Friedrich III. von Gotha-Altenburg (1732–1772)

Frederick III von Sachsen-Gotha-Altenburg (narozen 14. dubna / 24. dubna 1699 v Gotha, † 10. března 1772 tamtéž) byl princ z sasko-Gotha-Altenburgské větve rodiny Ernestine Wettin a od 1732 do 1772 vévody Saska -Gotha-Altenburg.

Friedrich byl nejstarším synem vévody Friedricha II. Z Saxe-Gotha-Altenburg (1676–1732) od jeho manželství s Magdalenou Augusou (1679–1740), dcerou knížete Karla Wilhelma von Anhalt-Zerbst. Princ byl vycvičen velmi důkladně a byl považován za dobrého, ne-li nadaného.
V letech 1718 - 1724 podnikl kavalírové turné do Nizozemska, Francie, Anglie a Itálie. Když Friedrich III. v 1732 on následoval jeho otce jako vévoda Saska-Gotha-Altenburg. Od roku 1734, po invazi francouzských vojsk, pokračoval v rozkvětu vojáků s císařem Karlem VI, princem Waldeckem a pruským králem, což mu umožnilo vzdát se daně ve své vlastní zemi. Země, zejména altenburská část, utrpěla v sedmileté válce těžce a Friedrich III. zapojil samotnou zemi do války se svým sousedem, vévodou Antonem Ulrichem von Sachsen-Meiningen (válka Wasung).
V roce 1744 dosáhl Fridrich III., Že děti z prvního, nevhodného manželství Antona Ulricha byly císařem prohlášeny za nezpůsobilé k nástupnictví, což by ho přivedlo do Sasko-Meiningenova dědictví. S Antonem Ulrichem se také dostal do konfliktu s panováním pro nezletilého Ernsta Augusta von Sachsen-Weimar-Eisenach, Friedricha III. nakonec převzal 1748 - 1755. Se zavedením drobných a polovičních desetin vytěžených ve velkém množství v jeho mincovně Gotha Friedrich doufal ve velký zisk. Velká množství razených mincí nebyla určena pouze k uspokojení jejich vlastních potřeb, ale také k výnosnému vývozu do sousedních zemí. Vzhledem k tomu, že sousední země také razily znehodnocené malé mince, které tekly do jeho vévodství, byla tato měnová politika odsouzena k selhání. Od roku 1747 nechal Friedrich postavit gothaerské Oranžerie mistrem Weimaru, stavitelem Gottfriedem Heinrichem Krohnem, založeným na francouzském modelu. Nařídil řadu obřadů v církevních záležitostech a podporoval Herrnhuterské bratrství v Neudietendorfu, které zde bylo založeno v roce 1742. Za Friedrichovy vlády zůstala jeho země nejmocnější z malých Durynských států a jeho dvůr se vyvinul v centrum osvícení. Ta je způsobena hlavně jeho geniální manželkou, která byla duchovně nadřazená jemu.
Frederick III nebyl položen k odpočinku jako jeho otec a dědeček v knížecí kryptě na zámku Friedenstein, ale v městském kostele sv. Margarethen na Neumarktu, v kryptě, kde je pohřben jeho pradědeček vévoda Ernst I. Následoval svou manželku Luise Dorothea, která zemřela před pěti lety a která podle její vůle určila Margaretův kostel, „... u nohou vévody Ernsta a jeho manželky ...“ , jako jejich místo posledního odpočinku.

Údaje o minci

Identifikovaná mince:	Ernst August II. Constantin (1748–1758) – 3 Pfennig (3 Fenik) (č. 6372)

Názory uživatelů

Průměr:	14,0 mm
Území ražby:	Sachsen-Weimar-Eisenach (1741-1918) (1 názor)
Panovník:	Friedrich III. (Sachsen-Gotha-Altenburg) (1732–1772) (1 názor)
Rok ražby:	1755 (1 názor)
Nominál:	3 Pfennig (3 Fenik) (1 názor)
Materiál:	Billon (Cu+Ag) (1 názor)
Č. mince:	Ernst August II. Constantin (1748–1758) – 3 Pfennig (3 Fenik) (č. 6372) (4 názory) Tom78: 6372, wiky: 6372, : 6372, libor.pol: 6372