Příroda si hraje?

Při včerejší lesní procházce s manželkou jsem na zapadlé lesní pěšině zakopl o tento zajímavý kámen. Protože jsem už za ty roky taky postižený tímto koníčkem a ve všem hned něco vidím, tak jsem ho sebral, protože co kdyby náhodou, že? :-)
Zajímavé je, že v nejbližším okolí se žádný podobný nepovaloval, byly tam úplně jiné typy kamenů. Nebylo to ani v řečišti, ani u potoka, ani v údolí, bylo to dost vysoko v zalesněném svahu cca 150 výškových metrů a 500 délkových od údolí, kde teče řeka.
Tak jsem ho pro jistotu vzal, abych vám ho ukázal. I když jsem přesvědčený, že jde o dílo přírody.
Na skalku ho mohu dát vždycky a ten vytoužený si najdu jindy :-D.
Tak ať se daří.

Kategorie artefaktu

Identifikovaná kategorie:
Názory uživatelů: Přírodniny a fosílie (1 názor), Minerály (1 názor) kamenozrout: Přírodniny a fosílie, Frenkmer: Minerály

Přihlaste se a pomozte určit tento nález.

Fotografie

Příroda si hraje?
Příroda si hraje?
Příroda si hraje?
Příroda si hraje?
Příroda si hraje?
Příroda si hraje?

Okolnosti nálezu

Lokalita:Jihomoravský kraj
2 hlasy
2 hlasy
zobrazeno:
1037x,
komentářů:
24,
nálezce:
Centurion Centurion
vyfotografováno:
3. dubna 2020,
vloženo:
3. dubna 2020

Komentáře

Kámen pěkný, ale opravdu jen dílo přírody ;-)

Já vím...však píšu, že si ten jiný taky jednou najdu :-D ;-) :-D

Za mne s mírnou opatrností : dílo člověka.
😄🐪🐿️🐒😁

;-)mě to přijde jako prokřemenělá kost. ;-)

Tak vápenec to určitě není. Spíš něco do toho křemene.

Tak vápenec to určitě není. Spíš něco do toho křemene.

V prvním okamžiku jsem také řekl : kost ( resp. mamutovina ), ale nevím. Chtělo by to zkusmo zvážit.
😄🐢🐒🦕😁

Mě by to přišlo jako brousek :-D

A zajímavé jsou ty podélné zářezy/ prohlubně, na horní straně snad dvojité ( jestli to správně vidím, chybí mi perspektiva ).
😄🐒🦕🐗😁

Zvážit mohu, nevím ale, co od váhy čekat. Těžké to je dost, jak budu doma, zvážím a dám to sem..

Jehovak...do ruky to padne jako ulite ;-)

Jehovak...do ruky to padne jako ulite ;-)

Samozřejmě, pokud neznáme objem, je to obtížně posuzovatelné. Vycházím z možnosti použití m.hmotnosti případné kosti (1,9g/cm3) a m.hmotnosti např.křemene (2,6g/,cm3).
😁🦕🐢🐊😄

Jehovak ?
1url.cz/Zzo2z
😄🐕🐎🙊😁

No to su přesně já jak za mlada :-D moravskej bejček. :-D

Tak zváženo přátelé. Váha přesně 1kg s přesností kuchyňské váhy :-) a vytlačilo to přesně 250ml, plus mínus.
Jsme chytřejší? :-D

Něco je špatně změřeno.
250ml= 1/4 l = 250cm3
M.hmotnost = hmotnost : objem
1000 g : 250 cm3 =
4g/cm3
Čedič - nejtěžší z šutrů : m.h-2,9g/cm3
Kovy - m.h. od cca 7,6g/cm3 ( mimo Al)

Se mi to taky nezdálo, ale jsi mě docela znejistěl, že jsem stejná trubka jako ti inženýři z Afriky :-D
Přece ještě umím ponořit šutr do hrnce plného vody a přetečenou vodu změřit :-/ Sice jen v kuchyňském nádobí, takže přesnost nic moc, ale takový rozdíl? Tomu nerozumím.
Opakovaně jsem to porovnal s klasickým 1kg ´Fe závažím a tam byl výsledek cca 120mm.
Co myslíš, že je blbě?

