Aelia Eudoxia (377–404) – Münzen

Aelia Eudoxia (377–404) byla významná římská císařovna, manželka císaře Arcadia, který vládl východní části Římské říše od roku 395 do roku 408. Eudoxia byla jednou z nejmocnějších a nejvlivnějších žen své doby. Její politické a náboženské aktivity, stejně jako konflikty s církevními autoritami, výrazně ovlivnily dění ve východní Římské říši.

Původ a sňatek

Aelia Eudoxia se narodila kolem roku 377 v Konstantinopoli nebo její blízkosti. Byla dcerou Flavia Bauta, významného římského generála franského původu, který sloužil jako magister militum (vrchní velitel) pod císařem Valentinianem II. Její matka byla zřejmě římského aristokratického původu.

V roce 395 se Eudoxia provdala za císaře Arcadia, což jí zajistilo titul Augusta a výrazný vliv na dvorské záležitosti. Její sňatek s Arcadiem byl z velké části výsledkem politických machinací eunucha Eutropia, který měl na mladého císaře značný vliv.

Role na císařském dvoře

Po sňatku se Eudoxia rychle stala mocnou politickou osobností, která ovlivňovala rozhodování slabého a pasivního Arcadia. Její ambice a schopnosti ji přivedly do konfliktu s ostatními vlivnými postavami na dvoře:

1. Konflikt s Eutropiem: Eutropius, který původně Eudoxii prosadil jako císařovnu, se stal jejím hlavním rivalem. Po jeho pádu a popravě v roce 399 se Eudoxia stala dominantní silou u dvora.
2. Politická moc: Eudoxia se aktivně podílela na státní správě, podporovala své spojence a odstraňovala své nepřátele. Měla zásadní vliv na jmenování úředníků a správu říše.

Náboženský konflikt s Janem Zlatoústým

Eudoxia je nejvíce známá svým konfliktem s Janem Zlatoústým (Chrysostomem), patriarchou Konstantinopole. Jan byl výmluvný kazatel a reformátor, který ostře kritizoval korupci a okázalost císařského dvora, což zahrnovalo i císařovnu samotnou. Eudoxia na tyto kritiky reagovala velmi citlivě:

1. První exil Jana Zlatoústého (403): Po sérii konfliktů a politických intrik byl Jan v roce 403 odsouzen na synodě (tzv. „Synoda u dubu“) a poslán do exilu. Rozsudek však vyvolal nepokoje v Konstantinopoli, a Jan se musel vrátit.
2. Druhý exil (404): Po dalších sporech, včetně Janových nepřímých útoků na Eudoxii (kterou přirovnával k biblické Jezábel), byla císařovna rozhodnuta ho definitivně odstranit. Jan byl znovu vypovězen a zemřel v exilu v roce 407.

Rodina a děti

Eudoxia a Arcadius měli několik dětí, mezi nimi:

1. Theodosios II. – Budoucí císař východní říše (vládl 408–450).
2. Pulcheria – Významná císařovna a regentka, která se stala svatou východní církve.
3. Další dcery, jejichž jména jsou méně známá, ale hrály významné role v aristokracii říše.

Smrt

Eudoxia zemřela v roce 404, pravděpodobně na komplikace spojené s těhotenstvím. Její smrt znamenala konec jedné z nejvlivnějších etap v politice dvora východní říše.

Zobrazené mince jsou nálezy detektory kovů členů klubu LP.