Svátostka

Nádherná svátostka 👍 první fotka sv.František Solano druhá strana nevím.

Díky moc 😀

Pěkná svátostka

Parádní!
Jsi se tu dost rozjela

Druhá postava je sv. Jakub de Marchia /z Marky/ (Iacobus Picenus seu de Marchia). Krásná svátostka a na našem území poměrně vzácná. Narodil se asi 1. 9. 1394 v Monteprandone v Itálii údajně jako 18. z 19 dětí. Při křtu dostal jméno Dominik. V dětství ztratil otce. Sourozenci ho posílali pást ovce. Při tom mu dělalo problém ohlídat je před vlkem a jednou kvůli strachu vyhledal v Ofidě příbuzného, který byl knězem. Ten mu pak dopomohl ke studiu. Po základním vzdělání v Askoli pokračoval ve studiu práva na univerzitě v Perugii. Byl ubytován ve šlechtické rodině, kde pomáhal s výchovou dětí. Ve 20 letech se s touto rodinou přestěhoval do Florencie, kde mu bylo nabídnuto notářské zaměstnání. Začal však uvažovat nejprve o vstupu do kartuziánského kláštera, ale asi r. 1415 vstoupil k františkánům a přijal řeholní jméno Jakub. Na začátku srpna 1416 složil sliby a po nich studoval teologii.

O svátku sv. Antonína r. 1422 se asi jako jáhen začal věnovat kazatelské činnosti a zůstal jí věrný po celý život. Kněžské svěcení údajně přijal až ve 29 letech, r. 1423. V roce 1426 ho papež Martin V. vyzval, aby kázal po celé Itálii a zaměřoval se proti vznikajícím herezím. Při homiliích vycházel z biblických textů a používal odkazy na díla teologů i latinské klasiky.

V roce 1432 působil v Bosně a r. 1436 byl v Čechách, odkud přešel do Rakouska a Maďarska, kam ho poslal papež Evžen IV., který ho jmenoval inkvizitorem. V roce 1438 se vrátil do Itálie, kde kázal v Bologni a účastnil se synodu ve Ferraře. Následně se prý ve Florencii setkal s papežem a potom kázal v Padově.

Jakub de Marchia měl nesplněnou touhu jít na Střední východ a do Svaté země. Tím prvořadým úkolem bylo však pro něho plnění Boží vůle. Snad proto, vedle vyvolávaného obdivu nad jeho učeností, ho provázela pověst svatosti. To, co kázal, myslel velmi vážně a také podle toho žil. Vždy byla u něho patrná jeho láska k lidem, k nimž mluvil, a především k Ježíši, k jehož jménu šířil úctu. Některé životopisy zmiňují jeho kazatelskou činnost na dalších místech ve světě. Jedním z nich je Kypr, kde byl údajně v roce 1440 nemocný.

Jakub žil velmi asketicky, je udáváno, že v noci nechtěl spát déle než tři hodiny a vytrvale se postil. V souvislosti se zažívacími potížemi prý prodělal onemocnění jater a po něm měl nařízeno více dbát na životosprávu.

V roce 1450 se účastnil svatořečení Bernardina Sienského. O něco později působil opět v Rakousku a r. 1460 mu bylo nabízeno biskupství v Miláně, které odmítl. Upřednostňoval stále dosavadní kazatelské působení. Od roku 1473 pobýval v Neapoli, kde zemřel ve věku 82 let.

Za blahoslaveného byl prohlášen 12. 8. 1624 papežem Urbanem VIII. (1623-1644) a kanonizován byl 10. 12. 1726 papežem Benediktem XIII.

Děkuji moc ☺️