Super článek, všechna čest.
Hunde in SS-Einheiten
Kategorien: Zweiter Weltkrieg
Ein sehr guter Freund von mir, der seit seiner Kindheit den Spitznamen Hombré trug, wurde Ende der 1930er Jahre geboren. Er war von Jugend an ein ernsthafter Schütze, der vor nichts Angst hatte und sich kopfüber in jedes Abenteuer stürzte. Er hatte eine große Vorliebe für Hunde und war von Kindheit an vor allem von großen Hunden fasziniert. Als die Deutschen im Frühjahr '45 nach dem verlorenen Krieg auf dem Rückmarsch ins Reich waren, machte eine deutsche Einheit in unserem Dorf Halt. Die Menschen hatten immer noch Angst vor den Deutschen, und so bekamen die hungrigen und erschöpften Soldaten dort eine Buttermilch, anderswo einen Pfannkuchen und etwas Kaffee.
Meine Großmutter bekam für ein paar Pfannkuchen ein Cais-Feldfernrohr, und als die Deutschen auf die andere Seite des Dorfes zu den Doubeks hinübergingen, um dort um etwas zu essen zu bitten, konnte Hombre ein Auge auf einen jungen Hund der Rasse Deutscher Schäferhund werfen, den die Soldaten mitnahmen. Sie gaben ihn der Familie gerne für ein Stück "Futter". Er erzählte mir diese Geschichte viele, viele Jahrzehnte später als alter Mann, und damals sagte er mir: "Roman..., das war ein Hund wie ein Rasiermesser. Ich habe nie wieder einen Deutschen Schäferhund dieses Typs getroffen. Ich erinnerte mich an Hombry, der bereits der Wahrheit auf der Spur ist und diesen Artikel für Sie vorbereitet hat.
Hunde waren vielleicht die einzigen Lebewesen, die Hitler wirklich liebte, und deshalb war die Idee, Kampfhunde in der Armee einzusetzen, für ihn eine ausgemachte Sache. Wer kennt ihn nicht, den legendären Deutschen Schäferhund Blondi, den Hitler als Welpe von Martin Bormann erhielt. Der Einsatz von starken, intelligenten und ausdauernden Deutschen Schäferhunden passte perfekt in das Konzept der Nazis und so gab es von Anfang anseit Kriegsbeginn gab es in Deutschland ganz besondere Experimente zur Kommunikation zwischen Hund und Mensch. Bereits vor dem Krieg waren Schulen gegründet worden, die die Ausbildung von Hunden auf diesem Niveau förderten, und Hitler warwar von der Verwendung von Hunden für Kriegszwecke fasziniert und unterstützte diese Schulen während des gesamten Krieges.
Der Deutsche Schäferhund war während der Zeit des Nationalsozialismus ein wichtiges Statussymbol. Der reinrassige deutsche Hund verkörperte die ideale Kombination aus typisch deutschen Tugenden wie bedingungslosem Gehorsam, grenzenloser Treue, Tapferkeit und Leistung und sah zudem aus wie ein Wolf. Hitler selbst hatte eine große Vorliebe für Wölfe. Er rühmte sich gerne damit, dass sein Vorname vom althochdeutschen Athalwolf, also dem edlen Wolf, abgeleitet sei. Daher trug Hitler in privaten Kreisen den Spitznamen "Wolf" und nannte sein Hauptzelt, das er in den tiefen Wäldern Ostpreußens versteckt hatte, "Wolfshöhle". Kein Tier wurde von den Nazis so verehrt wie der Wolf. Der Wolf symbolisierte die "Urwildnis" Germaniens und stellte für sie etwas Blutiges und Unversöhnliches dar. Joseph Goebbels sagte 1928, als es um die Eroberung des Reichstages ging: Wir kommen nicht als Freunde. Wir kommen als Feinde, wie ein Wolf, der sich in eine Schafherde schleicht. So sind wir gekommen. All dies spielte eine große Rolle in der ausgeklügelten deutschen Propaganda.
