Goslar (město) (1050–1866) – Münzen
Mincovní ražby města Goslar (1050–1866)
Goslar, historické město v Dolním Sasku, bylo významným centrem obchodu a těžby stříbra během středověku a novověku. Jeho mincovní ražby odrážejí politický, ekonomický a kulturní vývoj města, které bylo pevně spjato se Svatou říší římskou.
Historický kontext mincovní ražby:
-
Raný středověk (1050–1200):
- Goslar byl významným královským městem a těžil z blízkosti Rammelsberských dolů, které byly zdrojem stříbra a mědi.
- V 11. století bylo město pevně spojeno s císařským dvorem a těžba stříbra zde podporovala ražbu mincí.
-
Vrcholný středověk (1200–1500):
- Goslar získal městská práva a postupně se stalo nezávislým městem. Jeho mince hrály klíčovou roli v regionálním obchodu.
- Město bylo členem Hanzovní ligy, což zvyšovalo jeho ekonomický význam.
-
Novověk (1500–1866):
- V 16. a 17. století mincovnictví pokleslo kvůli vyčerpání rammelsberských dolů.
- V 19. století, po začlenění Goslaru do Pruska (1866), ztratilo město právo razit mince.
Typy mincí a jejich charakteristiky:
1. Denáry (11.–13. století):
- Stříbrné mince malé hodnoty.
- Avers: Znak města, často kříž nebo stylizovaný portrét panovníka.
- Revers: Latinské nápisy, například „GOSLARIA“ nebo jednoduché geometrické vzory.
2. Brakteáty (13.–14. století):
- Jednostranné mince z tenkého stříbra.
- Motivy: Městské věže, katedrála nebo heraldické symboly Goslaru.
3. Groschen (15.–16. století):
- Vyšší nominální hodnota, používaná pro obchodní transakce.
- Motivy: Znak města (orlice) a náboženské symboly.
4. Talary (16.–18. století):
- Velké stříbrné mince používané v mezinárodním obchodě.
- Avers: Znak města nebo portrét panovníka.
- Revers: Symboly spojené s těžbou stříbra, například důlní nástroje.
5. Měděné a drobné mince (17.–19. století):
- Měděné mince pro každodenní transakce.
- Jednoduché designy s názvem města a hodnotou mince.
Design a ikonografie:
-
Městské symboly:
- Znak Goslaru, nejčastěji orlice nebo stylizované městské věže.
- Důlní motivy, například kladiva a dláta, odkazující na rammelsberské doly.
-
Náboženské motivy:
- Kříže a další křesťanské symboly, které odrážely náboženský význam města.
-
Latinské nápisy:
- Název města „GOSLARIA“ nebo hesla zdůrazňující jeho význam.
-
Regionální symbolika:
- Císařské motivy, například orlice, odrážející vazby města na Svatou říši římskou.
Technické parametry:
- Materiál: Stříbro (denáry, brakteáty, groscheny, talary), měď (drobné mince).
- Hmotnost:
- Denáry: 1–1,5 g.
- Brakteáty: cca 0,5–1 g.
- Talary: cca 28 g.
- Průměr:
- Denáry: 15–18 mm.
- Talary: 40–45 mm.
Význam mincí Goslaru:
-
Regionální obchod:
- Mince z Goslaru byly široce používány v severním Německu a dalších částech Svaté říše římské díky kvalitě stříbra z Rammelsberských dolů.
-
Symbol ekonomické síly:
- Mincovní ražba odrážela bohatství města a jeho postavení jako důležitého obchodního a těžebního centra.
-
Propaganda:
- Design mincí zdůrazňoval nezávislost města a jeho spojení s císařskou autoritou.
Historický odkaz:
Mincovní ražby Goslaru jsou důležitým svědectvím o ekonomickém a politickém významu města ve středověku a novověku. Mince odrážejí bohatou historii těžby a obchodu a jsou dnes ceněné mezi sběrateli i historiky.
Zobrazené mince jsou nálezy členů klubu lovců historie na lovci pokladu. Všechny byly nalezené pomocí detektoru kovu.
Münzkatalog
0,5–0,8 g 6841 Goslar (město) (1050–1866) 1 Leichter Pfennig Měď (Cu) 19,5 mm,
0,6 g 6762 Goslar (město) (1050–1866) 1 Körtling Stříbro (Ag) ? mm,
0,75–0,85 g 6476 Goslar (město) (1050–1866) 6 Pfennig Stříbro (Ag) 18 mm,
1,15 g 6362 Goslar (město) (1050–1866) 1 Pfennig (1 Fenik) Měď (Cu) 20–21 mm,
2,2–2,5 g 6243 Goslar (město) (1050–1866) 2 Pfennig (2 Fenik) Stříbro (Ag) 13–15 mm,
0,6–0,7 g 5342 Goslar (město) (1050–1866) Matthiasgroschen Stříbro (Ag) 23–25 mm,
1,2–2,2 g 4586 Goslar (město) (1050–1866) 1/24 Thaler (1/24 Tolar) Stříbro (Ag) 18–20 mm,
0,8–1,1 g 3854 Goslar (město) (1050–1866) 1 Mariengroschen Stříbro (Ag) 23–24 mm,
2,4–2,5 g