Sekera?🤔

No těžký no..nebo koželuh

Je tam ta objímka

www.lovecpokladu.cz/artefakty/nalez/artefakt-163567/

Artefakt | LovecPokladu.cz

Detail nalezeného předmětu – Artefakt.

https://digilib.phil.muni.cz/sites/default/files/pdf/139470.pdf
tab.IV,obr. 4 a 5

https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/84406/120239033.pdf?sequence=1&isAllowed=y
str.73-74

Vyskytuje se,jak vidno už v mnoha středověkých souborech (viz odkazy),zde "parkuje" bohužel jen v novověku.

Kolega Tien vždy přesně vystihuje mé oblíbené rčení: Nemusím vědět vše, stačí když vím, kde to najít 👍🤓

Romane já bych to klidně i trochu přeformuloval : "Když ovšem člověk nebude tušit ani zbla,tak to může hledat klidně roky."
A dovolím si malý badatelský exkurz.
Dříve existovala pro všechny poznatky/vědomosti v jakémkoli oboru pouze odborná literatura ( navíc velmi často špatně dostupná až takřka nedostupná) nebo příslušné oborové studium a to byly jiný časy.
Další možností byla samozřejmě ještě konzultace s různými mistry daného oboru.
Pro dnešní generaci asi nemyslitelné čekat na objednanou knihu klidně měsíc. Pravidelné dobové "sportovní tužení zvídavých" spočívalo ve vytrvalém obcházení antikvariátů,prodejen odborné literatury apod. "Máte?-Nemáme!"
Dnes,když víš o co jde,tak to přesné vyhledání je díky NETU -jen- daleko rychlejší a obsáhlejší. Dobrý a bleskový pomocník,ale samozřejmě občas i ošidný pán.
Protože i tam je potřeba odfiltrovat četné nesmysly,omyly nebo účelové lži a brát jen relevantní odkazy.
Že zdaleka né všemu se tam dá věřit , pravil už třeba Masaryk nebo Kramář.
A že existuje nějakej Google Lens osobně vůbec neuznávám.
Ani "nová naděje lidstva" AI (pro dříve narozené CML ) to věru nejspíš nezachrání. To spíš částečně přispěje k jeho rychlejší degeneraci.

Pokud bych komentoval příspěvek člověka, který neví ani zbla, absolutně bych ve svém komentáři nepoužil toto mé oblíbené rčení ve spojení s dotyčným. Neb samozřejmě pokud nebudu vědět co hledám, můžu hledat do alelujáá. Přes to nejede vlak

Tiene a Romane: ono ještě dříve-kdysi dávno, mohl vydat "odbornou" literaturu k danému tématu opravdu jen odborník a ani se o to nikdo jiný nepokoušel. Otázka zní: jak velký odborník to byl. Rozlišení bylo od nás na západ a od nás na východ včetně nás. I na VŠ u nás učili občas "odborníci", hlavně přes partaj, ale o těch se to vědělo všeobecně-průřezem celého spektra opravdových odborníků, ale i studentů. Dnes je spousta "odborníků" a píše se kde co a začíná v tom být občas šmakovací guláš, ať už z hověziny nebo vepřového. Hlavně když je to jídlo zadarmo a naservírované ihned a z tácku to budu nabírat třeba platební kartou a zaprasená ústa si utřu do rukávu .....
PS: Tiene, zajímá tě ještě traxxasova metoda čištění starých mincí a předmětů? Vrátka jsou pootevřena.

áno, onu /celkem nedávnou/ historii ohledně odborné literatůry, to dobře pamatuju, bylo pár "všeobecných" publikací, ale pokud by jedinec vyžadoval hlubší bádání, pak jedině západ, moje první katalogy mincí byly německý, salátový vydání a ještě stály mrdu.....
- a taky dobře pamatuju, jak jsem zapůjčené publikace opisoval, dnes něco nepředstavitelnýho
- ten internet je velká výhoda, je teda pravda, že kokotin je tam požehnaně, ale kdo má všech 5 /i 4,5/ pohromadě, ten si z toho tu "pravdu" vybere, samosebou se nespokojí s nějakým pofiderním určením na ebay a hledá jinde, no trouba, kerej tyto vlastnosti nemá, ten má prostě smůlu
- dříve, když něco odborného vylezlo na veřejnost, tak to nebylo dílem jednoho člověka, ale kolektivu ODBORNÉHO, no dnes se to neřeší, vydává se kdeco a kdekomu a internet je kapacitou takovej druhej vesmír, takže správná orientace opravdu jen pro znalé mořeplavce + má hóóóóódně dobrej splachovací kachní žaludek

ps.
ale nelituju, že jsem v té době žil a trpěl nedostatkem kvalitní erudice, tidle lidi jsou dnes badatelsky houževnatí, todle nezažít, tak dnes říkám každýmu kolečku s dírou "přeslen"
- a co znám numismatiky, tak ti největší odborníci na určování falz a vůbec, ti jsou právě z té staré školy, kde byly pouze holé lavice bez učebnic.....

