Pěkný kousek gratuluji 👍
Poldova šestka z Kremnice
Zdravím. Byla středa 19.1. odpoledne a chtělo se mi po práci ještě ven. Předpověď počasí na příští dny totiž nebyla pro hledače dobrá. Déšť se sněhem, ochlazení.
O půl čtvrté vyrážím s vědomím, že v pět bude bohužel tma. Přijíždím k nalezišti, kde mi začalo v poslední době padat sedmnácté století. Projdu to ještě jednou křížem krážem, rozhoduji se.
Vede zde několik turistických tras a cyklostezek a tak mě málem překvapila běžkyně se sluchátky na uších, o něco později zase rozjetý cyklista. Ale mávnul jsem nad tím rukou, od nich mi žádné nebezpečí nehrozí.
Jenže od začátku bylo poznat, že prostor už je docela prošmejděný kolegy hledači. Špatně zamaskované jamky, alobaly a podobný odpad na povrchu a když už signál, tak zpravidla jen ono bručení železa.
Bylo půl páté a pomalu se již začalo stmívat a také ochlazovat. Nojo co bysme chtěli v lednu, že. Taky mohlo ležet 20 cm sněhu. Když tu konečně slušný signál i když slabý. Vytahuji malinký okousaný zčernalý stříbrňáček tenounký jak vlas. Skoro nečitelný krejcárek Ferdinanda II ve špatném stavu. Opět 17. století, zajímavé.
Máchnu ještě detíkem okolo a mám najednou signál jako hrom. Rozhrábnu hlínu a už to vidím. Dobrá zpráva: velké stříbrné koleso. Špatná zpráva: bohužel mince je nejspíš po nemilosrdném zásahu radlicí hodně ohlá. No co už. Na druhou stranu vidím docela zachovalý reliéf a takovou tu předsunutou bradu císaře Leopolda I. Ťy brďo šestikrejcar uherské provenience! Tak ten ještě nemám.
Pro dnešek to mohu s klidným srdcem ukončit. Za chvíli je tma a mě ještě čeká poměrně náročné rovnání slušného nálezu. Ale to už samozřejmě doma v teple. Tady na poli by se na stopro při rovnání zlomil.
Ať se daří:-)
Údaje o minci
Identifikovaná mince: | Leopold I. (1657–1705) – VI Kreuzer (VI Krejcar) (č. 1246) |
---|
Názory uživatelů
Průměr: | 26,0 mm |
---|---|
Váha: | 2,70 g |
Území ražby: | Uhry (Maďarsko) (1 názor) |
Panovník: | Leopold I. (1657–1705) (1 názor) |
Rok ražby: | 1673 (1 názor) |
Nominál: | VI Kreuzer (VI Krejcar) (1 názor) |
Materiál: | Stříbro (Ag) (1 názor) |
Č. mince: | Leopold I. (1657–1705) – VI Kreuzer (VI Krejcar) (č. 1246) (1 názor) Zlatokop777: 1246 |
Přihlaste se a pomozte určit tuto minci.
Fotografie
Okolnosti nálezu
Stav půdy: | Vlhká |
---|---|
Hloubka nálezu: | 10 cm |
Použitý detektor: | XP ORX |
Komentáře
Tvrdikja: díky Je to trochu smůla že když konečně najdu pořádný stříbrný koleso tak je řádně ohlý
Nevadí já měl takhle pražský groše
Pěkný kousek gratulujeme 👍💪
Tvrdikja: tak to jsou moc pěkný kousky. Na jižní Moravě PG moc nejsou. Zase je tady víc mincí rakouské a uherské provenience. Všude je něco
Gratulace, hezký kousek
Hrobar1: díky Dnes jsem se chystal po práci na hledačku ale moc to nevidím. U nás leží deset čísel sněhu a nepříjemně fouká
Elizada: díky Díval jsem se na tu Tvou šestku a taky dostala nějaký zásah Asi čím větší průměr, tím větší šance dostat na poli zásah radlicí...
