Pečetní prsten

Už delší dobu jsem si říkal, že bych chtěl najít nějaké to pečetítko, no a dneska se mi podařilo najít dokonce pečetní prsten, kterej je podle mě v krasném stavu.

Kategorie des Artefaktes

Identifizierte Kategorie:
Ansichten der Benutzer: 10. Ringe aus Bronze (5 Meinungen), 4. Dichtungsringe (2 Meinungen) Pyskonda: 4. Dichtungsringe, : 10. Ringe aus Bronze, : 10. Ringe aus Bronze, : 4. Dichtungsringe, Tele: 10. Ringe aus Bronze, GATTO: 10. Ringe aus Bronze, kovboj78: 10. Ringe aus Bronze

Melden Sie sich an und helfen Sie, diesen Fund zu bestimmen.

Fotografie

Pečetní prsten
Pečetní prsten
Pečetní prsten
Pečetní prsten
Pečetní prsten

Fundumstände

Bodenzustand:Feucht
Fundtiefe:15 cm
15 Stimmen
15 Stimmen
angezeigt:
2720x,
Kommentare:
18,
Finder:
Pyskonda Pyskonda
Fotografiert:
der 31. Oktober 2018,
Eingefügt:
der 31. Oktober 2018

Kommentare

prsten parádní, ale pečetní není

Aha, tak děkuji za určení :-D

Gratulace super ;-)

Moc fajnovej a upřímně závidím. ;-) :,-(

Díky :-D

kox inicál se na pečetidlech v některejch případech nedělal vůbec.

https://www.numisbids.com/n.php?p=lot&sid=586&lot=1804
http://petschaften-archiv.de/?attachment_id=540

Na spoustě pečetích nejsou iniciály.. a vzhledem k tomu, že literatura prsteny s koněm běžně řadí k "rolnickejm" pečetím, vyráběnejch kovářem..řadil bych to k pečetním...on je i každej kůň originál.
Neumim si představit, že by si někdo nechal na parádu dělat rolnickej motiv.

Navíc bych i pochyboval o gramotnosti jak výrobců tak nositelů...

ale nechci se hádat..vlastně je mi to jedno :-)

...a je to tu zas a znova.....
- všechny sedlácký prsteny byly pečetní, koňma se běžně pečetilo, to už jen podle zdravýho rozumu jaksi nesedí.....

- a že někdo k prstenu s koněm napíše, že je pečetní - kdekoli, i na těch odkazech, tak to je bez pečetě oničem

- až mi někdo ukáže pečeť s holým koněm, tak snad změním názor /ale i tak se mohlo jednati o ojedinělý jev/

tyto koně byly na parádu, nepečetilo se s tím a když jo, tak to udělal jednou lojza, co psal dopis franckovi

proč se rozčiluješ? :D

už vidim jak si negramotnej sedlák nechává dělat pečetidlo od negramotnýho kováře a chce to zrcadlově..(iniciál)

ale vzhledem k tomu, že u hodně pečetidel i s otiskama pečetí chyběj iniciály, a jsou tam roztodivný věci...proč by to nemohlo bejt i tady...navíc je to negativní rytí, lehčí by bylo udělat jeden, naformovat a odlejvat jak na páse.

Pokud myslíš, že na aukcích v odkazu nebo na petschaft lžou, je mi to jedno. :-)


btw tři kytičky na prstenech jsou stejnej problém...

to né - se nerozčiluju, jen konstatuju, že se tu budeme opět mlátit svýma argumentama a stejně se ničeho nedoberem, bo každej má to své.....
- dobře, i kdyby to tak nějak bylo, proč zrovna "kůň" - navíc v takovým množství??
- tydle prsteny nejsou žádný vrcholný dílo, zase taková pálka to u kováře nebyla - navíc se to prodávalo na jarmocích a tam byly ve stánku vystavený různý podoby koňů, kdyby to bylo vodlitý, tak by to nikdo nechtěl, bo by měli všichni ty prsteny na parádu stejný
- je to jako s AB knoflama - co kus, to unikát, ale ne z důvodu identifikace pečetě, ale kvůli originalitě módní
- nenapsal jsem, že lžou - to bylo myšleno - že nevědí
- jo, pugét v bleděmodrým....

