Keramika

U keramiky podle mé laické znalosti převažuje středověk.

Hrnčířský kruh je známí několik tisíciletí.

Zatím díky poslal jsem střep z jiného pole ( poslední 3 fotky), který je pravěk, jak řekl archeolog. Pak řekl ať teda sbírám a o hromadění nic neřekl. A ani nevím proč vlastně, když to na tom poli je skoro taky na jedné hromadě?

Trump svým intelektem odpovídá svému jmenovci, z toho si nic nedělej.

v pohodě ,,bylo by blbý kdyby dali pytlík jenom jednomu ,,hlavně nemíchat ty střepy z různých lokalit si myslím má smysl

Můj názor (a neříkám, že se nemůžu plést), je že skladuji střepy pohromadě pouze z jednoho pole a střep popisuji GPS z vnitřní strany bílým fixem.

Souhlasim s Pepem😉

Celý je to úplně k prdu! Takto o tobě nikdo psát nebude. ...

Cobasico.jsem tě nepochopil.. Co je úplně k prdu? Tak je to starý nebo ne? a kde o mě nebo o kom nikdo psát nebude? Ať nepíší.to je dobře..
A já přece taky souhlasím s pepem, všechno je to ze stejnýho místa a souradnice to má taky, jen jsem to teda ještě nanapytlíkoval..

V Čechách nejstarší keramikou točenou na kruhu je část džbánku nalezená na halštatském hradišti Minice. Datována je do 6. století př.n.l
Troufl bych si tvrdit, že celý konvolut je středověký, cca 14.století.

děkuju, Takže pozdní středověk jak jsem se dočetl, jejich sběr nemá žádnou větší vypovídající hodnotu-pokud nejde o výzkum zaniklé vesnice nebo tvrziště

Keramika

Největší pole působnosti pro amatérského archeologa přinášejí povrchové sběry keramiky a to doslova. Keramické střepy je možné sbírat na zoraných a nejlépe i zvláčených polích, ale i v lesních vývratech, oraništích po zvěři, lesních potocích a výkopech na stavbách. Nejvhodnější dobou pro sběr je čas, kdy je zvláčené pole čerstvě po dešti, střepy jsou tak opláchnuté a lze je snadněji rozeznat od kamení a hroud hlíny. Po určitých zkušenostech dokáže i amatérský badatel rozeznat od sebe střepy neolitické, z doby bronzové, halštatské, laténské, germánské, raného středověku, vrcholného středověku a novověku. Rozdíly jsou v síle střepu, jeho materiálu (ostřivo), způsobu vypálení a tím barvou zlomku, technologii výroby (ručně nebo na kruhu), povrchové úpravě (např. dolešťování tuhou) a samozřejmě nejlepšími identifikátory jsou tvary okrajů nádob a jejich výzdoba. Od vrcholného středověku již koncentrace lidských sídel a výroba keramiky byla tak vysoká, že keramické střepy z tohoto období již nalézáme prakticky všude a jejich sběr nemá žádnou větší vypovídací hodnotu, pokud se nejedná o lokalitu typu tvrziště, nebo zaniklé středověké osady, kde pak samozřejmě sběr středověké keramiky má smysl. Důležitým je také systém v samotném sběru střepů, aby výsledek nepředstavovala hromádka pravěkých střepů posbíraných z celého katastru jedné obce. Teoreticky ideální je situace, kdy bude každý zlomek samostatně zaměřen GPS, ale technicky je to nemožné. Sbíráme tak střepy z několika sektorů jednoho pole, které od sebe oddělujeme a všímáme si větší koncentrace střepů na některých místech, která je také třeba oddělit a samostatně zaměřit GPS nebo z letecké mapy, jste-li schopni na ní místo nálezu skutečně najít. Doma pak je třeba střepy umýt ve vodě starým zubním kartáčkem a po oschnutí vložit nejlépe do papírového pytlíku, na který napíšeme katastr a pomístní název, kde byl sběr proveden, GPS souřadnice, datum sběru, kdo jej provedl a poznámku, zda šlo o sběr z pole, lesního vývratu atd.

Nenech se otrávit, děláš to dobře

Myslím si,že otrávit ho nikdo nechtěl.Jen pomoct.