Pečetítko

No to dostalo na prdel... ale počítá se 👍🙂

tak zase klasika, určit body a jít o nález dál......
- tak já to tedy již tradičně zastanu a odpovím na otázky nálezce
- jde o symboly zedníka a to - kružidlo, lžíce, kladivo, krokvice +- 1800
- tu cechovní truhlice, vlevo symboly tesařské, vpravo zednické - zedníci se do cechů slučovali spolu s tesaři a kameníky

https://onebid.cz/cs/sztuka-uzytkowa-truhla-zednickeho-a-tesarskeho-cechu/1496608#img-1

Zedničtí řemeslníci dělali na stavbě základní práce, zejména stavěli základy, zdi, klenby, a omítali. „Osazovali kleště, veřeje, zhotovovali podklady pod trámy, osazovali schody, bourali staré a stavěli nové objekty. K práci používali tyto nástroje: zednickou lžíci, zednické kladívko, naběračku, pravítka, krokvici, lešení, páku, krumpáče, klíny a různá kladiva.“1 Symboly zednického řemesla se odvíjejí zejména od jejich pracovních nástrojů. Velmi živá byla stavitelská činnost na velikých panstvích českých velmožů, Rožmberků, Hradeckých i Pernštejnských.
Zednické řemeslo mělo v Hradci Králové dlouhou tradici. Hradečtí zedníci se sdružovali do cechu společně s kameníky a tesaři. V době předbělohorské se ve městě usídlila kamenická huť italských zedníků, z nichž nejznámější byli bratři Buriánové (jeden z nich byl kameník). „Ti postavili roku 1583 renesanční část Pražské brány a Bílou věž v roce 1585, dále se podíleli na stavbách či opravách budov pro město a šlechtu.“2 Ve městě žilo i několik italských zedníků, kteří se také podíleli na různých stavbách. Zedničtí řemeslníci nepracovali jen pro potřeby místního obyvatelstva, ale např. se podíleli i na stavbě kostela v Jičíně. Po skončení třicetileté války pracoval ve městě pouze jeden zedník, po té se počet zednických řemeslníků vyhoupl až na deset. Jelikož pečeť patří sdruženému cechu, tak společným symbolem jsou kladívka uvnitř štítu. Za další symbol tohoto řemesla můžeme považovat stavbu na pečetním poli.
Za Viléma z Pernštejna byly Pardubice znovu postaveny, protože velkou část města totiž roku 1507 pohltil požár. Po dalším požáru v roce 1538 začala renesanční přestavba zámku, která dávala práci všem zedníkům ve městě i v kraji. K cechovní organizaci pardubických zedníků se nedochovala žádná pečeť či pečetidlo. „Jediným znakem je jejich dřevěná ferule z roku 1793, která je zeleně natřená, s vymalovanou patkou, kladívkem, kružidlem, sekerou a uhelnicí.