Já to psal totiž schválně, věděl jsem že se chytneš. :-D

jojo, to já su hóóódně chytlavej :-) ;-)

Mě by spíš zajímalo, kterej řemeslník za tím opravdu stojí. V kovárnách jsem se nějakej pátek potuloval, ale něco podobnýho jsem nikdy nedělal já, ani nikdo z kolegů. Odlejvalo se maximálně olovo do formy desky, na který se pak bouchaly akantový listy a jiná plechařina. Je pravda, že dřív dělal kovář všechno a různý obory se začli odtrhávat později (Pasíř, cizelér, kovolitec), ale v dnešní kovárně se prostě dělá řemeslo jinýho charakteru. Tím "dnešní" myslím i kovárnu v 18. století.
Jinak s Lukem se hádat nechci, protože bych byl k.o. v prvním kole, ale za účelem parády by bylo hezčí (a z pohledu řemeslníka o dost jednodušší) udělat toho koníka vystouplýho, viz první foto. Tady si dal někdo práci s tím, aby to bylo možný do něčeho otisknout. Nevím teda, za jakým jiným účelem? o:-)
Ať je to jak chce, prsten je parádní! Gratulace! ;-)

pán kolega velevážený Agrill, ďakujem za Váš dotaz, no, pokusím sa ho zodpovedno zodpovedět...
- rytí pečetí i prstenů dělali rytci - zlatníci, ale i běžní kovořemeslníci, jakož i kováři
cituji -
Řemeslnické pečeti nalezly své využití zejména u  smluv, ať již obchodních nebo svatebních, dále u zpečetění závětí. Umělecká kvalita a úroveň je různá, od poměrně dobré až po rytby venkovských kovářů. Za další bádání stojí zmínka M. Milce, že podle účtů z klášterů mniši ve svých dílnách vyráběli pečetidla; zde bude jistě nutný výzkum v budoucnu.

jak bylo již psáno, kvalita byla různá, záleželo na financích objednatele
- jináč k těm prstenům - prsten se odlíval s holou plochou jako polotovar, následně se - dle přání zákazníka - rylo dohodnuté vyobrazení, ale to nebylo myšleno jako na otisk, ale jedině rytím mohl vzniknouti na hladkém prstenu obraz
- a kdyby to bylo vystouplý - obraz na plošce, tzn, že by se musel odlévati s obrazem kompletto - složité na výrobu - a jak tu už bylo zmíněno výše, sériová výroba by tehdá neuspěla, každý se chtěl honositi tím svým "originálem", a si vem, že by na každej kus musel vyrábět někdo formu, to je jednodušší to vyrýt, navíc i ta móda byla spíše tehdá pro to rytí všeho, odlitek - obrázek vystupující nad povrch se nějako do té doby nehodí.....a hlavně lidi byli tenkráte o mnoho šikovnější, bo jim taky nic jinýho nezbývalo, museli se otáčeti, aby si zarobili, tak se museli "umělecky" i jinak adaptovati, aby měli co nejširší okruh zákazníků a tím i větší možnost vydělati více peněz
- a taky se nikam nekvaltovalo, bylo času dosti a tiež neexistovalo říci dnešní oblíbené - "ono to nejde!!"
- je jasný, že dnešní kovář tohle nezvládá, protože ho k tomu NIC nenutí, proč by se s takovýma věcma drbal, když nemusí
- tak třebas se podívej na dřívější výrobky - ať je to cokoli, je to vyráběno tak, aby to k něčemu bylo a vydrželo to - na to se dnes moc nehledí
- lidi měli dříve takový jiný cítění pro detail, např. zlatníci - ti si museli své postavení zasloužiti, zkoušku přetěžkou složiti - dnes - a platí to ve všech řemeslech - dají živnosti každýmu levýmu troubovi

