Spytihněv II (1055–1061) – Münzen

Kníže Spytihněv II. (vláda 1055–1061)

Spytihněv II. byl českým knížetem z dynastie Přemyslovců. Jeho vláda byla poměrně krátká, ale významná pro konsolidaci českého státu a upevnění pozice českého knížete vůči římskoněmeckému císařství.

Historické pozadí jeho vlády:

1. Nástup na trůn (1055):

   • Spytihněv II. byl nejstarším synem knížete Břetislava I. a Jitky ze Schweinfurtu. Na trůn nastoupil po smrti svého otce.
   • Při nástupu provedl podle dobového zvyku tzv. vyhnání Poláků a Němců z Čech, což mělo upevnit jeho vládu a zabránit cizímu vlivu v zemi.

2. Vztah k Říši:

   • Spytihněv II. byl loajálním vazalem římského císaře Jindřicha III., což mu umožnilo vládnout relativně nezávisle, avšak v rámci říšské politiky.
   • Během jeho vlády byly Čechy začleněny do říšského systému, přičemž byl Spytihněv uznán za jednoho z významných říšských knížat.

3. Konsolidace území:

   • Spytihněv II. se pokusil o centralizaci moci a upevnění své autority na Moravě. Jeho mladší bratři (Konrád a Ota) byli na čas odsunuti od moci, což však vedlo k napětí uvnitř rodiny.
   • Snažil se rovněž o reformy církevní správy, které zahrnovaly podporu klášterů a kostelů.

Mince ražené za vlády Spytihněva II.

Spytihněv II. pokračoval v tradici ražby denárů, které byly dominantní měnou českých zemí v 11. století. Tyto mince byly významným nástrojem propagace knížecí moci i rozvoje obchodu.

Charakteristika mincí:

1. Materiál a ryzost:

   • Denáry byly raženy ze stříbra, avšak kvalita kovu často kolísala.
   • Hmotnost se pohybovala okolo 1–1,5 g, což odpovídalo tehdejším standardům.

2. Motivy na mincích:

   • Líc: Na lícní straně byl často zobrazen portrét knížete s korunou, což zdůrazňovalo jeho postavení jako legitimního panovníka. Portrét byl stylizovaný, bez detailní podobizny.
   • Rub: Na rubové straně se objevovaly symboly spojené s křesťanstvím, jako například kříž, kostel nebo svatí patroni Čech (např. sv. Václav).
   • Mince také obsahovaly nápisy v latině, například „SPYTIHNIEV DUX“ (Spytihněv kníže).

3. Ekonomická a symbolická funkce:

   • Denáry byly využívány především v domácím oběhu, ale díky obchodním cestám se dostávaly i do okolních zemí (např. Polska, Uher a Německa).
   • Ražba byla také prostředkem k potvrzení knížecí autority a propagace jeho jména mezi poddanými i zahraničními obchodníky.

Význam Spytihněvovy vlády a jeho mincí

Spytihněv II. je považován za panovníka, který upevnil český stát a symbolicky podpořil svou moc prostřednictvím mincovnictví. Jeho denáry jsou dnes cenným numismatickým materiálem, který odráží nejen dobové technické dovednosti, ale i ideologické a politické záměry jeho vlády.

Zobrazené mince jsou nálezy členů klubu lovců historie na lovci pokladu. Všechny byly nalezené pomocí detektoru kovu.