Pluk 38 - límcové označení

Zhruba před týdnem se zde objevili další tři takováto označení jiných pluků.
A i mně se v tu dobu podařilo takovýto nález kopnout.
Přikládám až teď a připojuji historii tohoto pluku.....


Dějiny 38. pěšího pluku:

Nejznámější jednotkou berounské posádky v minulém století byl z historického hlediska bezesporu 38. pěší pluk.

38. pěší pluk vznikl z bývalého rakousko - uherského 88. pěšího pluku v době státního převratu.

Rakouský 88. pěší pluk, vytvořený v roce 1883 vyčleněním jednotlivých praporů pěších pluků číslo 28 "König von Italien", číslo 35 "Philipovič", číslo 73 "Württemberg" a 38. praporu polních myslivců (vznikl 1880). Pluk vznikl v Praze, ale během své existence v monarchii vystřídal celou řadu posádek.

Barvy 88. pěšího pluku v roce 1914 byly červenohnědá pro barvu výložek a bílá pro barvu knoflíků.



Změna názvu na 38. pěší pluk
Dnem 1. ledna 1920 byly sloučeny části zahraničního vojska s vojskem domácím v jednotnou československou brannou moc. Jednotlivé pěší pluky domácí byly sloučeny s pluky vojska zahraničního a nově očíslovány.

Velitelství 38. pěšího pluku vzniklo 1. října 1920 v rámci unifikace branné moci přejmenováním z 88. pěšího pluku na základě výnosu Ministerstva národní obrany, čj. 5.700-org.1919. Od tohoto okamžiku patří 38. pěší pluk do svazku 4. pěší brigády se sídlem v Chebu a s ní do svazku 2. pěší divize se sídlem v Plzni.



Dějiny pluku po první světové válce.
12. října 1920 byla v Berouně provedena prezentace nováčků, prvního to ročníku odvedených a nastupujících službu v československé armádě. Nováčci celého pluku zůstali v Berouně soustředěni v tzv. výcvičném praporu.

Rok 1921 je prvý, v němž se stabilizovaly dosavadní více méně válečné neb alespoň poválečné poměry pluku v poměry mírové. Dne 12. ledna 1921 po výcviku nováčků rozpuštěn tzv. výcvičný prapor a postaveny definitivně I. a III. polní prapor. II. polní prapor detašovaný dosud na Slovensku, jenž přesídlil tou dobou ze Smižan do Krupiny (župa Hontská), byl rovněž doplněn nováčky.

V Berouně je tudíž nyní posádkou velitelství pluku, technická rota, štábní pododdíl, I. a III. polní prapor. V měsíci dubnu vrací se ze Slovenska do Čech konečně i II. polní prapor a vykázána mu za posádku Praha, kde byl ubytován v kasárnách Roháče z Dubé.

Nastává nyní doba plodné výcvikové činnosti.

Klidná mírová práce byla znenadání přerušena vyhlášením mobilizace dne 24. října 1921. Mobilizovaní záložníci nastupovali většinou včas, takže pluk dosáhl hotovosti v stanovený termín. S demobilizací bylo započato dne 10. listopadu a skončeno dne 19. listopadu.

Tak skončil rok 1921, rok v němž československá armáda měla příležitost svou spolehlivostí, pohotovostí a rázností dokázati cizině, že dovede vždy, všude a za všech okolností postaviti se na obranu státu a jeho klidného vývoje, vlastním pak spoluobčanům republiky, že naděje a důvěra v československé vojsko kladená byla jistě v každé příčině oprávněna.

Následující léta 1922 - 1929 byla vyplněna nerušenou, systematickou mírovou a organizační činností v armádě, směřující k vybudování pevné, silné, spolehlivé obrany našeho státu a naší samostatnosti.


Mírové rozložení pluku v roce 1930
Definitivní mírové rozložení 38. pěšího pluku je v roce 1930:

Velitelství pluku, pomocná rota s plukovní hudbou, technická rota, I. polní prapor a náhradní prapor v Berouně,
II. polní prapor v Praze (Motole),
III. polní prapor v Podbořanech.


Pluk po roce 1930
V Berounské posádce setrval 38. pěší pluk až do května 1938.