Ano, ano..., obsáhlá a kvalitní literatura byla vždy dílem několika až mnoha erudovaných lidí.
Pro chovatele slepic, hus, kachen, holubů, králíků a kozenek opravdu vřele doporučuji skvělou publikaci ing. Vladimíra Malíka a kolektivu, který je opravdu mnohočlenný - celkem s panem inženýrem Malíkem na publikaci pracovalo 21 odborníků.
Jsou tam samá skvělá jména jako RNDr. Josef Dúha či MVDr.Daniel Stanko nebo skvělý ing.Frant Kukla CSc.
Publikace se jmenuje: 1000rad drobnochovatelům a byla vydána Profilem Ostrava v r.1985 přepisem ze slovenského originálu z r.1982 nákladem 50 000ks. Obsahuje 496 stran a je to vážně super třída. Čerpám z této publikace již téměř pětatřicet let. Jen mě mrzí, že to nemám s autorským věnováním

Ukázka pro ty, kteří váhají s nákupem:
Čím jsou slepice pro člověka zajímavé (zajímavé mohou být skutečné i pro kolegy Tiena či lukéhogossa)
Ing.Malík a kolektiv, strana 37: Mladé slepičky musíme asi měsíc před očekávaným začátkem snášky začít připravovat na toto náročné období. Úpravy ve výživě děláme podle výsledků kontroly jejich vývoje. Pokud se hmotnost slepiček shoduje s hmotností, v kterém v tomto věku mají mít, pak je vše v pořádku.

Ahaa!

Tak asi překvapím,ale já mám od minulého roku co se slépek (vlašky) týče - splněno. Né tedy, že bych je chtěl,ale už se to tak nějak semlelo. A musím potvrdit,že to jsou velmi milá a chytrá stvoření.
Ovšem naprosto fascinující je tedy pro mne -kohout (Kája)- ,tak to je největší miláček. Je taky jediný, kdo se nechá opatrně pohladit.
Jako junior přežil útok lišky,když statečně bránil ostatní. Byl opravdu ve velmi špatném stavu,ale dal se (i s naší pomocí) dohromady. Takže radost veliká!
Plus radost z prvního odchovaného kuřátka.

áno, bez dobré literatury se odborník nezrodí, knihy a zkušenosti již zkušených, to je motor a hnojivo ku kvalitnímu zrání, správnej badatel tímto prošel, narozdíl od současných rychlokvašek, co semtam něco z internetu pochytí a už jsou za mistry světa, tidle umělci mi připomínají ty různý dnešní moderní tmely v tubách, s kerýma se dá všechno zaplácnout, ale hlavně již vymírající kvalitní řemeslo
- mám kámoše včelaře, kerej to dělá řadu let, ale plácá to, jak se dá a pak znám starýho pána, mistra včelaře a vám řeknu, že je to sakra rozdíl, ten o těch včelách ví úúplně všechno, ale hlavně když o nich mluví, tak jde vidět jak je miluje a to je základ

- Romane, mě neříkej, že vážíš slepice!!

opr. mně

klucani, koukám, že se tu rozjela drůbežárna, tak vás nechám, ať si pěkně pokecáte

Tien - neskutečně si překvapil Ale jako super
luke - ne, nevážím slepice Ale tu 1000 rad... mám jako fakt hodně krát přečtenou, moc dobře napsaná publikace. Nejvíc jsem v ní četl, když jsem před xx lety pořídil kozy.
Tiene, pokud se ti zdá slípka jako milé a chytré stvoření, pořiď si kozenku. Neznám chytřejší, milejší a zábavnější zvíře (mimo psa).

