Pěkný
Zhořelec (Görlitz) město (1400–1600)
Görlitz česky Zhořelec, hornolužickosrbsky Zhorjelc, polsky Zgorzelec, latinsky Gorlicium).
Ve 4. a 5. století našeho letopočtu opustily východogermánské kmeny území Zhořelce (Görlitz/Zgorzelec), které bylo v 7. a 8. století osídleno západoslovanským kmenem Bjezunčanů, jenž se usadil na zdejší hoře Zemská koruna. První zmínka o slovanské vesnici Goreliz, darované míšeňskému biskupovi římským králem Jindřichem IV., pochází z roku 1071. V roce 1075 Jindřich IV. věnoval Budyšínsko a Lužici „navěky“ (in perpetuum) loajálnímu českému knížeti Vratislavu II. Po roce 1243 byla Horní Lužice spravována panovnickým rodem Askánců vládnoucím v Braniborském markrabství. Po získání městských práv roku 1304 pokračovala po roce 1329 vláda českých králů z dynastie Lucemburků, kteří tolerovali vznik Hornolužického šestiměstí a Zhořelci poskytli důležitá privilegia, zejména mincovní regál. Do tohoto období rostoucí výroby a exportu sukna spadá počátek rozkvětu, jenž potom kulminoval za vlády Matyáše Korvína. Nezávisle na politické situaci po té, co v letech 1546–1547 potrestal Ferdinand I. Habsburský Šestiměstí ztrátou privilegií a pozemků (tzv. Pönfall) za nedostatečnou vojenskou podporu ve Šmalkaldské válce, pokračovala ve Zhořelci až do 16. století relativní prosperita. Tuto epochu charakterizují osobnosti jako Bartholomaeus Scultetus a Jakob Böhme. V průběhu třicetileté války postoupil Ferdinand II. Štýrský Horní i Dolní Lužici Saskému kurfiřtství jako splátku dluhu za vojenskou pomoc. Z doby saské vlády pochází většina zhořeleckých barokních památek. Po napoleonských válkách připadlo město na základě ujednání Vídeňského kongresu v roce 1815 pruskému králi. 19. století se zde vyznačovalo posílením vlivu státu a industrializací, která měla zvláště za primátora Gottloba Ludwiga Demianiho za následek druhé období hospodářského vzestupu Zhořelce.
Velké okresní město v saské části historického území Horní Lužice a zároveň nejvýchodnější město Německa na státní hranici s Polskem. V období do 31. července 2008 bylo samostatným městským okresem, po správní reformě je sídlem úřadu Zemského okresu Zhořelec. Město má přibližně 56 tisíc obyvatel. Görlitz zahrnuje historické jádro Zhořelce; z někdejšího východního předměstí, které odděluje řeka Lužická Nisa, je dnes samostatné polské město Zgorzelec. Město je zakládajícím členem Euroregionu Nisa, v jehož rámci jsou od roku 1998 obě části alespoň formou proklamace opět spojeny v tzv. „Evropské město Görlitz/Zgorzelec“. Historické centrum, v němž se zachovalo asi 4 000 památkových objektů ze všech hlavních fází středoevropských architektonických stylů (pozdně gotické, renesanční a barokní sakrální i profánní stavby), je označováno za nejrozsáhlejší památkovou rezervaci v Německu. Jedinečné panorama učinilo z města populární lokaci k natáčení filmů, což je důvod, proč je také nazýváno „Görliwood“.
Angaben über die Münze
Identifizierte Münze: | Zhořelec (Görlitz) město (1400–1600) – 1 Haléř (č. 2907) |
---|
Ansichten der Benutzer
Durchschnitt: | 13,0 mm |
---|---|
Gebiet der Prägung: | Zhořelec (Görlitz) (1 Meinung) |
Landesherr: | Zhořelec (Görlitz) město (1400–1600) (1 Meinung) |
Prägungsjahr: | |
Nominal: | 1 Haléř (1 Meinung) |
Material: | Stříbro (Ag) (1 Meinung) |
Nr. der Münze: | Zhořelec (Görlitz) město (1400–1600) – 1 Haléř (č. 2907) (1 Meinung) libor.pol: 2907 |
Melden Sie sich an und helfen Sie, diese Münze zu bestimmen.
Fotografie
Fundumstände
Lokalität: | Ústecký kraj |
---|---|
Bodenzustand: | Feucht |
Fundtiefe: | 5 cm |
Verwendeter Detektor: | XP DEUS II |
Kommentare
dik
Ty jedeš, kolik těch zhořeleckých už máš? Gratulace👍
Paráda za palec
Scarmacas asi 10, padaj mi nejcastejs s greslema a cernochama. dik
sakra ten telefon. dobre jsem ti poladil nick 😅
Já mám zatím jeden kousek od Mikulova. Máš to blíž, vlastně za humnama. Ať se daří
Beitrag hinzufügen
Um einen Beitrag hinzuzufügen, müssen Sie sich anmelden. Wenn Sie noch kein Konto auf dieser Webseite haben, registrieren Sie sich.