Sicyon (město) (300 v. Chr.–200 v. Chr.) – Münzen

Sikyón bylo významné starověké město na severovýchodě Peloponésu v Řecku, nedaleko Korintu. V období mezi 300 př. n. l. a 200 př. n. l. zažívalo město velký kulturní a politický rozkvět, zejména díky své umělecké a kulturní tradici. Sikyón bylo známé svými uměleckými dílnami a uměleckou školou, která se specializovala na malířství a sochařství. Bylo také významným centrem politických a vojenských aktivit, zejména během helénistického období, kdy Sikyón těžilo z různých aliancí a strategické polohy v rámci řeckého světa.

Historický význam města Sikyón

Sikyón bylo od starověku nezávislým městem s vlastní politickou strukturou. Město si udržovalo vysokou míru autonomie, i když bylo někdy pod vlivem silnějších sousedů, například Sparty nebo Makedonie. V roce 303 př. n. l. Sikyón ovládl makedonský vládce Démétrios Poliorkétés, který město obnovil a posílil jeho fortifikace. Po jeho odchodu si město zachovalo jistou nezávislost a připojilo se k Achajskému spolku, což mu zajistilo politickou stabilitu a podporu proti makedonskému vlivu.

Sikyónské období mezi 300 př. n. l. a 200 př. n. l. bylo kulturně velmi významné, město produkovalo významná umělecká díla a bylo domovem sochařů, malířů a uměleckých dílen. Sikyón bylo známé také svou vynikající mincovní produkcí, která sloužila jako prostředek ekonomického vlivu a symbol prestiže.

Mince ražené v Sikyónu

Mince ražené v Sikyónu patří mezi nejkrásnější řecké mince a byly používány jak k obchodním účelům, tak jako politický nástroj propagandy. Sikyón si razil vlastní mince již od klasického období, ale mince z helénistického období (300 př. n. l.–200 př. n. l.) vynikají svou uměleckou kvalitou a symbolikou.

  1. Stříbrné statéry – Nejvýznamnějšími mincemi raženými v Sikyónu byly stříbrné statéry, které se široce používaly v obchodu po celém Středomoří. Tyto statéry měly na averzu charakteristický symbol města – okřídlenou chiméru nebo Pegase, mytologické okřídlené zvíře, které symbolizovalo sílu, rychlost a ochranu. Tento motiv ztělesňoval také mýtické a kulturní kořeny města, které byly spojené s kultem boha Apollóna.

  2. Symboly bohyně Niké – Na některých stříbrných mincích Sikyónu byl vyobrazen motiv bohyně Niké, která symbolizovala vítězství. Niké byla zobrazována s věncem nebo palmovou ratolestí, což symbolizovalo triumf a politickou nezávislost města. Tento motiv zdůrazňoval vojenské a politické úspěchy Sikyónu, které mu umožnily udržet si nezávislost navzdory silným sousedům.

  3. Bronzové mince – Bronzové mince byly v Sikyónu raženy pro běžné transakce a byly přístupnější širší veřejnosti. Tyto mince byly často zdobeny různými symboly spojenými s městem, včetně motivů Pegase nebo dubového listu. Dubový list mohl být symbolikou spojenou s přírodním bohatstvím města nebo jako odkaz na božstva chránící město.

  4. Portrét Apollóna – Na některých mincích z helénistického období se nacházel portrét boha Apollóna, který byl hlavním božstvem uctívaným v Sikyónu. Apollón na těchto mincích představoval ochrannou a inspirační sílu, která chránila město a podporovala jeho kulturní rozvoj. Tento motiv odrážel náboženské přesvědčení obyvatel Sikyónu a jeho důležité postavení jako kulturního centra.

  5. Styl a kvalita ražby – Mincovna v Sikyónu byla známa svou uměleckou precizností a kvalitou. Umělecké motivy na mincích byly detailně propracované a měly silný estetický vliv na další řecká města. Mnoho z mincí ražených v Sikyónu bylo široce obíháno a respektováno jako kvalitní měna, která odrážela prestiž a ekonomickou sílu města.

  6. Mince s vlasteneckými motivy – Sikyón v době své nezávislosti a členství v Achajském spolku razilo mince, které často nesly vlastenecké motivy a zdůrazňovaly spojení s řeckou kulturou a tradicemi. Tyto mince nesly ikonografii, která odkazovala na slávu helénských hodnot, což městu pomáhalo udržet si kulturní identitu a vyhnout se vlivu cizích mocností.

Význam sikyónských mincí

Mince ražené v Sikyónu měly obrovský význam jak pro ekonomiku města, tak pro jeho politický a kulturní vliv. Symboly jako Pegas, bohyně Niké a portrét Apollóna upevňovaly obraz města jako mocného, nezávislého a kulturně vyspělého státu. Sikyónské mince se staly cennými historickými artefakty, které dnes poskytují archeologům důležité informace o helénistické éře a o tom, jak město využívalo mince k propagaci své identity, nezávislosti a kulturního odkazu.

Mince nalezené detektory kovů od členů lovecpokladu.cz

Münzfunde anzeigen

Münzkatalog

Nr. Herrscher Art Material größe und Gewicht Abb. Jahr (Mzz.) 4435 Sicyon (město) (300 v. Chr.–200 v. Chr.) Drachma Stříbro (Ag) ? mm,
? g
Sicyon (město) (300 v. Chr.–200 v. Chr.) Drachma

↑ Zurück nach oben + Mehr sehen

Nach oben