Očekávaný článek v MF Dnes

Tak tady máte konečně celou verzi článku, který byl otištěn bohužel jen v regionální části mladé fronty...

Na Šumavě montovali Němci messerschmitty
Nadšenci do vojenské historie nalezli v osadě Františkov zbytky podzemní továrny, kde se za druhé světové války montovaly součástky do proudové stíhačky, která měla pomoci Hitlerovi vyhrát válku.

FRANTIŠKOV Na Šumavě nedaleko Kvildy leží pod zemí obrovský poklad. Nadšenci do vojenské historie se zde v osadě Františkov už roky snaží najít rozlehlou unikátní továrnu, kterou tu pod zemí vybudovali za druhé světové války nacisté, aby tu mohli montovat proudovou stíhačku Messerschmitt ME - 262, která byla prvním operačně nasazeným bojovým letounem.
Jsou kousek od senzačního objevu. Nalezli šachty, sklepy původní budovy a snad i vchody do areálu, který je zčásti zavalen. Věří, že uvnitř důmyslného díla naleznou stroje, na kterých totálně nasazení montovali trupy a motory stíhaček, a podzemí zpřístupní lidem.

Senzace pro turisty i historiky

Už pět let pátrá po továrně čtyřiadvacetiletý mladík Tomáš Petráň z Českých Budějovic. Kopec a lesy okolo penzionu na Františkově, vedle něhož stála bývalá sklárna, později papírny a nakonec strojírenská fabrika, prochodil křížem krážem. Má důkladně zmapované všechny vstupy do šachet, stovky současných i historických fotografií i nákresy štol vedoucích do Stolové hory, na Bučinu i směrem přes hranice do Německa.

Jednou z nich se chce dostat už na jaře do zbrojovky, kde za druhé světové války Němci vyráběli první proudová letadla na světě - Messerschmitt ME - 262 Schwalbe, v překladu vlaštovka. Ta měla pomoci vyhrát Hitlerovi válku, jejíž vývoj se otáčel v jeho neprospěch.
"Nevíme, co tam dole bude. Možná stroje, možná důležité dokumenty, cennosti. Nechceme drancovat přírodu ani podzemní historické prostory. Ty hodláme renovovat jako válečné muzeum pro veřejnost," vysvětluje Petráň, který je nadšeným hledačem předmětů v přírodě s detektorem kovů.

O továrnu na Františkově se začal zajímat, když si jeho rodiče pronajali penzion, který zde stojí. Za války sloužil jako správní budova celého areálu, vedle něj stál dvoupatrový nadzemní objekt a právě v jeho okolí má být vstup do podzemí. Nadzemní část fabriky ale v 50. letech komunisté odstřelili, část chodeb se zbortila, a když odsud na konci války prchali nacisté před spojenci, pravděpodobně zaminovali a odstřelili i hlavní vchody.
Uvnitř mohly zůstat cenné dokumenty a otevření továrny, kterou budovaly stovky záhadně zmizelých francouzských a ruských zajatců z tábora na Pramenech Vltavy, by mohlo být senzací nejen pro turisty, ale i pro historiky.
Podle jedné z historek, které se k Františkovu vážou, se zde záhadně na konci války ztratil transport písemností a nacistických dokladů. Vést jej měl sám nacistický pohlavár Otto Skorzeny. Kolona přijela od Borových Lad na Františkov, Kvildy a na Bučinu. Zde kdesi ji měli nacisté vyložit a auta se vrátila zpět na Strakonice.
  Další z hledačů továrny, bývalý místostarosta Nových Hutí Antonín Kunc, ale nevěří, že by se dokumenty v zemi - pokud tam nacisté nějaké skutečně uložili, dodnes dochovaly. "V roce 1972 tam byly viděny auťáky, které odsud odvážely spoustu věcí. I tak by ale otevření podzemí byla doopravdy bomba," uvedl Kunc. Vstup do podzemí a spleti minimálně čtyř kilometrů chodeb popisuje vmístech, kde je dnes pomníček šumavským převaděčům. Tedy naproti penzionu za Teplou Vltavou. 

"Tato štola je úzká, a dokonce vede až na hranice. Převaděči, zejména král Šumavy, ji používali pro převádění lidí. Přišli, odklopili poklop a vylezli až na Knížecích Pláních. Na jaře chceme tento výstup zaměřit," dodává Kunc, jehož domněnky podporuje i tvrzení bývalých pohraničníků, že na Františkově záhadně mizeli lidé, které ale jejich hlídky už nikdy v lesích nenašly. >
Pokračování na str. B3

Na Šumavě montovali Němci pod zemí messerschmitty
> Pokračování ze str. B1
Na německé straně hranice dnes po chodbách v zemi pátrají také další skupiny hledačů, které si zase myslí, že v zemi musí být cennosti, zlato nebo čísla kont ve Švýcarsku, kam si Němci za války poslali úspory. Zpřístupnění podzemí by bylo obrovskou atrakcí i pro návštěvníky Kvildy, Nových Hutí nebo Borových Lad, na jejichž katastru území leží. Jen do Kvildy míří ročně tři čtvrtě milionu turistů.

