mi to přeložili..
Je parádní! Gratulace

díky to mě nenapadlo ten studnář počkám ještě co ostatní na to

Super.

Pěknej kousek.Ale nevím s tím studnařem se mi to nezdá,Židi měli řemesla zakázána provozovat.Spíš bych typl lázně .No a protože měly řemesla zakázána tak z nich byli bankéři doktoři zastvárníci hospodští a proto byli bohatí.

Je tam džber do studny... tak buď je vyráběl nebo ty studny..
Třeba byl černá ovce a bavilo ho pracovat

trochu vzdalene pripomina motiv pokladnicku.a i kdyz ho bavilo pracovat, remeslo meli zide zakazano, takze treba pokladnik?

pánové, nedělejte z vážených Židů nefachčenka - ti za to uměli zabrat!!!
- jen například v Rousínově -

S příchodem 18. století a v jeho průběhu již měli rousínovští Židé ve svých rukou velkou část místního obchodu. Koncem tohoto století postupně došlo k největšímu hospodářskému rozkvětu města, který byl spojen zvláště se zpracováním kůže a vlny. Přibylo nových místních obchodníků s vlnou, tkalců, soukeníků, jirchářů a koželuhů. V tomto období také zaznamenáváme existenci malých domácích dílniček, ve kterých byla zpracovávána právě kůže či tkány látky. Vedle hlavních činností a řemesel výše jmenovaných se Židé věnovali např. šití bot a oděvů nebo opravování starých kožichů, výrobě klobouků, obchodu s dobytkem, koňmi aj. Pro zajímavost a také jako doklad tehdejší doby si uvedeme několik informací, které se nám dochovaly opět ve formě stížností na činnost židovských řemeslníků. Například v roce 1740 si stěžovali poddaní statku sv. Petra v Brně na rousínovské Židy, kteří zdražili obilí. Dále následuje udání osmi jirchářských mistrů z Rousínova, kteří upozornili manufakturní úřad na to, že zdejší židovští jircháři zpracovávají kůži kamencem a nikoliv rybím tukem. Stejně tak stížnost brněnských rukavičkářů, tentokráte z roku 1769, namířená proti rousínovským židovským krejčím Abrahamu Herschlovi a Abrahamu Mendelovi, kterým bylo následně zabaveno 61 párů kožených kalhot, protože povolení šít tyto kalhoty měli pouze rukavičkáři.

Více zde: http://zidi-rousinov.webnode.cz/obchod-a-remesla/

-takže toto pečetítko klidně může být cechovní - právě koželuzi a jircháři měli ve svém znaku dřevěný džber na máčení kůží

na doporučení kolegy jsem napsal jedné paní a ta mě k pečetidlu napsala toto Na pečetidle je hebrejsky napsáno toto jméno: Cvi Zanvil syn pana rabína Šemaji, blahé paměti.
Jméno Cvi i Zanvil jsou jména osobní, nejedná se o příjmení. Zkratka za jménem Šemaja, doslova v hebrejštině "jeho památka budiž požehnána" (obvykle překládaná jako "blahé paměti") znamená, že v době vyhotovení pečetidla již otec majitel nežil. Uprostřed pečetidla je symbol vědra, což opět odkazuje na zvěrokruh - znamení Vodnáře.

Paráda!!!
A víš o co jde