Pražák

Po dlouhé době mám zase příspěvek. Ne že bychom detektor nějak úplně zanedbávali, ale konečně máme, čím se trochu pochlubit… Máme nachozeno spousty kilometrů, nějaké mincičky, přezky, knoflíky atd. byly, ale žádný úplně extra nález k prezentaci nepadl. A já pořád toužil po pražákovi, miluji historii a středověk a pražák byl vždycky můj sen a pokaždé, když jsme měli nějaký zajímavý signál jsem vykřikoval „to je pražák, to je pražák“ a rodinka se mi pak už smála „jasný, vykopej si ten svůj odpad a jdeme dál“…
Dnes po obědě jsme vyrazili na pole kousek od nás. Plánováno jen jako delší procházka v tom nádherným počasí, bylo jasný že nic moc nepadne (tedy spíš nic), posbíráme trochu olova (1866) možná i pár nějakých 2 haléřů, unavíme nohy a půjdeme bydlet. Vše probíhalo podle plánu – asi 10 km v nohách, tři pruské „žaludy“, jeden haléřek 1896 a jeden mrtvý měďáček… a spousta odpadu, který skoro zaplnil žebradlo na rameni. Trošku znavení, a hlavně dost uondaní kopáním všech těch hliníkových víček, plíšečků a drátečků jsme to otočili k domovu. Původní plán cesty dolů jedním širokým polem jsme na poslední chvíli změnili a vyrazili po úhlopříčce sousedního pole tak, abychom byli co nejdříve doma. Ani jsme už nějak moc nehledali, prostě přímka, nejkratší cesta. Pár vykopaných signálů – víčko, dráteček, indulonka… Některé signály se mi už ani nechtěly kopat. Uprostřed toho pole docela hezký signál, ale fakt jsem váhal, jestli potřebujeme to další víčko. Byl jsem už trochu demotivován, že jsem i zapomněl tu moji otravnou hlášku s pražákem. Dvakrát jsem hrábl botou v tom prachu suchého pole a najednou koukám jak se asi 10 centimetrů pod povrchem placatí docela hezký kolečko. Nějakej krejcárek a „hele docela zachovalej“, je hezky vidět ražba … „neeee, h…o, ty v..e !!! To je pražáááák!!!“ No radost převeliká, co vám budu povídat…. Doteď nechápu, jak se nám to mohlo povést. Ale za mě poučení – v mládí nám soudruzi valili do hlav „učit se, učit se, učit se“, ale já říkám „chodit, chodit, chodit“ :O)).
Už se těším až Jeníčka vyčistím a ať vám to všem pípá a dělá radost.

Údaje o minci

Identifikovaná mince:	Jan Lucemburský (1310–1346) – 1 Pražský groš (č. 2797)

Názory uživatelů

Průměr:	28,0 mm
Váha:	3,80 g
Území ražby:	České území (1 názor)
Panovník:	Jan Lucemburský (1310–1346) (1 názor)
Rok ražby:
Nominál:	1 Pražský groš (1 názor)
Materiál:	Stříbro (Ag) (1 názor)
Č. mince:	Jan Lucemburský (1310–1346) – 1 Pražský groš (č. 2797) (1 názor) Kamenar: 2797