Zářijové drobnosti

Moc pěkný.

psí známka evidenční,ražebna V.podivín žiřkoc.Číslo 78 je pořadové číslo psíka v tom roce 1927.Bylo raženo dodatečně až po vybrání ze vzorků, které ražebna obcím nabízela.Majitel psíka lze dohledat nejspíš už jen v okresním archívu města(pokud evidence není vyhozena)Známka měla výstuž otvoru ocelovým nýtkem,kvůli prodření.Známka je nejspíše vyhozemna".otvor má skoro původní míry 2,4mm.
Vladimír Podivín
Jednou z nejzajímavějších postav v historii výroby a navrhování psích známek byl Vladimír Podivín. Tento muž se narodil 2. listopadu 1879 ve Slaném a vyučil se rytcem v dílně Václava Karla Šmakala v Praze. Tam také pracoval jako pomocník, ale protože nedostal přislíbené místo dílovedoucího, přechází do firmy I. B. Pichl. Zde však dlouho nesetrval a vrací se zpět k V. K. Šmakalovi. V roce 1907 nastupuje do firmy Karnet-Kyselý, kde pracuje dva roky. V roce 1909 zakládá vlastní podnik: živnost ryteckou. Roku 1928 přesouvá výrobu do nově
vystavěného závodu v Praze-Žižkově. Moderní závod byl vybaven nejmodernějším lisem u nás a firma vyráběla nejen psí známky, ale i medaile, odznaky a ryté poháry. V. Podivín byl také velký vlastenec. V době ohrožení republiky nacistickým Německem vydává známku s motivem psa střežícího slovanskou lípu. Po odtržení našeho pohraničí pak známku se symbolem hraničářů, hlavou psa na chodském praporu. Václav Podivín zemřel roku 1938..
Úpadek materiálů
Po roce 1945 se k výrobě začaly bohužel používat levnější
materiály. Zejména to bylo železo, zinek a hliník a známky postupně přestávaly potvrzovat zaplacení poplatku. Tuto skutečnost převzala administrativa, proto už nebylo nutné vydávat známky každý rok. Evidenční známky se nadále vydávaly, ale na delší období, zpravidla na celou délku života psa. Známky, které můžeme najít detektorem kovů, byly většinou ztraceny při venčení a dlouhý čas ležely hluboko v zemi, proto jsou mnohdy
v žalostném stavu. Neblaze se na nich také podepisuje poškození pluhem či agresivním prostředím panujícím na silně hnojených polích. V lese lze najít podstatně zachovalejší kusy, zejména známky psů loveckých..

Otvor a pancéřek
Nejstarší známky neměly vůbec žádnou výztuž kolem otvoru, což bylo důvodem častých ztrát. Proto se někdy na začátku 20. let 20. století začaly používat různá vylepšení. Obě firmy, jak V. Podivín, tak i Karnet–Kyselý, začaly používat výztuž kolem otvoru známky, čímž se zamezilo jeho prodírání. Jednalo se vlastně o jednoduchý ocelový nýtek, vsazený do očka známky. Firma V. Podivín toto uchycení ještě zdokonalila a na začátku 30. let 20. století opatřila otvor takzvaným pancéřkem. Po této úpravě se otvor u známek prodřel jen výjimečně a známky se takřka
neztrácely.
atd snad to stačí.Prosil bych moc o foto na červeném podkladu pro moji evidenci.děkuji za ochotu
jenda.koci@seznam.cz

dolní knoflík bych tipoval vojenský-pruská armáda

pěkné. Furt sem Ti to neposlal, sakrblé...

Slušná hromada.

Pěkné.

super

Moc pěkné

Moc pěkné

Knoflíky :
livrejový knížecí z 18-19 století. Pouze podle písmene a místa nálezu, by se mohl dohledat majitel.
Druhý je Pruská armáda za WW I, ale Pruské výrobce neznám.

Tak to není hromádka,ale hromada.