Dne 23. května se nastěhoval 38. pěší pluk do Jihlavské posádky. Spolu s velitelstvím do Jihlavy přišly I. prapor z Berouna a v Jihlavě sídlil ve Velkých kasárnách a II. prapor z Kralovic který v Jihlavě sídlil v Štefánikových kasárnách. V původní posádce zanechal jenom svůj náhradní prapor. Velitelem byl plukovník pěch. Josef Maxa a zástupce velitele pluku podplukovník pěch. Josef Baše. Po konferenci v Mnichově a donucení Československa k vydání Sudet, přichází nejsmutnější období naší armády. Ta je postupně demobilizována a útvary se vrací do svých mírových posádek, pokud však nejsou v německém záboru. 38. pěší pluk opouští Jihlavu 11. listopadu 1938 a všechny jeho jednotky se přesunuly zpět do Berouna.

Pluk zanikl po okupaci ČSR v roce 1939.


Dějiny pluku po druhé světové válce
Po osvobození (25. května 1945) byl znovu obnoven jako 38. pěší pluk v Berouně a podléhal velitelství 16. pěší divize. V souvislosti se začleněním do 1. divize (motorizované) byl k 1. říjnu 1945 reorganizován na 21. pěší pluk (motorizovaný) a následně, při přeměně uvedené divize na rychlou divizi, v březnu 1946 na 21. pěší prapor (motorizovaný). Na podzim 1947 došlo k jeho opětnému přečíslování na 38. pěší prapor (motorizovaný) a dnem 3. března 1948 získal dekretem prezidenta Beneše historický název "Sokolovský". Při celkové reorganizaci československé armády, provedené na sklonku roku 1950, byl prapor reorganizován na 38. mechanizovaný pluk "Sokolovský", zařazený do 1. mechanizované divize. V květnu 1955 se uskutečnilo jeho přečíslování a přejmenování na 1. mechanizovaný pluk "Sokolovský, Bělocerkevský".


Dějiny pluku ve Strašicích (kde byl známý jako Brdský útvar)

Při reorganizaci 1. divize z mechanizované na tankovou v roce 1958 prošel stejnou přeměnou i zmíněný pluk a současně se přesunul do nového působiště ve Strašicích.

V roce 1975 byl název 1. tankového pluku znovu upraven, tentokrát na "Sokolovský, Bělocerkevský, hrdiny SSSR kapitána Otakara Jaroše". Ve složení 1. tankové divize pluk setrval až do roku 1989, kdy byl předán do podřízenosti 19. motostřelecké divize a po jejím zrušení koncem roku 1991 do rámce 2. mechanizované divize. V návaznosti na transformaci divize na brigádu z podstaty rušeného 1. tankového pluku koncem roku 1993 vznikly 23. mechanizovaný prapor a 24. výcvikové středisko. V roce 1997 bylo výcvikové středisko reorganizováno na 24. mechanizovaný prapor a o dva roky později došlo k jeho přečíslování na 22. mechanizovaný prapor.

Ke dni 30. listopadu 2003 22. mechanizovaný prapor zanikl a tím byly zakončeny dějiny 38. pěšího pluku a jejich nástupců.

Zpracoval Jirka


Prameny:
Monografie Hořovicka a Berounska, kapitán Zdeněk Prokop, 1930
www.vojenstvi.cz
www.regionalist.cz - 12.11.2001 - Jihlavská posádka a rok 1938
www.forum.valka.cz

Kategorie artefaktu

Přihlaste se a pomozte určit tento nález.

Fotografie

Okolnosti nálezu

Komentáře

HANS88

9. července 18:54

Palec. ČS límcovek není nikdy dost
Ještě se zlepši ve focení a hlavně nálezovku to chce a pak to bude fajnowka.

olda85

9. července 19:18

👍

Cekota

9. července 19:49

Hans88: Focení by to zlepšit chtělo, to každopádně. Trochu s tím bojuji.
Nálezovka není. Nicméně límcovka se z hlíny vyloupla a vypadala defakto stejně. Jen prošla destilkou.
Ale jo, tvoje výtky si beru k srdci. Proč koukat na fotky z vrtulníku a nálezovky jsou kořením příspěvků.
Jen jsem spíš přes mince, tak jsem to tak neřešil.

HrabosZpole

9. července 19:59

Pěkný👍

Přidat příspěvek

Pro vložení příspěvku se musíte přihlásit. Pokud nemáte na tomto webu účet, zaregistrujte se.