Povolí to kvůli přírodě úřady?

"Je to významná lokalita. Dnes si spousta lidí ani neuvědomuje, když tudy projíždí, co se tu před lety dělo. Protože je ale většina dokumentů k Františkovu i dnes přísně tajná, je to otázka do budoucna. Spousta návštěvníků se nás i v muzeu ptá, co se s továrnami, které tam vidí na fotografiích, stalo, zaráží je to a chtějí se o tom dozvědět co nejvíc," popsal už nyní zájem o historické události starosta Kvildy Václav Vostradovský.
Otázkou zůstává, jestli úřady hledačům otevření podzemí umožní. Nesmějí totiž ohrozit šumavskou přírodu.
"Musí se to posoudit jako kterýkoliv jiný záměr a nesmí to být v kolizi s ochranou přírody. Pokud by se skutečně jednalo o podzemní práce, pak by to v rozporu s ochranou přírody nebylo a my bychom posuzovali především vstupní místa a jejich případnou úpravu. Podzemí by musel řešit báňský úřad," uzavřel náměstek ředitele šumavského parku Tomáš Hlavatý.

***

FAKTA Messerschmitt Me 262 Schwalbe

  Messerschmitt Me 262 Schwalbe (vlaštovka) byl německý stíhací letoun, první operačně nasazený bojový letoun s proudovým motorem. Na Františkově se do těchto strojů montovaly motory a kabiny. V továrně pracovali totálně nasazení, podzemní část fabriky hloubili ruští a francouzští váleční zajatci. 

Dolů do místnosti se švabachem vede jen úzká díra

Nuceně nasazení pracovali za války v nadzemní části továrny blízko penzionu Františkov a byli hlídaní gestapem. I proto nemusel nikdo z nich vědět, kde každé ráno mizely stovky ruských a francouzských zajatců kopajících pod zemí továrnu.

FRANTIŠKOV Když projíždíte Františkovem u Kvildy, ani vás nenapadne, že někde v prudkém kopci stála za války továrna a podzemní fabrika na stíhačky. Dnes zde kromě penzionu, galerie a jedné restaurace není na první pohled vůbec nic. Tedy pokud vás hledači historie nevezmou do lesů. To pak nestačíte žasnout.
"Tady to je pozůstatek rampy, která vedla do nadzemní části továrny. Vedly tudy koleje, po kterých jezdily vozíky," ukazuje Tomáš Petráň, nadšenec do hledání historie, pár metrů pod cestou na stěnu z vyskládaných kamenů.
Brodíme se zhruba čtyřiceti centimetry sněhu a proplétáme se mezi stromy, které musely na místě vyrůst až poté, co komunisté v padesátých letech srovnali továrnu se zemí.
Pokračujeme lesem a často nám nohy propadnou do děr, které vedou do podzemí. Přicházíme až k díře vypadající jako studna. Na jejím dně je obdélníkový otvor zasypaný do tří čtvrtin, že na průlez dovnitř zbývá čtyřicet centimetrů. "Dá se tam po zádech prolézt. Byl jsem tam už mnohokrát," sdělil Petráň. Nasazuje na čelo svítilnu a po zádech sjíždí po sněhu do dvoumetrové díry. Ve vteřině zmizí v obdélníkovém průlezu.
Rázem se ocitá v místnosti se světle modrou omítkou. Pravděpodobně ve sklepích nadzemní části továrny. Z místnosti vede několik chodbiček na všechny strany. Jsou však zasypány. "Tady jsou lité betonové schody. Toto bývala lavička, ale už ztrouchnivěla," popisuje Petráň a rozhlíží se po místnosti, do které se dostal už před lety.
Zvláštní atmosféra. Místnost, ze které bylo možné pokračovat dál, je dnes ze všech stran zasypána. Na zdech jsou nápisy švabachem a azbukou.
Vracíme se na povrch a lesem procházíme až k silnici z Borových Lad na Kvildu. Míříme k penzionu, který dříve fungoval jako správcovská budova. Jako jediný přežil ústup Němců před spojenci i odstřel staré tovární budovy nadohled odsud. I uvnitř Petráň s dalšími kamarády pátral. Zkoušel prokutat zeď v suterénu, zda odsud nevedou chodby do podzemí. Pár metrů od domu u dnešního parkoviště je další místo, které parta nadšenců objevila. Je to vstup do potrubí k turbínám vodní elektrárny. Na jeho konci jsou klapky. "Prokopali jsme se i do tunelu, který byl zčásti zatopen a na obou koncích zasypán. Tento tunel měl údajně sloužit jako ochlazovací nádrž," doplňuje mladý nadšenec.