Kommen wir nun zur Sache und erklären den Zweck und die Verwendung der deutschen Schäfer in der SS. Während der nationalsozialistischen Diktatur wurde das Diensthundewesen in der deutschen Armee stark ausgebaut, nachdem Heinrich Himmler 1936 zum Polizeipräsidenten ernannt worden war. Im Mai 1942 ordnete Himmler eine Reorganisation des Diensthundewesens aller SS- und Polizeieinrichtungen an und ernannte zu diesem Zweck einen Beauftragten für das Diensthundewesen beim Reichsführer SS. Franz Müller, ein renommierter deutscher Förster und Kynologe, wurde zum Beauftragten für die Ausbildung von Diensthunden ernannt, und es wurde eine Hauptabteilung "Schutz- und Suchhunde" eingerichtet. Mueller baute diese Hauptabteilung zu einer zentralen Einrichtung der Waffen-SS aus. Ab Juli 1942 trug sie den Namen "Ausbildungs- und Prüfungsabteilung für Diensthunde der Waffen-SS". Die Sicherheitspolizei verfügte über eine eigene Diensthundeschule in Rahnsdorf bei Berlin, die Bereitschaftspolizei über Einrichtungen in Grünheide. Franz Müller war für alle diese Ausbildungsstätten verantwortlich.
Himmler äußerte seine Vorstellungen über den Einsatz von Hunden in Konzentrationslagern und der aggressive Deutsche Schäferhund kam zum Einsatz. Himmlers Idee war, dass die Hunde zu wilden Tieren ausgebildet werden sollten, wie die Jagdhunde in Afrika. Sie sollten darauf trainiert werden, alle Menschen von ihren Führern wegzureißen. Die Hunde sollten darauf trainiert werden, die Häftlinge wie eine Schafherde ständig zu umkreisen und sie an der Flucht zu hindern. Ein Wachmann mit mehreren Hunden sollte bis zu hundert Häftlinge sicher bewachen können. So wurden allein in Sachsenhausen Zwinger für rund 200 Hunde gebaut und es wird berichtet, dass fast 250.000 Hunde zur Wehrmacht "eingezogen" wurden.
Aber lassen wir die Konzentrationslager einmal beiseite und betrachten wir die anderen Verwendungen des Deutschen Schäferhundes in der deutschen Armee. Nicht vergessen werden darf der gezielte Einsatz von Hunden auf den Schlachtfeldern des Zweiten Weltkriegs.Für die Infanterie, zum Ziehen von Krankentragen für den Sanitätsbedarf, als Spürhunde für Späher, Blindenhunde für Kriegsinvaliden und zur Bewachung der Truppe selbst. Der Deutsche Schäferhund diente auch bei den nordischen Divisionen in Norwegen und Finnland, und die SS bildete ihre Hunde als "scharfe mit Sprengstoff beladenen Waffen gegen Panzer, Maschinengewehrnester und andere Ziele aus. 1944 wurden auf Veranlassung von Franz Müller 300 leichte Schlitten aus Verbundwerkstoffen hergestellt, und diese Schlitten und Hunde standen der Wehrmacht zur Verfügung, die wegen Treibstoffmangels "im Osten" kaum noch vorankam.
Als sich die Rote Armee im April 1945 dem Versteck Adolf Hitlers näherte, stärkte dies Hitlers Entschlossenheit, sich, seine Frau und seine Hunde nicht gefangen nehmen zu lassen. Die erste Zyanidkapsel wurde der Hündin Blondi zu Testzwecken verabreicht; ihre Welpen wurden von Hitlers persönlichem Betreuer, Feldwebl Fritz Tornow, im Garten des Bunkerkomplexes erschossen, nachdem Hitler und Braun Selbstmord begangen hatten.
Noch schrecklicher kann die Geschichte des Hundes beim Einsatz im Militär sein. Der Deutsche Schäferhund ist auch heute noch die beliebteste Hunderasse der Welt, weil er durch seine Vielseitigkeit und seine absolut idealen Eigenschaften hat er einen festen und unverwechselbaren Platz in den Streitkräften der Welt.
