Svatý Magnus a svatý Benedikt

Čechy pod Kosířem (okr. Prostějov) - SVÁTOSTKA ROKU - Byla nalezena nedaleko kostela (sv. Jana Křtitele) v místech bývalé cesty, po které se chodilo do tohoto kostela z okolních vesnic.

Něco o nich (komu se to zdá dlouhé, tak to přece číst nemusí, ale byla by to škoda).

sv Magnus -
Narodil se asi na konci VII. století na území kantonu St. Gallen ve Švýcarsku. Působil v benediktinském klášteře sv. Havla (St. Gallen) a měl hodnost opata. Své řeholní bratry vedl k svatosti a vyprošoval požehnání širokému okolí. Po vydrancování od Franků, kteří poškodili Havlův hrob a ztýrali Magna se z nejistého důvodu rozhodl jako misionář odejít do jihozápadního Bavorska i s bratrem Teodorem. Vydal na cestu i s holí sv. Havla, s níž zaháněl hady a medvědy a bojoval proti pohanství. Jeho cesta vedla přes Bergence do Švábska ke zpustlému městu Kempten ze starořímské doby. Zde duchovně zanedbanému lidu hlásal evangelium a založil křesťanskou osadu, v níž Magnus zanechal Teodora. Pokračoval pak k řece Lechu, kde se setkal s augšpurským biskupem Wikterpem. S jeho požehnáním a podporou šel dál. Po vybudování kostela Panny Marie mířil k Alpám. Na jihu Bavorska se dostal ke křižovatce čtyř obchodních cest, kde nad průsmykem sídlili lupiči. Magnus zorganizoval útok horalů na jejich tvrz a z kraje je vyhnal. Začal pak budováním kaple a malé osady, která se stala základem pozdějšího opatství a města Füssen. Po vysvěcení zde byl Magnus opatem a se svými mnichy pomáhal okolnímu obyvatelstvu v získávání práce a k obživě. Magnus objevil několik míst s ložiskem železné rudy a otevřel její dobývání. K tomuto faktu se pojí legendární vyprávění o jeho setkání s medvědem, s nímž se skamarádil pomocí koláče a který pomohl k dalšímu odhalení zdroje železné rudy. Mezi jeho atributy patří např. tady drak - jednak jako symbol pohanství, které Magnus přemáhal, a dále vyprávění hovoří o papírovém draku, s jehož pomocí prý pomáhal zemědělcům vyhánět hraboše. To později vedlo i k vzývání světce jako pomocníka v zemědělství. V životě Magna hrála hlavní roli láska ke Kristu a odhodlání šířit jeho poselství slovem i životem. Proto všestranně usiloval o dobro lidu - hmotné i duchovní. Věděl, že je nutné prokazovat lásku tak, aby ji lidé vnímali a skrze ni poznávali dobrého Boha. Zemřel v kmetském věku, ale údaj roku jeho smrti se nedochoval, pouze se tradovalo 6. září. Informace o jeho úmrtí zasazují do roku 772. Magnovy ostatky byly po vybudování nového chrámu a po dokončení krypty slavnostně přeneseny kolem r. 850 biskupem Lantem.

svatý Benedikt -
Narodil se kolem roku 480 v Nursii v umbrijských horách ve střední Itálii jako dvojče. S ním se narodila sestra Scholastika, rovněž pozdější světice. Jejich matka Abundancia při porodu zemřela a otec Euprob svěřil děti pěstounce. Vzhledem k nadprůměrným rozumovým schopnostem byl poslán na vyšší studia práv do Říma. Studium nedokončil. Později se uchýlil se do osamělé jeskyně poblíž řeky Ania u Subiaca a začal žít tvrdým poustevnickým životem. Záhy na něj dolehla pokušení, před kterými samota neochrání a Benedikt, aby přemohl smyslné choutky, se někdy vrhl i do trní. Už tehdy měl i mimořádné zážitky a zázračné schopnosti, které ho pak provázely celý život. Snažil se žít v takové samotě a soustředěnosti na Boha, že nevnímal čas. Po třech letech života v samotě navázal kontakt s mnichy. Po smrti představeného v nedaleké mnišské komunitě na Benedikta přišli mniši naléhat, aby zaujal jeho místo. Benedikt přijal a začal zavádět řád podle toho, co považoval za nejlepší. Mnichům, zvyklým na poměrně snadnější život, se Benediktem zaváděná praxe znelíbila a podle legendy se ho někdo z nich pokusil otrávit jedem přimíchaným do vína. Ten, jak byl zvyklý, udělal nad nápojem kříž a v té chvíli otrávený pohár praskl. Benedikt po tomto projevu nepřátelství mnichy opustil a pokračoval životem v jeskyni nad Subiacem. Neuzavíral se však lidem, a když ho vyhledali mladí, kteří chtěli žít podle jeho příkladu prací a modlitbou, tak je přijal. Benedikt se pak vydal jihovýchodním směrem a za vhodné místo pro budoucí klášter zvolil místo s troskami Jupiterova chrámu nad městem Cassinem. Pak pohanstvím poznamenané území zasvětil Boží službě a s bratry začal budovat k Boží oslavě kolébku benediktinského mnišství. Klášter na vrchu Montecassino vybudovali v letech 529 až 532. Benedikt při práci na řeholi důsledně vycházel z Bible a určil základní pravidla mnišského života. Hlavní důraz přitom položil na důslednost ve službě Bohu, dokonalou poslušnost, pokoru, usilovnou a svědomitou práci. Řeholi sv. Benedikta mají i pozdější větve a odnože. Patří k nim kartuziáni, cisterciáci i celestini. Benedikt po dobudování svého kláštera na Montecassinu pomohl i své sestře Scholastice zřídit na úpatí téže hory první klášter benediktinek. Tři dny po posledním setkání měl Benedikt vidění, v němž spatřil duši své sestry v podobě holubice vystupovat do nebe. Scholastika umřela a on nechal přenést a uložit její tělo do hrobu, připraveného v montecassinském klášteře pro něj. Brzy potom, na Zelený čtvrtek 21.3. 547, při modlitbě před oltářem se vztaženýma rukama , zemřel i Benedikt a pochovali ho do téže hrobky vedle sestry.

Opis na straně s drakem - s. p. Magnus Fiesen (Füssen - město, kterého je Magnus patronem).
Opis na druhé straně nečitelný, před Benediktem drží andílek špatně zachovalý motiv benediktýnského kříže známý z benediktínských svátostek.

Svátostka má průměr 35 mm, je opravdu masivní a velká, váha činí téměř 15 gramů.

PS : Kategorii sv. Magnus jsem v katalogu nenašel, prosím o její vytvoření (mezi benediktýnské medailky se mi to dávat nechce) :-).

Kategorie des Artefaktes

Identifizierte Kategorie:	Alles > Die Kirche und die angewandte Kunst der Neuzeit > Artikel der Kirche > Svaletten > St. Magnus
Ansichten der Benutzer:	Svaletten (2 Meinungen), St. Benedikt von Nursia - Benediktiner (1 Meinung) sock: Svaletten, BALTAZAR: St. Benedikt von Nursia - Benediktiner, bublak: Svaletten, Stimme des Admins (?)