Prsten

Vypadá to na stříbro a vsadil bych se že taky je. I ve 20. století nebylo všechno stříbro puncované. Při výrobě na zakázku se za punc připlácelo a když se kouknu na mé nálezy Ag prstenů tak asi třetina není puncovaná a Ag jsou...

1824 - císařské rozhodnutí - ...dále upravuje puncovní poplatky, které se z dosavadních poplatků snížili na polovinu. Tedy u zlatého zboží 10 krejcarů za dukátovou váhu a u stříbrného 6 krejcarů za 1 lot váhy. U zlatého zboží byly nově zavedeny tři ryzosti 7,13, a 18 karátů odchylka není připuštěna. U stříbrného zboží zůstali ryzosti 13 a 15. Každý předmět z drahých kovů byl tedy vždy opatřen úředně schválenou výrobní značkou, puncovní značkou a u zlatého zboží vedle úřední značky číslicí běžného roku označení.
Roku 1866 je vyhlášen nový puncovní zákon, který nabývá působnosti dne 1.1.1867. tento zákon je platný v celé monarchii Rakouska- Uherska a tak jsou jím upraveny dosavadní nesrovnalosti mezi zeměmi monarchie.
Zlaté a stříbrné zboží ať už zhotovené v tuzemsku nebo v zahraničí, podléhá puncovní kontrole.
V roce 1943 byl puncovní úřad sloučen s úřadem cejchovní a jejich předpisy byly zrušeny. Poté dochází ke vzniku Cejchovního a puncovního ředitelství. V roce 1944 ukončena povinnost předkládat zboží k puncovní kontrole, výrobci zboží označují sami a tak ručí za jeho kvalitu. Zaměstnanci puncovního úřadu byly převeleni do válečného průmyslu.
Po osvobození je znovu zahájen provoz Puncovního úřadu, dne 24.5.1945 a to především díky bývalým zaměstnancům, kteří se do úřadu vrátili.
- Po vyhlášení manifestu Františka II. z 20.8.1806, byl v Praze ustanoven puncovní úřad, který je znám pod názvem C.K. Filiální úřad Praha.
Z toho vyplývá, že z každého puncu šlo něco do "státní kasy", takže byl zájem, aby se zboží značilo a označování výrobků bylo povinné.
Za nedodržení stanovené ryzosti byly vysoké pokuty. A jestli není nějaký výrobek označen, tak se může jednat o - nestříbro, postříbření, zboží pod hmotnostní "nepuncovací" hranicí, některé dovezené zboží, výrobu v 1944-45, nebo nějakou "černotu".
To, že se při výrobě na zakázku za punc připlácelo, to slyším prvně.
Označit cenné zboží - při jakékoliv výrobě - byla výrobcova povinnost, jejím nedodržením se vystavoval postihu.
Jestli někdo vlastní cenné zboží bez označení, nesmí ho prodat. Puncovní úřad na základě zkoušky takové zboží označí příslušným puncem - ale to je za poplatek.

a teď k tomu prstenu - krasavec!!!
- ale dle těch fotek těžko říct - mi to třeba připadne i jako ošoupany zlacení

Dík za info. To muselo dát práce toto všechno napsat.
Není tam žádné postříbření, ani pozlacení. Na kovu jsou rýpance, tak je vidět, že je to homogenní kov.

nemáš zač!!! - puncovnictví funguje dlouho - snad někdy od 13stol. Rozepsal jsem to, aby bylo vidět, že puncování se i v dřívější době docela "prožívalo" a hlídalo. Neboj, to psaní je většina stáhnuty

- Prsten - no, jestli je to do hloubky, tak to Ag může být, ale i např. Aplaka, ta se taky tak tváří
- tu příklad alpaky - od Ag bych řekl k nerozeznání -

http://img.flercdn.net/products/3/8/389335/5/9/6/6839695/giacginpkdlnau-b.jpg

https://static.kupindoslike.com/ALPAKA-PRSTEN_slika_O_40505993.jpg

- samosebou přeji ti to Ag, ale nejjistější na určení je vždy zlatník /zkoušel's jestli píše?? - na papíře se Ag chová jako tužka/
- nebo jak tu nedávno nějakej umělec zkoušel u svého nálezu materiál pilníkem

Lukegossi, to s tím psaním jsem nevěděl. Román bych s tím asi nenapsal, ale píše to.
Dík tobě neumřu úplně blbý.
Haničko, sklíčko to bude určo. Ď za koment.

kámo, s tím zkoušením Ag na papír - to je taková "nouzovka" - u této "zkoušky" všeobecně platí, že ti bude psát i postříbření, ale jak's psal, máš to do hloubky, tak by to mělo být Ag
-takže ještě jednou gratuluji k nálezu náááádherného stříbrného prstenu

Jak píše Hanna: otec nechal mámě dělat ze snubáků prsten a žádný punc. Nač připlácet když oba věděli z čeho byl. A co se týče povinnosti puncovat, taxikář má taky povinnost zapnout taxametr a vietnamec dát paragon...

tak to jo - z donesenýho materiálu to je jiná, ten se neeviduje