Že budeme probírat s Tienem a lukem chov slepic na LP, tomu bych asi nevěřil ani ve snu

no, já k tomu tématu moc neřeknu, snad jen to, že je to podobný jako s těma badatelema - někdo kolem slepic lítá a věnuje se jim, čte odbornosti, bo je bere tak trošku jinak jako pouhý mašiny na vajíčka, zato taková chladná chovatelská rychlokvaška jim raději koupí automatickej kurník, aby k nim náhodou nemusel až tak často chodit, no a když už teda jo, tak jen posbírat denní úrodu - znám takovou partičku

a taky si ještě vybavuju z dob dětských, kdy jsem byl ve styku se slepicemi, tu jejich "měsíční rozbahněnou krajinu" proti keré nic nenamítaly snad jen kačeny

Hmmm, tak já znám o slepicích pouze to, co jsem pochytil od mala jako kluk z vesnice, ale myslím, že by to stačilo pragmaticky. Vždy vše fungovalo na 1*. Prostě zkušenosti předávané z generace na generaci. Ty slípky, chovaly se pouze dlouhodobě osvědčené druhy, v každém ročním období samozřejmě měly vše, co pro svůj život potřebovaly, ale pouze z domácích zdrojů, nekupovalo se krmivo, jako dnes pro všechnu havěť, a všichni věděli, co v kterém období slípka potřebuje a co jí má dát, to byla daň za to, že jsou nám k užitku. A nikdo z toho nedělal na vesnici vědu. Ale chápu, že dnes tyto vědomosti už jsou jaksi v trapu. Vždy se řešila zima a výběh v zimě a krmení a zateplení. Pro slípky náročné a rizikové období, zvláště tehdy, když zima byla zimou se sněhem a mrazy. Slípky byly ve stodole na mlatu s podestýlkou, tam měly i zimní kurník a dávalo se pozor, aby jim tzv nenamrznul hřebínek. To je pak v prdeli. Nojo, já na to nekoukám jako na vědu, to asi proto, že jsem v tom vyrostl.
Něco podobného je dnes s králíky, zase věda. Tehdy to žádná věda nebyla. Chápu, současná doba si žádá své. A peníze se musejí točit.
Ale při tom je to vše tak jednoduché. Ale možná to tak vidím pouze já. A dokonce jsem se dozvěděl, že dnes už není jen tak být chovatelem i na vesnici. Zákon sem, zákon tam, paragraf sem, paragraf tam. Čert aby to spral.
Dnes už si ani nemůžeš pořídit kozla, bez paragrafů, které splníš.
A ovce vymizely z chovů, ne tak jinde. Tam naopak. !!!!

Luke: podklad pod nohy=tzv zem, ano po slepičí úpravě celkem tankodrom. Měsíční blátivá krajina byla po kachnách. A víš proč teda tehdy byly dřeváky? Odkládaly se na zápraží a lezlo se do nich v pantoflích.
Ale to jsou opravdu dávné vzpomínky, neb i tehdy si doba našla moderní řešení, a to vypakovat slepice ze dvora a frekventovaných míst na tzv slepičí zahradu.
Ano, řemesla vymírají a krásně jsi to vystihl tubama na zaplácnutí. Já to vidím ve stavařině. Řemeslníky ještě nějaké najdeš, ale je jich sakra málo, kvalita diskutabilní a když chceš něco nesystémového, co se ještě nedávno vyrábělo na dílně a ne ve fabrice jako Lego, řeknou promiňte, ale to nejde.

traxxas - dobře napsáno a souhlas. Slepičky jsou nenáročná, obyčejná stvoření, na které nemusí nikdo študovat vysokou školu a číst publikace. K jejich chovu postačí bohatě znalosti zachycené v dětství na prázdninách u babičky a dědy a trochu toho selského rozumu. Tak jako každý tvor na této planetě v létě potřebuje stín a v zimě trochu tepla. Když mrzne, je radno jim vždy ráno nalít teplou vodu, neb i člověk, když půjde ven něco dělat se raději napije teplého čaje než ledové vody.

Naši předkové, všechny ty babičky a dědové v době sněhové pokrývky vybírali na seníku senné strusiny, aby měla slépka trocha sušených bylinek do žaludku, věděli, že k udržení kvalitní snášky nejsou třeba vitamíny z obchodu ale co tzv. dům dá. A tak měli slépky po celý rok k dispozici zdrclé mléko od kravky či kozy, namočený zbytek chleba, spařené bramborové šlupky a tak dále, a tak dále.

