Měděné hnízdečko

Po dlouhé době opět s Bobem 125.

I když dneska pršelo a byla celkem kosa, tak jsme přece s Bobem vyrazili do lesíka na " očekávánou " kolečkovou žeň. Ta se sice nekonala v takovém rozsahu jak by mohla ale i tak to bylo parádní. Po půl hodině chození celkem od ničeho k ničemu, zahvízdalo u stromu něco, první dojem - omio víko -. Vylovil jsem jeden zelenej a volám - mám kolečko -, pak druhé a to už si to Bob rázoval ke mě. No a pak to šlo v rychlém sledu a sázel jsem mu do dlaně deset Cu krasavců a jeden stříbrňáček. Obrovská radost. Posléze ještě - opět u stromu - pěkná přeska a i několik dalších koleček. Takže po třech hodinách byla spokojenost. Doma jsem je pucoval jen vodou s mýdlem a namarinoval Bebe olejíčkem. Zajímavé je, že některé jsou téměř bez patiny, jako nové, sice notně vošoupané oběhem ale co, mě se líbí.

Před očistou