Sturmgewehr 44
Zkušenosti z bojů ve druhé světové válce ukázaly, že puškový náboj je zbytečně silný,jelikož většina soubojů probíhala do vzdálenosti 400 metrů.Pro kratší vzdálenosti se zase hodil pistolový náboj používaný v samopalech.Problém byl v jeho přesnosti.Proto se hledal kompromis mezi těmito druhy nábojů.Jako perfektní řešení se ukázal redukovaný puškový náboj a k němu vyvinutá zbraň-stg 44.Vznikl náboj, který měl dostatečný účinnek i na delší vzdálenost a zárověň byl snížen zpětný ráz puškového náboje.Mohlo se střílet jednotlivými náboji, ale i dávkou, což byla velká výhoda. Zásobník byl tvořen 30 náboji a zbraň vážila 5,22 kilogramů.Podle stg 44 sestrojil Michail Kalašnikov svojí AK-47.Mezi těmito zbraněmi je i určitá podoba.Tuto zbraň dostávali především jednotky Waffen SS,a elitnější jednotky Wehrmachtu.Do konce války bylo vyrobeno přes 424,000 kusů této zbraně.Sturmgewehr 44 (StG 44) (někdy i Maschinenpistole 44-MP 44) byla první útočná puška na světě, zavedená do výzbroje německou armádou před koncem 2. světové války.Někdy byla považována za nástupce úspěšnější MP 40, která se používala až do konce války. Začala se používat v roce 1944; do konce války bylo vyrobeno 425 977 kusů v různých variantách. Tento pravzor všech moderních útočných puišek pracuje na principu odběru spalných plynů z vývrtu hlavně a jejich působení na plynový píst, uložený nad hlavní. Závěr je plně uzamčený vykývnutím závorníku ve vertikální rovině. Na zbrani je rovněž zajímavá její značná technologičnost - velký počet součástí byl vyráběn lisováním a svařováním, místo do té doby obvyklých třískově obráběných výkovků. Tato technologie výroby se začala u vojenských zbraní široce používat v 50. a 60. letech, němečtí konstruktéři tedy (jako v mnoha případech) předběhli svou dobu. Prakticky stejná zbraň, označovaná jako MP 43, byla o rok dříve zavedena pokusně do výzbroje pancéřových granátníků SS. Od StG. 44 se lišila drobnými technologickými detaily, o něco málo vyšší hmotností a černěným povrchem kovových částí (zatímco StG. 44 měla povrch šedě parkerizovaný). Po skončení druhé světové války se nezanedbatelný počet kořistních StG. 44 dostal i do výzbroje čs. armády. Používala je rovněž východoněmecká pohraniční stráž. Dle bojových zkušeností uživatelů byla určitou slabinou této zbraně náchylnost k samozápalům - po dlouhotrvající střelbě dávkou hrozilo samoodpálení náboje v přehřáté nábojové komoře. Díky nevelkému zpětnému rázu, značné hmotnosti (5,2 kg je na vojenskou pušku poměrně dost) a nízké kadenci je však při střelbě snadno zvládnutelná. MP 43 a StG.44 položily základ nové kategorii vojenských zbraní jednotlivce: útočným puškám pro náboj střední balistické výkonnosti.Na stg 44 se dal přidělat puškohled pro odstřelovače.Stg 44 s optikou se stalo pro odstřelovače neůčinou zbraní.Pro stg 44 se vyráběla zahnutá hlaveň,která se hodila na střelbu ze zákopů nebo za roh.(Tento typ se jmenoval Krummelauf)
Kategorie artefaktu
Identifikovaná kategorie: | |
---|---|
Názory uživatelů: | Sturmgewehr 44 (2 názory) klit: Sturmgewehr 44, Chlupec: Sturmgewehr 44 |
Přihlaste se a pomozte určit tento nález.
Fotografie
Komentáře
V chatu není žádný příspěvek.
Přidat příspěvek
Pro vložení příspěvku se musíte přihlásit. Pokud nemáte na tomto webu účet, zaregistrujte se.