Quellen: www.mdr.de, wikipedia.org, www.goethe.de, youtube
Der Artikel ist in die folgenden Kategorien eingereiht:
Kommentare
Krásný článek Romane. Jo jo, pro německé ovčáky jsem měl vždycky slabost 
Nechci být nevděčný, dal sis s psaním práci. To, že skopčáci všeobecně a velmi rozšířeně užívali psy je všeobecně známé, spíš jsem čekal, že tam budou uvedené jiné fakty a něco kolem toho, např psí známky apod, třeba že po tom psovi něco takového zbylo. To jen tak poznamenávám. Mám třeba jakousi známku se slepicí s větrníkem, číslem a je na ní Olmütz, ale nikdo neví o co jde. Domněnka je, že právě by mohla být psí armádní.
Takže pěkné Svátky, slunce v duši, ať se daří 😉
Áá..., už je to tu.
Markoman,Marky, Idler - díky.
Marky - před současnou fenou BOM jsem měl NO, takže to mám podobně 😉
Idler - chápu tě samozřejmě ale pochop i ty mě, že téma nelze zpracovat komplexně tak, aby byl spokojen každý. Navíc o válečných psích známkách nevím vůbec nic.
OK, čekal jsem třeba že po tom psékovi jako břitva něco zbylo, nebo jeho širší příběh po tom co přešel na “správnou stranu” (od SS?). Tak se na mě nezlob no 😉
Aha,teď jsem tě teprve pochopil.
Četl si úvod a dle toho očekával širší pojednání o psovi Hombreho.
Tak bohužel nic víc než obecnou informací nemám,dokonce jsem zapomněl i jméno dotyčného psa.
A není se za co omlouvat, v pohodě
Trochu to doupřesním, pes Hombreho měl potomky a jedna fenka z jeho rodové linie se ocitla u mě doma. Byla tak ostrá, jako její praprapředek, ta si dokázala zjednat u cizích respekt.
Bohužel už pár let je v psím ráji.
Že by až taková náhoda?? Tomu se mi nechce věřit 
Napiš křestní jméno Hombreho.
https://www.warrelics.eu/forum/erkennungsmarken-id-discs/german-dog-tags-dogs-please-look-828927/
https://cz.pinterest.com/rebcwcol34/ww2-german-soldiers-with-dogs/
https://www.pinterest.de/search/pins/?q=wehrmacht%20hunde&rs=typed
https://digitalcosmonaut.com/ss-hundeschule-sachsenhausen/
https://www.valka.cz/SOV-DEU-Pes-miner-t18798
https://www.reddit.com/media?url=https%3A%2F%2Fi.redd.it%2Fhfudp341ovh61.jpg
... ale namor, já Hombreho neznám, jen náhodou jsem si před x lety pořídil NO.
Chtěl jsem kluka a při předvýběru si mě označila holka, no a když byla štěňata odstavena, tak jsem si pro "něho" dojel a až doma se zjistilo, že je to holka. Dokonale všechny zmátla, včetně chovatelky.
Tak dostala jméno viz můj nick.
Romane, já jsem měl tři NO a ještě k nim připočítám 4., pro kterého jsem si jel na Grabštejn a měl jsem ho celou vojenskou službu... 
JackWhite - píšeš, cituji: ...pes Hombreho měl potomky a jedna fenka z jeho rodové linie se ocitla u mě doma. Zcela evidentně z takové věty vyplývá, že bys musel znát nejenom jméno toho psa ale i jeho rodokmen. Takže náhodou náhodný NO nebude z rodové linie Hombreho psa. Souhlas?
MarkyMark - takže v podstatě celý život se zabýváš NO, neb 3x NO v řadě za sebou znamená min. 30 a víc let. Hehous, lázeňský švihák - tady vidíš, že i anonymní internet dokáže přenášet jisté vlny a proto si s Markym tak notujeme a A ty jsi se nám posmíval a přitom si taky „pejskař“ 
Tien - musím říct, že informace na cizojazyčných webech dokážeš vypátrat jako nikdo jiný. Co mě to dalo práce dopátrat se nějakých informací, z kterých bych pak slepil trochu smysluplný článek.
