Spíš zajímavá chyboražba
Jednostranná mince
Zdravím zkušené krtky a chtěl bych poprosit o určení této jednostraně ražené mince... Průměr cca 2cm, jelikož jsem trdlo, podařilo se mi ji rýčkem pěkně seknout, takže je zohlá, ale mám velký svěrák, takže narovnám :D Děkuji
Coin data
| Identified coin: |
Johann I (1569–1604) – 3 Kreuzer (3 Krejcar) (č. 3690)
|
|---|
User feedback
| Diameter: | 20,0 mm |
|---|---|
| Mintage area: | |
| Ruler: | |
| year of mintage: | |
| Nominal: | |
| Material: | Stříbro (Ag) (1 názor) |
| Coin ID: |
Johann I (1569–1604) – 3 Kreuzer (3 Krejcar) (č. 3690) (1 názor)
: 3690, Admin's vote (?) |
Log in and help identify this coin.
Photo
Circumstances of the finding
| Location: | Žilinský kraj |
|---|---|
| State of soil: | Damp |
| Depth of the finding: | 5 cm |
| Used detector: | DEUS |
9 votes
9 votes
Post
taky bych řekl, že chyboražba, tohle se jen jednou raznicí nedocílí -
inkusní ražba -
Inkusní mince vznikly tak, že po vyražení jedné mince tato ulpěla na jednom Z razidel pregéř
nebo jeho pomocník, aniž by to zjistili, vložili mezi razidla nový střížek a razili jej. Tím se po jedné
straně nového střížku otisklo razidlo, ovšem z druhé strany suplovala funkci nástroje (druhého razidla)
již jednou vyražená mince - takže se na nově ražený střížek otisknul negativně stejný mincovní obraz,
jaký byl v pozitivu na druhé straně (od razidla). Inkusní mince má tedy po obou stranách týž obraz -
jednou v pozitivu a podruhé negativně. Inkusní ražba může vzniknout i při strojní výrobě. V ranných
etapách řeckého mincovnictví byly dokonce inkusní mince vyráběné záměrně.
- tak docela rarita, příteli....