Jeden včerejší koník

17té 18té století. Nádherný pečetní prsten!

áno, pekný je
- +- od II. pol. 17. stol. - poč. 19. stol.

- a pečetní není....

tak aký aký, povez!!!

Ale s velkým gruntem!

Gratulace je krásný

odysseuss, už som to tu kdysi psal.....tu dobu sem zažil....

něco z historie -
- z kroniky lehoty /až později byla rozdělena na dolní a horní lehotu/
- překlad do češtiny - já, čiže lukegoss

v dědině žilo bylo pět sedláků a ti, jako v té době hromada jiných, chtěli mít na svém pečetním prstenu motiv koníka, bo to byla tehdá veliká móda - a hlavně žádná zodpovědnost, vždyť monogram není povinný /jak tenkrát pravila úřední vyhláška/ a koňa má každej druhej
- všeobecně se o tomto nešvaru mezi úřednictvem vědělo, ale císařpán ho toleroval, byl totiž milovníkem koní

- jak vychytralí sedláci řekli, tak udělali a zašli na magistrát
- úředník měl ale fištron /s tím naši spekulanti nepočítali/ a s úředním záznamem pravil - Karel Vosáhlo bude mít na pečetní ploše zobrazenou klisnu, Martin Hauptwogel valacha, Johann Enderle hřebce, Adam Bartl kobylu a Hanz Goslar hříbě
- jak řekl, tak se stalo - všichni byli s tímto rozhodnutím nadmíru spokojeni - kromě těch pěti - toto se ujalo i v ostatních regionech - najmá v terchovej a od těch dob se již nemohlo stát, že by někdo spekulovat, čí že to vlastně pečeť je, tím pádem i kvalita služeb šla nahoru, majitelé pečetidel lichokopytníků byli zprůhledněni a již se nemohli schovávat za běžný otisk koníka bez iniciálů
- po tomto opatření se ale začalo od těchto motivů upouštěti, už neměly pro majitele ten "správný" význam, tak se těmto prstenům začalo říkat - "sedlácké", bo byly už jen na ozdobu....
- koňská invaze trvala - od druhé poloviny 17.století do počátku 19.století

p. VELKEJ, však Vy víte, jak to s těma koníkama je....a totok se kdysi opravdu přihodilo

kur a , dobře Luke!!!