Chov drobného domácího zvířectva není věda. Chce to jen přemýšlet nad věcí jako u všeho, co konáme. A buď takovou činnost konáme dobře a nebo blbě. Záleží na tom přemýšlení.
Odborné publikace, to už je jen trocha toho vědění navíc

Tiene, kolego „ve zbrani“ - já chovám i zdrobnělé slepice (konkrétně zakrslé rousné porcelánové). To bych ti doporučil, až se budeš rozhlížet po rozšíření svého slepičího hejna. To jsou super milá stvoření

Tak..., dojdu pustit ty slépky, nakrmím, vody teplé naleji a odjíždím na hory.
40 let jsem nestál na lyžích, naposledy jako učedník na lyž. výcviku v roce pětaosmdesátém. Synátor mě vytáhl na Šumavu, tak se tam budu na modré někde plácat a vzpomínat, jak jsem to tenkráte na těch prkýnkách asi dělal.

Slépkám zdar!

áno, není nad zaučení od těch starých hospodářů, ale jak vás tak poslouchám, máte k těm tvorům vřelý vztah, nevěřím, že u vás někdy v neděli na plotně buble slepičí vývar, nebo na grilu se kuře otáčí!!
- a ještě dotaz - je možný, že by potkani dokázali zakousnout slepici??
- v jednom statku bylo hafo havěti, takže plno potkanů, sem tam párkráte byl, otřes, potkani se normálně procházeli za bílýho dne venku a žrali slepicím zrní a krmení, v kurníku měli taky díry a bylo vidět, že tam hospodaří, jednoho dne byly dvě slípky mrtvý, nic jim nechybělo, nebyly nějako ožraný, do kurníku by se z venku nic nedostalo, tak se to hodilo na potkany - ale si nějako neumím představit, jak by to dokázali , navíc v kurníku byl kohout

ps.
a přátelé, jentak mimochodem, nezapomeňte, že tento vklad se jmenuje "SEKERA??"

Nazdar Luke ať žije příspěvek Sekera:
hele to s těma potkanama se mi nezdá. A jestli to tam takhle vypadalo, tak tam měl hospodář bordel a nestaral se. Potkan půjde po potravě, kterou může získat bez nějakého úsilí-viz žrádlo pro havěť. Viděl bych to spíše na lasici. Ukazatel ještě může být, zda byly vykrvené, to se vždy přičítalo lasicím.
Dříve byl skoro v každé chalupě pes, nejlépe kříženec s něčím loveckým, a ten se na noc pouštěl a princip byl, aby v jeho rajonu bylo i domácí zvířectvo, tedy jejich noclehárny. To bys koukal, jak pes s potkanem zatočí a nedá mu vzniku a jde po něm jak slepice po flusu. Při tom pes potkanem opovrhuje.
Ale takhle zamyšíno je ukazatel největšího ignoranství.
Ať žije jirchařství.....!!!
Apropo, obyvatelům Tábora se říkalo a občas ještě stále říká Táborští Modropupkáči. Dozvěděl jsem se, že ten název pochází z hodně starších dob a to, kdy tam jelo zpracování kůží ve velkém a koželuzi a barvíři měli modré pupky od barev, asi hlavně odstínů modré....Namor myslím tohle pojmenování už slyšel. Takže ne že si polámeš nožičky nebo něco jiného Romane. Ono na stará kolena není radno blbnout jako za mlada. Vem si radši sáňky, jako Anděl na horách. Mimochodem, při natáčení toho filmu byli polámaní skoro všichni, z povídání herců a byl problém, to dotočit, ale dotočit se muselo, takže haksny v gipsu jsou mimo záběry kamer.....

luke, traxas - krysa a potkan si na zdravou slepici netroufne. Ještě tak kuře, holoubě, to není problém.
Lasička je jasná, kuna je jasná a pozor - slepici bez problémů zadáví ježek. Fakt ta potfora ježatá, ačkoliv má celkem malou tlamičku, zakousne slepici bez mrknutí oka a slépka nemá šanci.

Ale to je divoká příroda a naprostá přirozenost. Kdo vybuduje pro své svěřence špatné chovatelské zařízení, musí počítat se ztrátami. Nadávat na přírodu nelze, snad jen básní.

Tichý zabiják (autor já)

O nedělní půlnoci
za tmavé, hluboké noci
z lískového keře
vrzly pomyslné dveře.

Čípak to blýskla do tmy očka?
Že by za myškou vyrazila kočka?
To kuna lesní oháňkou vrtí
doprovázena kmotřičkou smrtí.

Do holubníku vešly vletem
a holoubci již se loučí se světem
Několik krůpějí krve
a již je tu prázdno jak prve.

