Do torpédového člunu S57 dala posádka nálože a loď na ,, mělčině ,, poslala ke dnu. Zbytek podpůrného loďstva - Torpédové čluny S 58, S 60, S 30 a S 33 se potopené válí okolo v hloubkách okolo 80 m a ještě je nikdo nenašel. Blíže článek - http://www.stranypotapecske.cz/lokality/lokaldet.asp?lok=280 Fotka Kanice je Super - že nezdrhl dřív než se přeměnil na pixely je v Jugošce unikum.
Ponor ke vraku S 57.
Historie pod vodou.
Jednoho dne padlo rozhodnutí, že ho musíme vidět, slovo dalo slovo a vyrazili jsme do malé vesničky Žuljana na poloostrově Pelješac v jižním Chorvatsku. Vyhledali jsme místní potapěčskou základnu a domluvili si ponor ke vraku německého torpédového člunu S57, který na dně odpočívá od září roku 1944. Po krátké rozpravě a kontrole potapěčské výstroje nasedáme do rychlého člunu a vyrážíme směrem do vzdálené zátoky. Moře je klidné, počasí parádní a tak plavba probíhá bez problémů a po krátké době dorazíme do zátoky a spouštíme kotvu. Oblékáme výstroj, do ruky baterku, foťák a skok do vody. Začínáme se ponořovat a pomalu naplouváme na místo posledního odpočinku S 57, už v hloubce kolem 18m se pod náma začíná objevovat obrys torpédového člunu a napětí v nás stoupá. V hloubce 30 metrů jsme na úrovni přední paluby a pomalu míjíme torpéda, která leží připravena na palubě a další spočívají v torpédometech, pokračujeme pomalu směrem k zádi a přitom stále pomalu klesáme, na zádi je umístěn dvojkanon ráže 20 mm, se kterým se dá vertikálně pohybovat, nabitý zásobník je na svém místě - jen vystřelit, ale zub času je neúprosný a tak se závěrem už nelze hnout. Opouštíme palubu a klesáme na dno do hloubky 35 metrů a dosedáme vedle člunu na dno, teď je teprv vidět jeho mohutnost a síla. Pokračujeme kolem člunu a rozervanou dírou v trupu po výbuchu nálože nahlížíme dovnitř, kde nás vítá současný obyvatel člunu a to velký kanic, na chvilku nám zapózuje a mizí kdesi uvnitř trupu. Dostáváme povel od vedoucího ponoru k opuštění vraku a pozvolnému výstupu na hladinu, poslední ohlédnutí, poslední foto a pak člun zanecháváme dál jeho osudu a jeho tajemným obyvatelům. Během bezpečného vynoření sledujeme hejna rybek při krmení a pomalu stoupáme k hladině. Opět nasedáme na člun a vracíme se do Žuljany, cestu zpět samozřejmě provází na palubě bujará debata jak jsou všichni plni dojmů z právě ukončeného skvělého ponoru. Během cca 30 minut jsme zpět na základně v Žuljaně, loučíme se s majitelem základny a slibujeme si, že se sem ještě v budoucnu vrátíme.
23 Stimmen
23 Stimmen
Beitrag hinzufügen
Um einen Beitrag hinzuzufügen, müssen Sie sich anmelden. Wenn Sie noch kein Konto auf dieser Webseite haben, registrieren Sie sich.