Dvacetihaléř 1937

Angaben über die Münze

Identifizierte Münze: ČSR (1918–1939) – 20 h (20 Haléř) (č. 1155) ČSR (1918–1939) 20 h (20 Haléř)

Ansichten der Benutzer

Gebiet der Prägung: České území (2 Meinungen)
Landesherr: ČSR (1918–1939) (2 Meinungen)
Prägungsjahr: 1937 (1 Meinung)
Nominal: 20 h (20 Haléř) (2 Meinungen)
Material: Mědinikl (Cu+Ni) (2 Meinungen)
Nr. der Münze: ČSR (1918–1939) – 20 h (20 Haléř) (č. 1155) (2 Meinungen) simo: 1155, jajan: 1155

Melden Sie sich an und helfen Sie, diese Münze zu bestimmen.

Fotografie

Dvacetihaléř 1937
Dvacetihaléř 1937

Fundumstände

Lokalität:Vysočina
Bodenzustand:Feucht
Fundtiefe:10 cm
Verwendeter Detektor:C.S3Mx
1 Stimme
1 Stimme
angezeigt:
1646x,
Kommentare:
2,
Finder:
simo simo
Fotografiert:
der 12. Juni 2013,
Eingefügt:
der 12. Juni 2013

Kommentare

Duhovky jsou staré zlaté keltské mince - statéry. Vznikaly tak, že do hliněných desek se

duhovka.JPG

udělaly pravidelné prohlubně. Do nich se nalévalo roztavené zlato. Pro docílení rychlého tuhnutí zlaté taveniny se na tyto hrudky foukalo pomocí trubičky, nebo jiného vhodného nástroje. Duhovky jim kdysi začali říkat lidé, kteří je občas nalézali na polích po prudkém dešti, který tyto mince omyl a ty se potom třpytily ve slunci. Lidé tyto zlaté mince spojovali s duhou a domnívali se, že padají právě z ní.Kotlík je symbolem hojnosti, sounáležitosti s Bohy a sloužil i k magickým účelům. Může symbolizovat i přírodní živly, jak oheň i vodu dvě odporující si věci. Pro keltské myšlení je provázanost typická.

.


Menu
Můj účet Upozornění Facebook Košík
Keltské zlato

Kategorie: C. Poklady

KELTSKÉ ZLATO
Naši předkové považovali zlato jako dar od Bohů, většina dokonce věřila, že tento zlatý kov dokáže vyléčit nemoci. Zlata bylo málo, a tak se stalo nedostatkovým zbožím. Zlato do Středomoří přivážely kupecké karavany, cestovatelé často vyprávěli, jak se v oblasti z které přijíždí „válí zlato podél cest“. Slavní panovníci si ze zlata nechávali vyrábět koruny a trůny. Ti nejpyšnější jim dokonce pokrývali střechy svých paláců a nechávali se pohřbít ve zlatých rakvích.Podle jedné z pověstí prý kněžna Libuše potopila zlatou kolébku do Vltavy, aby se jednoho dne vynořila a spočinul v ní jako dítě budoucí „Otec vlasti“, císař Karel IV.

Jeden z evropských národů měl však zlata dost, byli to Keltové nebo také Galové. Po dobytí Galie (dnešní území Francie a Německa) Césarem, vozili jeho legionáři z této oblasti do Říma obrovské množství zlata a tím dokonce rozvrátili trh s drahými kovy.

galie











..........................................................................................................................................................
tor.JPGKeltové považovali zlato za posvátné a zlaté misky, které vyráběli, symbolizovaly nebeská tělesa. Významní keltské knížata nosila na krku náhrdelník, o němž věřili, že stejný nosí bohové, tomuto náhrdelníku se říkalo torques (nákrčník).Červen 1771

Povodeň ve vesnici Podmokly na Rokycansku podemlela břeh místního potoka a vyplavila ze země úžasný poklad, obrovský bronzový kotel plný zlatých mincí (asi 7 000) a nákrčníků, prý se jednalo o 30 až 40 kg čistého zlata. K nálezu došlo zrovna v době hladomoru v Čechách, chudí vesničtí lidé cenu zlata neznali, a tak mlynářům platili za hrst mouky zlaťák. V zdejší venkovské šenkovně platila „taxa“ z doušek kořalky jeden zlaťák. Bohužel se o pokladu brzy dozvěděli úředníci z panství knížete Karla Egona Fürstenberka, a donutili místní sedláky, aby jim všechny rozebrané mince vydaly. Nakonec byl celý poklad roztaven pro ražení dukátů tereziánských a dukátů s erbem knížete Karla Egona Fürstenberka. Jen několik mincí (asi 20) se dostalo po dlouhých letech do Národního muzea. Původ pokladu si lidé vysvětlovali různě. Historik a luminista Mikuláš Adaukt Voigt si myslel, že se jedná o peníze českých pohanských knížat, stejný názor sdílel i známí kritik Hájkovy kroniky Gelasius Dobner. Až v roce 1850 zjistil archeolog, profesor Jan Erazim Vocel, podle dochovaných zbytků kotle, že se jednalo o keltskou nádobu a mince, tzv. duhovky. Místo asi 700 m severovýchodně je od obce, je vyznačeno malým pomníčkem s vytesaným letopočtem.

Duhovky jsou staré zlaté keltské mince - statéry. Vznikaly tak, že do hliněných desek se

duhovka.JPG

udělaly pravidelné prohlubně. Do nich se nalévalo roztavené zlato. Pro docílení rychlého tuhnutí zlaté taveniny se na tyto hrudky foukalo pomocí trubičky, nebo jiného vhodného nástroje. Duhovky jim kdysi zač

Beitrag hinzufügen

Um einen Beitrag hinzuzufügen, müssen Sie sich anmelden. Wenn Sie noch kein Konto auf dieser Webseite haben, registrieren Sie sich.

↑ Zurück nach oben + Mehr sehen

Nach oben