Podle artikulí z r. 1493 mělo mistrovství ukázáno býti třemi kusy: kalichem, prstenem zlatým a pečetí stříbrnou; artikule z r. 1559 a 1584 kladou na místo kalicha „koflík stříbrný pěti neb šestihranatý s víkem, a víko na kterou by se koliv stranu zatočilo, aby se všude trefovalo“. Ostatní pak kusy mistrovské
jsou v artikulích z r. 1584 přesněji vytčeny takto: „prsten zlatý a do něho kámen „prohlédnutý“ (průhledný) zasazený, tolikéž pečeť stříbrnou, v ní erb s helmem aby vyryl“.

a jen tak pro zajímavost něco málo o mistrech pasířských

Dílo pasířské má mnoho styčných bodů s dílem zlatnickým. Název toho řemesla naznačuje, že původním úkolem jeho bylo vyrábění pásů, a sice buď zcela kovových, anebo kovových částí
pásů, které z jiné hmoty byly upraveny. Z rukou pasířových vycházely též drobné kovové součásti koňského postrojí, loveckého a vojenského řemení (přazky, kroužky, knoflíky),
jakož i rozmanité tepané a lité přípojky a příkrasy nábytku (štítky, kruhy, ciferníky stojacích a visacích hodin a j.). Pasíř dodával knihařům drobné kování na ochranu a ozdobu knih (spínadla,
nárožníky a štítky), vytepával honosné násadce na prapory cechovní a zabýval se též výrobou okovaných pouzder, krabic a schránek. Znenáhla rozšířil obor své působnosti na tepané mísy,
podnosy, konvice, rámce, svítilny, svícny, nástavky na oltáře a na rakve (krucifixy a pod.), kaditelnice, kropenky, kalichy i monstrance. Rozlišnost obou řemesel jmenovaných spočívala jediné
v různosti hmoty zpracované: podkladem tvorby zlatnické jsou kovy vzácné a jejich slitiny, kdežto pasíř směl obráběti toliko kovy obecné (měď, železo,335) mosaz, bronz a pod.). Hmota, ze
které tvořil pasíř, nebyla toliko méně cenná a méně úhledná, ale také méně tvárlivá, méně poddajná; pročež se jeví výrobky pasířské mnohdy jaksi obhroublými. Tuto nedokonalost tvarů,
jejíž příčinou nebývá pokaždé toliko jakost hmoty zpracované, směl pasíř zakrývati stříbřením a zlacením svých výrobků; také byl přípustný dekor z polodrahokamů a barevných sklíček.

- a označovati kovárnu 18. stol. jako "dnešní", to je opravdu velká troufalost!!!! :-D :-D

Velectěný kolego Lukegossi, s tím polotovarem a následným rytím to dává smysl, díky za osvětu! ;-)
K té kovárně včera a dnes. Pravda je, že svářečky, brusky, pily a jiní pomocníci kovářům dost usnadnili život, na stranu druhou jenom tak v dnešní hektice nezdechnou hlady. Navíc celá řada kovářských postupů je neměnná stovky let a dnes se nedělají jinak. Namátkou třeba průvlek, voluta, renesanční šiška... Tady žádná svářečka nepomůže a dílko se musí podařit pěkně růčo tak, jako kdysi. Je to prostě pokrok, nikoliv lenost, nebo neschopnost. Kdyby měl praotec kelt možnost místo dobývaní rudy zajet pro matroš do ferony, nebo pantátové fachmani měli místo hamru buchar, taky by se s tím tehdá tak nedřeli :-D ;-)

Argill - samosebou nehážu všechny nynější řemeslniky do jednoho pytle, i dnes jsou móc šikovní jedinci

- a ještě k těm prstenům s koněm - pravím, že se nepoužívali k pečetění z výše uvedených důvodů a jestli někdo doloží pečeť bez iniciálů - pouze s holým ořem, nebo pečetidlo s rytinou koně - tiež bez písmen, / i když by se mohlo teoreticky jednati o dílo nedokončené/ dodá tímto důkaz, že to mohlo býti i jinak.......

Zase jsem se něčemu přiučil. Super napsáno. 👍

Beitrag hinzufügen

Um einen Beitrag hinzuzufügen, müssen Sie sich anmelden. Wenn Sie noch kein Konto auf dieser Webseite haben, registrieren Sie sich.

↑ Zurück nach oben + Mehr sehen

Nach oben