To je fakt, nasel jsem i PG a ten byl taky ohnutý, nu což, věřím že ještě neco bude a v lepším stavu
Krasnej i s patynou gratulace
Majkl84: díky
Mooc hezké, gratulka a palec
noo, tobě se daří mooc dobře, pěknej je, grt. já na něj čekám.
Povedený kousek
Krasna mince ,gratuluji.A chtěl bych poděkovat za příběh. Je to vždycky takové hezčí když jsou k nálezu i okolnosti,místo,atd☺👍👍
Pánové díky všem
Hezkej, jak jsi ho rovnal ?
Především je si potřeba ujasnit, jestli má poměrně náročné rovnání - které může být někdy i riskantní - vůbec smysl. Pokud je nález zjevně zcela bezcenný anebo se jedná o minci kterou již máš desetkrát, nemá moc smysl ho opravovat. Stejně tak když je nález příliš cenný (zlato, antika), raději jeho opravu svěř zlatníkovi.
Než se sám pustíš do rovnání mincí, svátostek a podobných nálezů, může Ti pomoci několik jednoduchých obecných zásad:
1) Nikdy nerovnej nález za studena. Vždy je potřeba nález zahřát na 300 i více stupňů. Zahřívat horkovzdušnou pistolí nebo v nouzi alespoň manželčiným fénem na vlasy. Používej ochranné rukavice, nebezpečí popálení.
2) Rovnání nálezu musí probíhat pomalu. Nikdy nespěchej. Nález ležel takto deformován třeba 100 let a nesnaž se ho proto srovnat za 5 vteřin.
3) Rovnání nálezu prováděj ještě před jeho čištěním. Tvarově deformované nálezy se totiž i hůře čistí.
4) Nesnaž se rovnat nález kovovými trny, ostrým nožem, šroubovákem a podobně. Může dojít k poškrábání jeho povrchu. Vždy je lépe použít měkčí materiál jako příborový nůž a dřevo, dřevěný kolík.
5) Opatrně při zahřívání nálezů z cínu, olova, zinku, hliníkových slitin i bronzu. Horkovzdušná pistole může totiž nález zahřát až na několik stovek stupňů a některé kovy se mohou začít tavit! Cín taje již při 232 °C. olovo při 327 °C, Zinek při 419 °C, hliníkové slitiny při 463 °C, bronz při 600 °C, stříbro při 893 °C, mosaz při 1000 °C, zlato při 1063 °C, měď při 1084 °C, železo při 1149 °C, nikl při 1453 °C.
Já při rovnání mincí a podobných nálezů postupuji takto:
1) Připravím si svěrák, dřevěný klín, horkovzdušnou pistoli, dva ploché plechy (pásovinu), tupý příborový nůž, kombinačky, rukavice.
2) Pokud je mezi zohlými částmi nálezu příliš málo místa, je nutno nejprve nález předrovnat. Například tupým příborovým nožem a kombinačkami apod. Samozřejmě že už toto předrovnání je nutno dělat za tepla, pomalu a opatrně a v rukavicích, nebezpečí prasknutí nálezu.
3) Pokud je již mezi zohnutými částmi nálezu dostatek místa na průnik dřevěného klínu, upevníme vše do svěráku a pomalu, opravdu velmi pomalu!!! začneme svěrák přitahovat. V levé ruce současně držíme pistoli a foukáme na nález horký vzduch 300 – 500 stupňů.
4) Pokud již rovnání dřevěným klínem není účinné, použijeme k rovnání dva ploché plechy až do úplného narovnání nálezu.
5) Teprve po úplném vyrovnání nálezu začínám s jeho čištěním.
Jo jeden Borec rovnou na poli rovnal zlaťák byl do ruličky, výsledek nic moc když sem viděl že to tady jiný borec rovnal klacikama a hezky výsledek. Díky za radu ale mám ohle Ag mince úplně v Krustě a to jse bojim že se ta krusta odlomí když to budu rovnat i s ní. Ale zkusím to na nějaké grešli těch mám nejvíc. Díky
Přidat příspěvek
Pro vložení příspěvku se musíte přihlásit. Pokud nemáte na tomto webu účet, zaregistrujte se.