Hutní sklo.

Jenže ty si trochu pleteš terminologii. Hutní sklo (jako termín) je zcela něco jiného než hutní struska, která je svým chemickým složením vlastně taktéž sklo. Hutní sklo je - na rozdíl od strusky vzniklé např. v železárně (železářské huti) - cíleně vyráběno ve sklářské huti jako její výrobky. Správně bych viděl ten titulek - Hutní struska nebo Struska z huti nebo Strusky z hutí.

Osobně si myslím, že sklo (odpad) vzniklé na železářský huti by si na sklářský huti nevyrobil, protože suroviny pro výrobu skla (sklářského kmene) na sklářský huti, jsou zcela jiný než suroviny, který jsou potřebné při redukci železných rud (případně jiných rud). ... Výsledek (sklo) se podobá pouze vzhledově, ale chemické a fyzikální vlastnosti těch hmot budou jiné.

Tak tohle zrovna teď řeším. Na jedné lokalitě kde chodím na pozourkové úštěpy jsem objevil něco podobného a nejsem si vůbec jistý .Tohle asi sám nelousknu.

Pazourek je tvrdší než sklo. Pazourek rýpe do skla. Opačně to nikdy nedokážeš. ...

Pazourek poznám ,ale jak poznat obsidián od hutního skla to je větší oříšek v tom si nejsem jistý.

No jestli tam není přímo (nebo někde v blízkém okolí) známa lokalita s výskytem obsidiánu, tak je to pak asi snadný. Jestli je tam ten obsidián zataženej člověkem druhotně a jen místně v malém množství, tak je to tak pak určitě těžší. Ale jestli zase naopak nebyla v okolí sklářská huť, tak by se sklo vyrobené na sklářský huti dalo možná vyloučit. No je to pak opravdu těží a musí se posuzovat každej nález extra. Úlomky moderního hutního skla jsou víceméně rozšířené v okolí skláren/sklářských hutí. Navíc transparentní sklo nebo jen některé barvy u průsvitných nebo neprůhledných hutních skel (vše ze skláren) pak napoví, že jde o člověka a ne o přírodu.

Já to nacházel kolem hamru na Vysočině že 16.stoleti.aby jsi měl tuhle hutní stříšku potřebuješ teplotu přes 1200 stupňů. Je to z tohoto období.