Hrstečka z louky.

Nepršelo, jen pěkně kaplo.

Takhle v neděli po vydatném obědě (řízeček z vepřové krkovičky a bramborová kaše s cibulkou) jsem se cítil nějak "přeplněný" v žaludku a proto jsem se rozhodl jít to někam ven "vychodit". Samozřejmě s detektorem - vrátil jsem se na loučku, kde jsem byl posledně a pokusil se navázat na nový záběr vedle minulé hledačky. Z počátku nic moc, téměř to samé jako minule, jen drobáky - no, už alespoň nebyly socialistické, ale moc radosti mi neudělaly. Úplně zmáčklý náprstek, pak jakýsi tenoučký jakoby zvoneček a nějaké rozlomené pouzdro či schránka s háčkem na zadní straně. No, dobrý, nevrátím se domů s prázdnou. Když delší dobu žádný pípanec, tak jsem otočil a zabral další "pokos" směrem k autu. Hned po změně směru píplo 1 dkg. závažíčko, maličký kroužek, drobná přezka,plomba od osiva cukrovky, manžeťáček, víčko z faje a po chvilce úplného ticha (až jsem myslel, že Terka přestala fungovat) velká radost ! - prsten, ano, pečeťáček a celý ! Hned jsem naslinil plošku, jestli tam něco bude - a jo, byl tam koníček. Je sice dost mělký, ale je ! Tak to už mám s koníkem druhý. "Nebuď nenažraný !" - řekl jsem si, vypnul Terku a jen tak volně a radostně, příjemně unavený dospěl až k autu. Tam jsem si ještě jednou prohlédl pečeťáček a nadmíru spokojený se vrátil domů. Tak se na ty moje "poklady" také podívejte.