Spolek německých Slezanů

Průměr 21,5mm. Asi stříbro.
Němečtí Slezané:
Němčina byla v roce 1905 mateřským jazykem pro 71,8 % (3 548 876) obyvatel pruské provincie Slezsko.V Dolním Slezsku žili téměř výhradně Němci, v Horním Slezsku (vládním obvodu Opolí) tvořili početnou menšinu, přičemž ve větších městech převažovali. V Rakouském Slezsku uvedlo při sčítání lidu v roce 1910 43,9 % (325 530) obyvatel němčinu jako obcovací řeč. Němci tvořili drtivou většinu na Opavsku, Krnovsku a Jesenicku a také okolo města Bílska. Slezská němčina se dělila na sedm nářečních skupin: Niederländisch na severu Dolního Slezska, Kräutermundart ve středu Dolního Slezska včetně vratislavského nářečí, Gebirgsschlesisch (horská slezština) v podhůří Sudet, Glätzisch (kladskou), Brieg-Grottkauer (břežsko-grodkówskou) a Oberschlesisch (hornoslezskou).

V letech 1945–1947 proběhlo na základě ujednání Postupimské konference vysídlení Němců ze Slezska, kterému předcházely spontánní útěk před blížící se sovětskou armádou a „divoký odsun“ na jaře 1945. Do roku 1950 bylo 3,6 milionů vysídlených slezských Němců přijato v Německé spolkové republice a v Německé demokratické republice, z toho zhruba dvě třetiny na západě a jedna třetina na východě. V roce 1970 byl v západoněmeckém sčítání lidu naposledy zjišťován Vertriebenenstatus, tj. status vyhnance. Tehdy žil v Severním Porýní-Vestfálsku jeden milion, v Dolním Sasku 600 tisíc, v Bavorsku 460 tisíc a v Hesensku okolo 200 tisíc odsunutých Slezanů (slezských Němců) a jejich potomků.

Část obyvatel však zůstala, a to na základě smíšených manželství nebo jako odborníci v průmyslu, kteří pro svou nepostradatelnost nebyli zařazeni k odsunu a naopak jim bylo zakázáno opustit nové Polsko, popř. Československo. Zejména v oblasti Valbřichu žily i po roce 1947 tisíce Němců zaměstnaných v hornickém a hutnickém průmyslu, oficiální údaje pro celé Vratislavské vojvodství z roku 1950 hovoří o 51 578 osobách.Po ukončení odsunu a vzniku NDR umožnila polská správa v Dolním Slezsku otevřít základní a střední školy s německým jazykem vyučovacím, založit německý kulturní spolek a vydávat německojazyčný týdeník (později deník) „Arbeiterstimme“. Velká část těchto zůstavších dolnoslezských Němců však dobrovolně opustila Polsko během vystěhovalecké vlny v letech 1955–1959.

V Horním Slezsku byl odsun proveden v mnohem menším rozsahu (proběhla tzv. národnostní verifikace a původní obyvatelé mohli zpravidla zůstat, pokud složili příslib věrnosti polskému národu a státu), ale zato polská správa zavedla politiku násilné polonizace etnicky smíšeného a národnostně nevyhraněného obyvatelstva. Potíralo se používání němčiny, na hornoslezských školách se na rozdíl od zbytku země vyučovala němčina i jako cizí jazyk jen ojediněle, byla provedena akce popolšťování křestních jmen a příjmení, regionální kulturní činnost se prakticky omezila na folklorní úroveň.Několik set tisíc Hornoslezanů se v letech 1950–1990 rozhodlo emigrovat do Západního Německa. Zdroj: Wikipedie

Kategorie artefaktu

Identifikovaná kategorie:	Vše > Československo > Zájmové organizace > Politické strany
Názory uživatelů:	Politické strany (1 názor) Gorgo: Politické strany