Plomba

Plomba celní, v tomto provedení moje první. Jezero mi ji určil jako RU tabákové režie ze Sedlece. Zde troška tabákové historie z mého kraje, která předcházela tabákové režii RU
Příbramská kronika:
„Za třicetileté války poznal lid od cizích vojáků tabák. Horníci jej kupovali ve
smotcích a doma jej krájeli nebo drtili pro šňupání. Později byl sklad tabáku
v Březnici, posléze prodávali tabák vlašští kupci v Příbrami usedlí (Fioroni, Macchini).
V roce 1760 převzal prodej tabáku stát. První trafikant (“tabarfrleger”) byl rozárník
Grafnetter v dnešním domě “U modrého hromu“. Venkované chodili pro kuřivo do
Příbrami. Toho použili židé a pod záminkou nákupu ve městě obchodovali.
Gubernium se obávalo, aby havíři židům neprodávali stříbro, proto nařídilo, že “jsouc
při vzkvétajícím hornictví velká starost o to, aby nedocházelo k podvodům - židů ve
městě trpěti nelze” - 1784 nařídil krajský úřad v Berouně a “oberamt” v Příbrami, že
každý žid si vyzvedne u horního úřadu lístek, a jakmile dostane tabák, musí město
opustiti. Poněvadž židé kupovali nejen pro sebe, ale i pro venkovský lid, rozhodla
rada, že židům vydá lístek rychtář a zavede je k hornímu správci, aby jim vydal
potřebnou paletu na tabák, kořalku a pivo. Tabák se zapaloval křesadlem a hubkou.
Na kuřáky byly stížnosti, že zavinili požár, proto se na několika místech objevily
tabulky "Kouření tabáku na veřejných místech i v ulicích městských se přísně
zapovídá”. V krčmách hořela lojová svíčka, pod níž na dubovém stole byly fidibusy,
proužky starých papírů, jimiž si kuřáci připalovali“.