Díky namore. Je to taková síla zvyku.
On je to bohužel takový smutný standard,že až na pár čestných vyjímek/specializovaných webů, se toho u nás dá dohledat překvapivě málo. Často až žalostně málo nebo eventuelně vůbec nic.
To stejné platí i pro muzea nebo jejich "jakože"databáze.
Na českých stránkách je to slabé a tak jsem pátral na německých. Pokud člověk nezná ta správná klíčová slova, něco vypátrá ale není to žádná sláva. Mnoho stránek je chráněno přihlášením - např. jako pinterest.com z tvého druhého odkazu a tak se k tomu našinec nedostane.
A nebýt hodného strejdy Googla, (který vše bez problémů přeloží) nedozví se člověk nic, pokud nevládne jazykem jiných kmenů.
Pěkný příběh i článek
Jednu psi znamku ss mam v nalezech. Pod titulkem K9 SS.
Romane moc pěkný článek palec nahoru.
to : VendelinDindung- ahoj já byl v 89-90 dozorčí psince v Hronsek u Bánské Bystrice a za mně se dva dovezli z Grabštejna.
Romane, dá se říct, že jsem měl celý život NO, akorát ten první, ten žil velmi krátce 
kocab - jo jo, jezdívalo se pro psy do Grabštejna z celé republiky
https://www.detektorweb.info/clanek/pes-s-blesky
Možná už z jara,pokud všechno dobře půjde bude NO doma.Parádní článek.
Děkuji všem za positivní hodnocení a přeji hezkou neděli.
Romane děkuji za článek a fotky.Už jsem nějaký ten týden(měsíce a víc) inkognito a jako každý osvč nemám čas.Tak jsem se odkopal se znovu přihlásit.Německý ovčáci jsou moje topka.Naše Roxy už je tam nahoře.Ale když doma přišla řeč nad dalším parťákem já chtěl belgičáka a Kláry zase Fricka.No máme zase fricka Adoptovali jsme dvouletou fenku s rodokmenem delším než si pamatuju(odpadá cvičák,nekouše boty,má ráda děti,byla u policajtů,,poslouchá na slovo-pro nás bez starostí.)Je to zlato a teď mi leží na dílně u nohou.Pár hledaček za sebou a užívá si to.Jen je vtipný jak se ten standart NO za těch cca 70-90 let změnil.Kdo má NO tak to vidí.Němci v roce 30-45 prominou ale pro nás dnešní vlastníky NO jsou ty jejich prckové a kříženci Ale jasně ta rasa se formovala a těch 80 let je moc.Roxy měla 38 kg a štěňata chtěli policajti a Afrodite na jenom cca 29 kg a není tak ostrá.Přesto obě byly/jsou skvělí partáci.Jestli je Fany stále zdráva tak jí zdravíme.A Romane budu počítat až na konci roku ale u vody jsem byl 40x a asi i víc.Takže snadno nic nenacházím 
Jirko ahoj, dík za zajímavou reakci. Vezmu to tak nějak postupně.
NO jsou vážně skvělí psi a jejich povaha a naturel mohl by býti vzorem dalším psím plemenům. Dobře to ti Němci „uvařili“. Na rozdíl od malinois vydrží delší dobu bez problémů v nečinnosti, nedělá jim problém tvrdší drajf a snadněji si sednou s kynologem začátečníkem. Velmi dobře se cvičí, jsou velmi inteligentní.
Prostě psí ideál. Pohyboval jsem se cca 15 let s myslivci, měl jsem loveckého psa a v porovnání s ovčáckými plemeny jako NO nebo BOM jsou lovečtí psi obecně blbci (majitelé loveckých psů prominou). Když jsem se byl podívat před lety na podzimních zkouškách ohařů, nechápal jsem jak většina z nich nedokáže splnit jednoduchý úkol s aportem přes překážku (vykopaný cca metr široký příkop). Fanky to nikdy nedělala a ten den to po ukončení zkoušek dala bez problémů za 1/4 hodinky.