Když jsem postavil nový holubník s voliérou, udělal jsem při výstavbě jednu jedinou chybu. Kuna tu chybu odhalila a jednoho dne vybílila celý holubník.
Mohu snad nadávat na chudáka hladovou kunu? Ó nikoliv, pouze na vlastní blbost

Jo Jirko, lyžovačka byla super, všechny údy v pořádku
O těch modropupkáčích samozřejmě vím, také jsem se o to zajímal.

přátelé,
děkuji majiteli sekery za "nesekerní" prostor, zůčastněným za postřehy i za nedělní chvilku poesie

Na LP je již běžným koloritem, že diskuse často končí naprosto odlišně, než začala.
A je úplně jedno, zda jsou výsledkem „poklady“, děvky, nebo slepice. Důležité je nalézti shodu, která se vyvíjí v poklidném a kamarádském duchu.

My jsme si, kolego vážený luku mnohokráte vjeli do vlasů až chlupy lítaly.
Za sebe říkám, že takto je to příjemnější a budu se snažit, aby naše dialogy končily vždy v míru a klidu

áno, Romane, kolikráte se to dostalo do fáze, na kerou raději zapomenout a výhodou stáří je, že se
zapomíná dost snadno

Na stáří máme času dost ale i u mne zapomenuto. Hezký večer

Luke: i my dva jsme se opakovaně dost tvrdě "neshodli" a to je velmi slabé slovo. Jsem také rád, že se nyní debata ubírá jiným, poklidným směrem.
A jsem také rád, že vkladatel příspěvku má s námi trpělivost. Ono se to občas takto stává, neplánovitě, o to je to pak lepší.
Romane, jsem rád, žes to přežil. A na kunu jsem myslel také, ale ta by s tím "něco" udělala, teda krom situace, kdy učí mladé, jak zabíjet.
Přeji všem pěkný večer.

jak jsem již řekl, na nic si nepamatuju.......nebo jsem to neřekl??

Jirko, nejenom přežil. Pro velký úspěch teď budu jedenkráte týdně trénovat, rozvíjet a prohlubovat techniku.

Synátor „snoubordí“ a potřebuje parťáka do Alp😆😂😂

Romane, tak to jsi u mě MACHR. Ale hlavně vofafrně, neb šlachy, klouby a kostečky už nejsou jako za mlada...a když sebou flákneš, bolí to daleko víc, daleko horší úraz a daleko delší a komplikovanější léčba.
Já nechci sejčkovat, jen je potřeba se vopatrovat...
Hodně úspěchů na prknech co znamenají žížnivou čáru kopcem dolů...

Já jsem nikdy nesportoval. Jediný sport, který aktivně a dlouhodobě provozuji je sportovní rybaření.
Takže, musím to zaklepat na dřevo, ale mám tělesnou schránku na svůj věk poměrně hodně zachovalou.
Proto si myslím, že dokud to tak je, je třeba užívat života

Ono, dokud je člověku 30, 40, tak si vůbec neuvědomuješ, že život máš jen jeden a že to letí jak pověstný jelen, jenž byl do perdele střelen. Najednou se ti přehoupne padesátka, blížíš se k pětapade a tvoje vnitřní hodiny najednou začnou bít na poplach - Pozor vole, pokud si nestihl to, co jsi chtěl stihnout, je nejvyšší čas. A už to jede.
Někdo si najde milenku, jiný si koupí motorku nebo sportovní auto, další začne objíždět vzdálené destinace.

Život je fakt strašně krátký, strašně krátký. A na světě je tak krásně, tak strašně krásně

áno, celej mladej život sem sportoval, stářím mě to nějako opustilo, asi se bojím té bolesti, co sport obnáší, bo sil, ani času již není na rozdávání

ps.
je vůbec rybaření sport??

Sportovní rybaření je založeno na přirozené potřebě ryb přijímat potravu. Účelem je přimět rybu, aby spolkla nástrahu, v níž je ukrytý háček.

