Pěkná zbírka
1867.
Jedná se o jedny nejstarší hilzny které se dají najít.K zapálení prachu nesloužila ještě zápalka,ale úderník dopadl na lem a tím došlo k zápalu prachu.Bylo to ovšem nespolehlivé a tak náboj musel střelec i několikrát otočit.Víc úderů na lemu bylo i kvůli tomu,že je přebíjeli.
Artifact category
Identified category: | |
---|---|
User feedback: | Wänzel cartridges (2 názory) 123Martin: Wänzel cartridges, Gorgo: Wänzel cartridges |
Log in and help identify this find.
Photo
Circumstances of the finding
State of soil: | Damp |
---|---|
Depth of the finding: | 16 cm |
Used detector: | NOX 800 |
Post
Aha,tak tohle je to. Taky jsem jich pár kopnul a nevěděl kam s nima.🙂
Ano napsal jsi to dobře.✌️👍
14mm Wanzel mod. 1867
Služební náboj rakouské armády pro Lorenzovy předovky transformované klapkovým závěrem, akceptovaný 1867. Byl opatřen zprvu měděnou nábojnic, později mosaznou nábojnicí. Byl laborován 4.4 g černého prachu a olověnou oploštělou střelou 29.6 g, Vo 390 m/s, Eo 2250 J. Do 1877 byl postupně nahrazován nábojem 11x36 R Werndl. Civilní verze tohoto náboje byly používány do počátku I SV. Ty byly ale se středovým zápalem viz náboj 14x33 R Wanzel CF
1.anton pittner Vídeň Rakousko
2.H. D. Schmid Vídeň Rakousko - Uhersko
Remington
A kdo přesně a v kolik hodin vystřelil tyhle konkrétní náboje to náhodou nevíš? 😁😁😁👍👍👍
Možná jestli byly nalezeny na cvičáku tak armáda no a jestli někde v lese nebo na poli tak asi myslivec
A v kolik hodin jestli armáda tak od 8 do 15,00 protože lampasáci chtěli odpoledne chápat ,aby mohli večer do šanntánu a jestli myslivec tak večer von chodil do lesa za vílama. Ještě něco chceš vědět?🤣🤣🤣🤣
Remington aha. To dává smysl. Je vidět že jseš znalec.😁☘️👍😉
a dík za upřesnění a je to z různých lokalit v okolí
Remington
No dobrý,no, snad jen číslo bot střelce.🙂
Tak toto nevím jaký měl číslo hnáty
Ale já myslím, že Remington44 ví, jen nechce napsat, že to bylo byla velikost od 6,5 do 8,5 (Anglické číslování) - https://www.tabulkavelikosti.cz/boty
Další možností, proč měly nábojnice tolik otisků je ta, že i vystřelenou nábojnici vkládali zpět do zbraně a zkoušeli manipulaci spojenou se střelbou "na sucho", aby si neničili zápalníky. To je běžný jev i dnes např. u jednoranových malorážek, resp. u zbraní s okrajovým zápalem obecně.