Když prchali, zaminovali vchody

Ještě dnes je na Františkově vidět pozůstatek stavidla. Voda tekla od Kvildy okolo penzionu. "Ale ztrácí se v zemi," ukazuje na jednom z historických leteckých snímků Petráň. Kde je ale hlavní vchod do podzemí opředeného tolika příběhy? Vysvětlení nabízí důchodce Antonín Kunc z Nových Hutí. Ten po továrně pátrá s geology, fyziky i speleology už od roku 2001. Tvrdí, že už na jaře by mohli správný vstup najít. Nachází se podle nich za Teplou Vltavou, tedy na protější straně od penzionu v lese. "Je tam skála a v ní jsou vrata, za nimi je to ale zasypané," tvrdí Kunc.
Toto místo podle něj vysvětluje i to, proč nikdo z pamětníků neví, kde hlavní vstup do podzemí byl. Nuceně nasazení pracovali za války v nadzemní části továrny blízko penzionu a byli hlídaní gestapem. I proto opravdu nemusel nikdo z nich vědět, kde každé ráno mizely stovky ruských a francouzských zajatců kopajících pod zemí továrnu.
Tomáš Petráň přitakává. Myslí ale, že odsud by měly vést štoly právě do kopce nad penzionem. Továrna by podle některých pamětníků měla mít až tři podzemní patra.
  Samotné pátrání po továrně je velmi složité i proto, že hledači musí dávat naprostý pozor, kam vstupují a kde hrabou. "Když odsud Němci prchali, tak vstupy zaminovali. Musíme počítat s tím, že tyto nástrahy tu všude mohou být nebo může mít areál dvojí jištění. Nebezpečné by to mohlo být především pro lidi - laiky, kteří si teď řeknou, že vyrazí na Šumavu podívat se na továrnu," varuje Petráň.Pátrat chtějí všechny party po vstupech do podzemí zase na jaře. Už nyní si zařizují povolení od úřadů
 

"Továrnu tu hledali už i Rusové. Lidé se o tom bojí mluvit"

KVILDA Jak vypadala druhoválečná podzemní továrna na letecké motory a kabiny proudových stíhaček Messerschmitt ve Františkově u Kvildy na Prachaticku? Nejsnazší bude, zdá se, zapátrat mezi pamětníky.
Hledači továrny ale přicházejí pozdě. Lidé, kteří byli ve čtyřicátých letech v továrně totálně nasazení, jsou většinou po smrti.
"Maminka tam pracovala, ale v kuchyni. Vždy vyprávěla, že neměli moc šancí zjistit, co tam vlastně je. A ani se o to nikdo nezajímal. Za zády měli pořád esesáky a nikdo se radši nestaral, co tam budují," vypráví žena z Borových Lad. Všichni, kteří jsou ochotni se o podzemní továrně bavit, mají jedinou podmínku: neřeknou své jméno. Mají obavu, že by mohli vyzradit něco, za co je ještě dnes mohou úřady popotahovat a trestat. Dokumenty o Františkově jsou ještě dnes přísně tajné a armáda iministerstvo je zatím neplánuje zpřístupnit. "Otec vždy vyprávěl, že se z vytěženého kamene zpevňovaly cesty v okolí. Třeba směrem na Bučinu, kde mělo být další podobné podzemní dílo, nebo na Prameny Vltavy, kde měl být zajatecký tábor," říká další z obyvatel Kvildy.
Na lágry na Pramenech Vltavy vzpomínali i další lidé, se kterými MF DNES hovořila. Podle historek, které obcemi kolují, byli na Pramenech Vltavy ruští inženýři, kteří každé ráno docházeli do Františkova hloubit podzemí.
"Nikdo prý ale neviděl, kde pracovali. V nadzemní části továrny určitě ne," uvedl další muž, který se přistěhoval na Kvildu po válce.
Zajatecká chata na Pramenech skutečně stála, měla dvě patra a kolem ní byly metry vysoké ploty protkané ostnatým drátem, okna zamřížovaná a na dveřích petlice. Kde skončili vězni, je dodnes záhadou. Podle některých lidí by mohly být jejich ostatky pochovány přímo v podzemí na Františkově.
"Dva z těchto zajatců nacisti zastřelili při útěku. Jsou pochováni na Kvildě. Kde ale skončili ostatní, to nikdy nikdo nezjistil," krčí rameny další obyvatel Kvildy.
O Františkovu, kolem něhož chodíval po válce jako malý chlapec, se bavit nechce. "To není sranda. Továrnu už hledali Rusové i Němci. Každou chvíli se tady na ni někdo ptá, ale lidé se bojí mluvit," doplňuje tajemně starší muž.
Naráží na to, že na začátku sedmdesátých let armáda podle jednoho ze zápisů z tehdejší doby z továrny odvezla část vybavení.
"Jezdila tady tehdy spousta aut. Hlavně v noci. Ale co vozili, to nikdo neví," dodává bývalá učitelka z Borových Lad, která se na Šumavu přistěhovala v roce 1953.
 
Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Čechy, autor Václav Janouš

__________________________________________________________________________

úvodní foto k článku

Během průzkumu šachet

v místech zazděného vchodu nákladní rampy