to je jak přimět klokana skočit a krávu zabučet

Já také nikdy nesportoval aktivně, nebyl jsem ten typ. Ono kdysi, se to tak nebralo ani nerozlišovalo, asi krom větších měst a ambiciozních rodičů. Kluk byl buď kluk se vším všudy ( a do toho samo patřily i ty naše klukovské -rybniční ligy, přespolní fotbálek, a vlastně všechno a nic atd ) nebo bábovka nebo tlustoprd. Tlustoprdů bylo velmi málo. Ze třídy z 30 dětí tak 1 jedinec a to byl na dnešní poměry ještě vyzáblej.... Na základce, na vesnici, každoročně chodila lékařská kontrola a měřila nám "dřevěnou šuplerou" podkožní tuk. Ne jestli jsme tlustí, ale jestli nejsme podvyživení!!! Rybí tuk mě vždy minul. Blééé. Ale byly případy z okolních malých vesniček, kdy bylo doma třeba 7 dětí, ano, bylo, a ty to neminulo, neb byly jak "kulturisti z Dachau". Tímto se nechci nikoho dotknout. Zvláště ne, pokud mu někdo z předků zahynul v koncentráku. Ale byla tehdy jiná doba. Bylo i relativně málo let po skončení války.
I na střední, později, byl poměr cca 2 ku 36. A zase na dnešní poměry jako "sýkorky po obrně" .Ano tolik nás bylo tehdy ve třídě, na dnešní poměry asi počet naprosto nevyhovující, neb tak velké množství studentů nemůže přeci jeden pedagog zvládnout odpovědně, aby všici měli to správné ECHT. A kdo byl blbej, šel do Zvláštní školy. Žádná inkluze nebo sociální vyloučení. Si BLBEJ, tak šup. Ono přece hospodářství také potřebuje někoho k lopatě.
No dnes už k lopatě máme málokoho a brzy nebude nikdo. Hlavně, že Český národ je na "bedně" ve sbírání titulů, už to zaregistrovali i v zahraničí a mají z toho prdel. A ty podpisy a vizitky-no hrůza, než to dočteš, tak zapomeneš, co bylo na začátku. A často zjistíš, že dotyčný, vzhledem ke svému věku, toto ani nikdy zvládnout nemohl, neb bychom tu měli Einsteinů, že by se dalo s nimi dláždit..
Před pár roky, v nové práci, se mi nadřízený bez titulu představil, že má 4 školy. No všichni vědí, že to počítá včetně té mateřské a jeslí. No na tom by ještě asi nebylo nic tak špatného (krom protekcionismu), kdyby to byl fundovaný a znalý člověk (mladý). Jenže....získávej si autoritu silou moci z moci pozice... to je špatně...Buď si autoritu získáš přirozenou cestou nebo ne.
Nojo, je jiná doba.

Jářku..., disciplína sportovní rybaření obsahuje hned v prvém slovu sport, tedy je to sport.
Např. přívlač, muškaření, plavaná vyžaduje sportovního ducha, člověk chodí a chodí hodiny kol řeky, potoka či jezera a vyhledává aktivně rybu. Následný záběr přináší prožitek, který nazýváme obecně sportovní zápolení.

Tedy rozhodně holduji sportovní disciplíně a zcela jistě jsem sportsmen.
Klokan skáče z vlastní přirozenosti, kráva bučí rovněž z tohoto důvodu. Nic je to nestojí, prostě skáčí a bučí.
Já však musím při výkonu svého sportu přemýšlet, pohybovat se tiše a efektivně jak indiánský stopař a při výkonu sportu se zlepšovat a rozvíjet. Kráva zabučí a hotovo

Luke: sportovní rybaření jsme na vesnici kdysi provozovali skoro všichni kluci. S pytlačkou nebo co dům a příroda dala, a obešlo se to i bez pohlavků od sousedů-rybářů, protože jsme vždycky zdrhli a bylo to přece v jedné vesnici. To je asi to správné sportovní rybaření, je to i s adrenalinem a během. Něco jako "Moderní Romský triathon"...Doběhnout k rybníku, zaplavat si, štípnout kolo a hurá na pařbu se soukmenovci až do rána holadryjoo-jsem vítěz, zase jsme to všem gádžům nandali
Teď jsem si vzpomněl, jak jsme kdysi stavěli stavbu na periferii našeho okresního města vedle moderního velkého domu, kam Město vysídlilo naše nepřizpůsobivé občany z centra. Ráno, když jsme začali betonovat, přijela pumpa a mixy, teprve se ze střešních oken soukaly ven jakési tmavé melouny a: tož to kurva snad néé, to si děláte prdel, néé, to nemyslite vážně, děte do piči, my eště spime, nééé!!!!
Velké ohniště venku před barákem ještě doutnalo. Došel jsem si tam, abych si zjednal pořádek. S nima jsem se nikdy nesral! Je teda fakt, že kdysi jejich romský král, byl můj kámoš, a na toho byl vždy spoleh. No říkám, byla jiná doba.
Kurva zase jsem dnes jak nebožtík Alois Jirásko....

Romane: hezky jsi to napsal, byl jsi rychlejší, než já sesmolil tu svojí Lucernu.

😁😉