Meteorit

ne

jen odhad samozřejmě
zdá se mi to málo slinutý

spis mne to pripomina svor...bez zaruky ;)

Pár podobných mám, většina jsou rudy olova (se sírou atp.). Proto je těžký, černý a výborně pod cívkou zvoní. Stopy železné rudy pak můžou za mírný magnetismus. Takže - ne.

A co třeba magnetit? Viz ta černá struktura na fotu č. 003 a 007.

Dcera ten kámen vzala dnes do školy a učitel, který je v devítce má na geologii, tvrdí, že by to měl být magnetit. Problém je v tom, že to není nález z lesa nebo z lomu, ale z pole a hnůj a hnojiva se na tom kameni mohly za stovky let podepsat. A navíc takové kameny se na tom poli nevyskytují. Je to polykulturní lokalita, ale je-li to skutečně magnetit, tak např. Keltové, Germáni a Slované by nebyli schopni z magnetitu vytavit železo, neboť magnetit taje asi při 1550°C, ale jich hliněné pece by se roztavili už při 1400°C.

Tak asi to bude opravdu magnetit. Šel jsem na to od lesa a pokusil jsem se spočítat hustotu kamene. Kámen má hmotnost 325g. Jeho objem je cca 64 cm3. Výpočet hustoty: ró=hmotnost/objem (ve výše uvedených jednotkách, tedy 325/64=5.078g na cm3.
Nejrozšířenější pozemské horniny, jako je žula, vápenec, čedič nebo pískovec, mají hustotu nepřekračující 3 000 kg/m3, u nejběžnějšího typu meteoritů – tzv. chondritů – to bývá kolem 3 400 kg/m3. Nejvíce se však svou velkou hustotou prozrazují železné meteority, jejichž měrná hmotnost dosahuje 7 000–8 000 kg/m3.

Z Wikipedie lze zjistit, že magnetit má hustotu 5g na cm3.

ja.runa - jsem teď vyprsknul, četl jsem "slintnutý"

skeletor: a co chondrit, ten ti strukturu neudělá pokud má v sobě málo kovu

Meteorit to nebude. Možná magnetitový skarn nebo něco z produktů přeměny magnetit- hematit (martit,mušketovit). Limonit umí taky dobře řvát. Nepatřičné šutry jsou na polích relativně běžné. Sběratelská vášeň lidi někdy opouští a i když ne,tak málokdy se dědí...a sbírka šutrů letí na hnůj. Svého času se řešil pěkný krystal kasiteritu (cínovce) nalezený na poli u Prahy. Zjevně původně sbírkový kus...