Constantius Gallus (351–354) – Münzen

Flavius Claudius Constantius Gallus, obvykle známý jako Constantius Gallus, byl římský císař v období od roku 351 do 354 n. l. Byl bratrancem a spoluvládcem císaře Constantia II. a patřil k rodině constantinovců. Jeho kariéra a vláda jsou zajímavé, nejen kvůli jeho rodinným vazbám, ale také kvůli turbulentním obdobím, ve kterých vládl.

Rodinné a politické pozadí

Gallus se narodil kolem roku 325 n. l., a byl jedním z členů rozsáhlé rodiny prvního křesťanského císaře Constantina Velikého. Jeho otec byl Julius Constantius, nevlastní bratr Constantina Velikého, a jeho matkou byla Galla. Po smrti Constantina Velikého v roce 337, Gallus a jeho bratr Julianus (později známý jako Julianus Apostata) přežili politickou čistku, která zahubila mnoho jejich příbuzných.

Vláda

V roce 351 byl Gallus jmenován císařem Constantiem II. za účelem pomoci řídit východní provincie Římské říše, které byly narušeny vnitřními spory a vnějšími hrozbami, zejména ze strany Sásánovské říše. Gallus obdržel titul Caesar a byl vyslán do Antiochie, která sloužila jako jeho administrativní centrum.

Politika a správa

Jeho krátká vláda byla poznamenána několika problémy, včetně obvinění z krutosti a neschopnosti efektivně řídit své provincie. Gallus čelil obtížím v udržení pořádku a efektivní správy, což vedlo ke zvýšenému nepokoje v regionu. Jeho metody vlády byly často viděny jako despotské, což dále poškozovalo jeho pověst a vztahy s Constantinem II.

Pád

Constantius II., znepokojený zprávami o Gallusově správě a možném vzestupu jeho moci, se rozhodl zasáhnout. V roce 354 nařídil Gallusovi, aby opustil Antiochii a přišel do Milána, kde byl krátce po příjezdu zatčen. Po krátkém procesu byl Constantius Gallus popraven v Pola (dnes Pula v Chorvatsku), čímž skončila jeho krátká a kontroverzní vláda.

Dědictví

Gallusova vláda je často zastiňována vládami jeho bratrance Constantia II. a bratra Juliana Apostaty. Jeho panování ilustruje složitost a nebezpečí římské vysoké politiky v době pozdní antiky, kde vládní moc byla často provázána s intrikami a násilím. Gallusovo panování také nastiňuje problémy, se kterými se Římská říše potýkala ve svých pozdějších letech, včetně politické nestability a regionálních konfliktů.