BOM je povahově a schopnostmi prakticky stejný jako NO ale pokud bych je měl jednoduše porovnat v duchu článku, tak NO je normální voják a BOM voják na pervitinu. Hůře se cvičí, absolutně nezvládá dlouhodobou nečinnost a pro začátečníka absolutně nevhodný. Proto je škoda, že sis neprosadil svou. Máš předchozí zkušenosti s NO a pro člověka tvé energie, který je v jednom kuse v přírodě společník zn. Ideál.
Moje manželka také nechtěla malinoise ale dnes na ni nedá dopustit a až Fanky jednou dožije svůj psí život, pro nás už není jiná volba.
S tím standardem máš pravdu, také jsem si toho na fotografiích všiml. Drobnější psi roztodivných barev (v porovnání s dnešním NO standardem. Moje fena NO měla 42 kilo, černo-žlutá klasika.
Ryby letos supéér. Celý podzim jsem se věnoval dravcům a slušný průměr hlavně u štik. A na ryby jdu i dnes, mám už dovolenou. V 9 hodin odjíždím na Otavu, mám v kotelně rousnice a rád bych udělal pár pěkných záběrů. Fanky jede samozřejmě se mnou (jak jinak). Před 5 dny oslavila deváté narozeniny a je stále ve velmi slušné psychické i fyzické kondici.
Zdravíme vás všechny (i pejska samozřejmě) a mám radost nejen z vašeho nového parťáka ale i z těch vycházek, které si letos udělal za rybami👍Mějte se krásně.
namor,super dík,at se daří na rybách.
Díky kolegáčku a dobrý výběr, až pojedeš pro nového psího parťáka👍
Apropo..., na Otavě jsem shořel jak pověstná zápalka. Sněhová voda je velký špatný, zítra opravný pokus na Orlíku
Pěkný článek, Romane.
Německý ovčák je úžasný plemeno. Mám takový názor, že čím méně se pes podobá psovi (vlkovi), tím hůře. My mívali ale doma vždy křížence. Riki je kříženec holandskýho ovčáka a retrívra. Chytrej pes a miláček dětí. Teď by mohlo zaznít "Jakej pán, takovej pes" . Ovšem zrovna včera mi mladší dcerka říká: "Tati, já Rikiho miluju". Já na to: "A miluješ i tatínka?" Dcerka: "Tátu přece nemůžu milovat".🤦♂️
Nechtěl bych být bez psa.
Jendo ahoj a díky.
Prvně k tomu názoru: ...čím méně, tím hůře. Např. naše národní plemeno ČSV - podobá se vlku jak žádný jiný pes na světě a aby také ne, když se jedná o přímé křížení mezi NO a karpatským vlkem. Exteriér naprosto unikátní, překrásný pes s jantarovýma očima, které zdědil po svém divokém předkovi. Ale povaha? Naprosto komplikovaná. Ačkoliv je v dnešních chovech krev již značně „naředěná“, stále je tam té vlčí dost, což přináší různá úskalí. Jinak za mě - nejhezčí a nejzajímavější plemeno psa co znám, ale sám bych si jej k vůli té jeho komplikované „vlčí“ povaze pravděpodobně nepořídil.
Dcerka jako zajímavý myšlenkový pochody. Je vidět, že nad věcmi přemýšlí
S poslední větou naprostý souhlas.
Já měl na mysli hlavně podobu exteriéru plemene. Pes, který je menší než kočka, nebo pes větší než malej kůň.
Jak píšeš o ČSV, tak jsem si vzpomněl na motto, které použil J.Beneš na konci knihy o svých zkušenostech z koncentráku: "Vlk zůstane vždycky vlkem". On tím tehdy myslel Němce.
Tak to jsem tě špatně pochopil, s tímhle samozřejmě souhlasím bez připomínek.
Jinak toulky kolem vod či po lesích a luzích se psem po boku je moc krásná věc. I ten největší „člověčí“ kamarád dokáže podrazit. Pes nikdy.
Beitrag hinzufügen
Um einen Beitrag hinzuzufügen, müssen Sie sich anmelden. Wenn Sie noch kein Konto auf dieser Webseite haben, registrieren Sie sich.