Nikdo není rád za trubku, tak ani já, proto opakované vážení a měření.
Hmotnost rovný1 kg
Objem vytlačené vody - 1/4l = 250ml. A to jsem si dával pozor, abych tam nestrčil ani prst a spouštěl to do nádoby na šňůrce :-)
Já ten vzoreček pro měrnou hustotu ϱ = m/V samozřejmě moc dobře znám, ale to hodnota je divná :-(

Nevím, ale při tom zkusmém ponáření toho 1 kg závaží Ti to vytlačilo, jak píšeš, 120ml vody, tedy 120 cm3. Pak ve výpočtu ® = m/V vyjde vypočtená m.hmotnost toho závaží na 8,33g/cm3, což je nesmysl - Fe = 7,87g/cm3.
Ve vzorci platí nepřímá úměra, tedy čím menší číslo pod zlomkovou čarou (objem vody), tím větší výsledek (®). A my jej máme moc velký ( 4g/cm3). Je potřeba vzít v potaz povrchové napětí vody v nádobě, podle jejího průměru má hladina buď konvexní, či konkávní tvar. Tedy hladina se vlivem napětí nejdříve ,,nafukuje" (při potápění tělesa) a teprve po překročení oné hranice napětí začne přetékat. Opticky to můžeš přehlédnout a tím nám vyteče málo vody a pak tou nepřímou úměrou máme velký výsledek ( m.hmotnost). V podstatě je to i potvrzeno potápěním toho závaží ( 8,33g/cm3). Je to problém měření objemu těles nepravidelných tvarů , u krychle, koule,válce je to jednoduché - objem se prostě vypočte z rozměrů.

Řešením je pouze využít Archimédův zákon.
Zvážit těleso nejprve volně na váze, a poté jej vážit ponořené v kapalině ( aniž by kapalina z nádoby vytékala. Pak hmotnost tělesa se zmenší přesně podle množství kapaliny jež toto těleso svým objemem vytlačuje. Rozdíl hmotností ( ,,na suchu" a ,,ve vodě") je tím objemem, protože 1 l vody = 1 kg.
Prakticky to lze provést pouze zavěšením na váhu ,,mincíř", ( musí být dostatečně přesná, ne ta na vážení kufrů ), nebo pověsit ten předmět na niti v jakési šibenici upevněné na digit.váze = měření ,,na suchu" a potom vedle váhy umístit kádinku s vodou a těleso do ní ponořit ( proto ta šibenice, aby byl kádinka mimo váhu).

Jasně Radarek, tomu všemu rozumím, taky jsem se při studiích potkal s fyzikou ;-) a mám povědomí o tom, jak se kapaliny a tělesa chovají. Samozřejmě vím, že ta přesnost měření nebyla ideální, ale prostě nechápu, jak je možné, že by mělo vytéct téměř dvojnásobné množství vody než vyteklo, aby to číslo mělo rozumnou velikost. To bych musel být s kapalinou výrazně pod okrajem nádoby, ale právě to jsem si hlídal, aby hladina byla vypouklá. Myslel jsem si, že se chyba může pohybovat maximálně v řádu pár desítek ml.
No, mincíř nemám, pokud nějaký vhodný seženu, tvoji radu vyzkouším. Asi je to ale stejně jen obyčejný kámen, tak nevím, do jaké míry s tím ztrácet čas. Na druhé straně mi teď nedá pokoj ten dosažený výsledek :-D tak na to stejně budu chtít přijít a budu to zkoušet..
Každopádně díky moc za ochotu a rady :-) ;-) :-)
Ať se daří.

V podstatě ano, ztráta času. Mělo by to význam jen v případě odlišit kost ( ovšem nezmiralizovaná ) od kamene. Spíše pak u kovů- odlišit mosaz, Pb, Ag.

Přidat příspěvek

Pro vložení příspěvku se musíte přihlásit. Pokud nemáte na tomto webu účet, zaregistrujte se.

↑ Nahoru + Zobrazit další nabídky

Nahoru