Ahoj je fakt pěkná Vše > Vojenské artefakty - Novověk > Vojenské artefakty - podle dějiných období > Prusko-Rakouská válka 1866 > Projektil systém Wilkinson pro pušku Lorenz > kompresní
Krásnej Špelec....
Potěšila...taktřka bez deformace :-)
Artifact category
Identified category: | |
---|---|
User feedback: | Compression (3 názory), Guard (1 názor) tutovka: Compression, dynamo: Compression, kamenozrout: Compression, VOSA64: Guard |
Log in and help identify this find.
Photo
Circumstances of the finding
Location: | Liberecký kraj |
---|---|
State of soil: | Damp |
Depth of the finding: | 6 cm |
Used detector: | Garrett Ace 250 Nel Hunter |
Post
Ještě jsi měl ukázat "špičku". Je to strážní střela. Hezká.
to benedek1866: ano, vypadá na strážní. Strážní patrona se střelou na vrchu , která se nabíjela celá, ostatní patrony měly střelu na dně, takže prach byl nad střelou. Nabíjení probíhalo tak,že voják ukousl přeložený konec a nasypal do hlavně prach z roztržené papírové nábojnice. Střelu pak nabil i se zbytek papíru, který fungoval jako ucpávka.Díky tomu ukusování patrony se prý dalo vyhnout vojenským odvodům. Stačilo si nechat vyrazit přední zuby. Dnes se nám to asi bude zdát divné, ale když si představíte, že by vás odvedli na 15 let a zvlášť v době války, tak to možná až tak špatný nápad nebyl.
Tak to čumím... to jsem ani nevěděl...díky moc...hned zítra dofotím špičku.... je tam takovej středovej otvůrek o hloubce cca 5mm v pruměru tak 4mm
a k čemu tam je ta díra ve špičce, když ostatní v katalogu ji nemají? je to kvůli ranivosti?
Ahoj asi takhle, Střelivo tvořily papírové patrony obsahující střelný prach a olověný ogivál kompresního typu. Zážeh byl způsoben měděnými kapslemi s třaskavinou. Pro strážní službu byly zavedeny patrony, u nichž byl ogivál opatřen otvorem se závitem, aby s pomocí nabijáku šel nepoužitý náboj vytáhnout z hlavně.
ahá,...chápu......
jj, strážní, podle důlku ve dně střely ... u nás jich moc neroste, ale taky jich pár mám ...
Tedy šel vytáhnout z hlavně bez výstřelu a puška se nemusela čistit. A myslím, že ten důlek ve dnu sloužil k rozeznání od normální střely za tmy. Ono jich nikde není moc. Vzácně se najde i vystřelená.
a tady poznáš., zda je vystřelená, nebo ne?
Poznáš to podle deformací. Například narazila do něčeho tvrdého, třeba kámen a tak podobně.
Jo myslíš tuto konkrétní, ta vystřelena nebyla
jo to vím, ale třeba dopadla do kupky slámy.... to by taky utrpěla viditelnou deformaci...??
V takovém případě by viditelnou deformací by bylo sražení těch dvou "koužků" k sobě a tím i zkrácení celé střely. Tak vypadají střely které dopadly již volným pádem a nenarazily na nic tvrdého.
Jo... to dává smysl...Dík za vysvětlení kolego... hned jsem chytřejší
jak píše benedek ... u střely systému Wilkinson došlo při výstřelu k deformaci v místech obou drážek, tím střela nepatrně nabyla na objemu a líp se vytěsnila v hlavni ... u systému Podewils tuto službu plnil menší otvor ve spodní straně střely ...
VOSA tak tak. Ještě malej dodatek. Podewils, tedy expanzní, se tím tak jako by "nafoukla" a tím utěsnila. Ta dutina ve dnu se mnohdy hodně zvětší, zvláště u střely která byla "přeládovaná".
přesně tak ... proto byly rakouské Lorenzky podstatně přesnější a měly větší dostřel proti pruským jehlovkám Dreyse které byly v hlavni v podstatně volnější a vytěsňoval je jen papír ...
Tak VOSA ať se daří
paráda....:))