Pečetítko podruhé

kolegové, už sem tu, ale už k tomu jaksi nemám co řícti - je určeno - a já již své řekl....a nemám náladu ani sílu se opět opakovat
- přenechávám povolanějšímu, který jak koukám, má naprosto jasno
- kandidáte věd /nebo vět/, ondrášečku, máte slovo - a vy všichni bedlivě poslouchejte, ať vám nic neunikne!!!

ještě bych chtěl vzdát hold kolegu panu příteli za práci s hledáním podobného erbu - dobrá práce, velkej brácho!!!!

kox - pane kolego, tebe beru jako člověka, který se pídí po pravdě a dokáže si udělat svůj názor, za který se bije, bo je přesvědčen, že je správný - a to je dobře!!!
- oproti tomu docent ondrášeček toto pečetidlo určil dvakrát jako cechy a řemesla a jde vidět, že se toho nebojí i když ví úplný hovno

ale i blbě určený je krásný.

pane kolego - ..
- von to je profesor?? - no nazdar kedlubny!!!!

Erbovní pečetítko-už chybí jen zjistit komu patřilo.

O erb se v žádném případě nejedná - heraldika má svoje přísná pravidla, zde není splněno ani jedno.
Jedná se asi o nějaký uměle vytvořený znak bez pravidel , který někdo vytvořil pro svoji osobu nebo činnost.

collato, tady něco k bádání - až to přelouskáte, napište sem, prosím, závěr s vysvětlením, nejlépe podložené argumenty

www.lovecpokladu.cz/artefakty/nalez/pecetitko-na-urceni-154117/

Lukegossi, děkuji za odkaz. Nechci zabředávat do nekonečné diskuze, možná se lišíme jenom v úhlu pohledu.....s tvrzením, že když si dá někdo kačenku na štít, tak má erb, nemohu souhlasit.
Erb je rodový nebo osobní znak( udělovalo se i povýšení do šlechtického stavu, spojené s erbem, platné pouze pro konkrétní osobu - nedědičné, hlavně v 19. stol.) udělený nebo potvrzený panovníkem - vše ostatní není erb ( holinky nejsou hodinky, i když se obojí natahuje). Erb posuzovala ( a zanesla do erbovních knih) odborná kancelář na panovnickém dvoře z hlediska dodržení heraldických pravidel - barvy, přikryvadla, štítonosiči, klenoty, přilby,koruny..... žádný z těchto atributů na pečetítku nevidím,proto myslím, že o erb nejde i když vím, že na pečetítka, knoflíky, prsteny se z nedostatku místa erby často zjednodušovaly a stylizovaly.
Pokud nalezneš rodinu nebo osobu, které panovník udělil nebo potvrdil tento erb, rád se omluvím.

kolego, koukám, že jste pozorně nečetl....
- znovu si přečtěte, co musí erb obsahovat, aby se splnilo to, aby se dalo o erbu mluvit - a já vám napovím - je to jediná povinná položka - štít a ten obrázek vně - tomu se říká znak
- a když už jakákoli slátanina toto obsahuje, jde o erb - a vůbec nejde o to, jestli je to erb někoho známého zaneseného do kronik, který je se všemi náležitostmi - klenot, přikrývadla, štítonoši, ...., nebo erb nešlechtice zjednodušený - ale oba to jsou erby
- takže i ta kačenka ve štítu je erb-

http://images.slideplayer.cz/46/11754275/slides/slide_15.jpg

takže bych to nějak zakončil - stejný erb, co je na tomto pečetidle se najít nedá, vůbec tyhle osobní pečetidla s různými symboly na ploše jsou neurčitelná - nejsou nikde zanesena

a už k tomuhle nemám co dodat, stále se opakuju - takže pane bádejte......ale díky za postřehy
-. a kox, ty se moc nesměj !!!

Kolego Lukegossi - evidentně jde o rozpor v terminologii....historicky : erb uděloval panovník dle heraldických pravidel ....čemukoliv jinému odmítám říkat erb ( na rozdíl od vás), dle mě jde o terminus technicus, ...to že si nějaký jouda nechá vyrýt na pečetidlo nějaké fantasmagorie a podloží je štítem, aby možná vypadal jako šlechtic, to nazývám osobním znakem, nebo jakkoliv jinak.
Heraldika je uznávaná pomocná historická věda, tam je erb přesně definován....vznikl cca ve 12. století pro identifikaci obrněných rytířů v bitvě a turnajích. Tak proč tento název používat pro novodobé iniciativy jednotlivců? Tím trochu mícháme pojem s průjmem.

Souhlasím koxi, že to je trochu matoucí.... když si vezmeme zde třeba často frekventované knoflíky s erbem...jsou nálezy autentických erbovních knoflíků, které jsou z livrejí služebnictva nějakého šlechtice a na druhou stranu knoflíkárna tuším v Žirovnici ( asi i jinde ve světě) vyráběla během 20. stol. okrasné knoflíky se stylizovaným, vymyšleným erbem.....asi každý cítí, že to není stejná kategorie. Jak to rozlišit názvem, nevím - pro mě by byl dostačující návrh koxe - erbovní ( knoflík, prsten, pečetidlo) - pro autentickou věc X znak ve stylu erbu, případně pseudoerbovní - pro nápodobu.

přátelé, je dobře, že to stále pitváte - jak píše kolega collalto, tak mu rozumím, jaký na to má názor, ale bojím se, že teorie je zde dosti daleko od praxe
- různá pečetidla s podobným vyobrazením by se asi měla správně nazývat - občanské pečetidlo se znamením-znakem, protože jak již bylo zmiňováno, některé podobné jsou znaky smyšlené bez historie
- ale nevím, jak je bez nějaké určující literatury rozlišit - jedině to brát podle vzhledu pečetidla s názorem - šlechtické pečetidlo někoho vznešeného musí býti honosné, ze stříbra a propracované, jak se na majitele známého rodu z vyšších vrstev patří a toto pečetítko je nuzné, hodné někoho, kdo si jej musel nechat vyrobiti u kováře za pár krejcarů

- hromada těchto "znaků" byla vytvořena různými soukromými heraldickými kančeláři, která za nemalé peníze navrhla znak smyšlený, nebo pozměněný z již existujícího znaku nějakého rodu - a to i přes to, že by dotyčná rodina ukradeného znaku by na nového majitele mohla podat žalobu
- tyto kanceláře byly v největším rozmachu v I. pol. 19 stol. , v německu počátkem 20 stol. byly inzeráty, že za poplatek je možno svůj znak získati - v barvách provedený

- Občanské znaky se po vzoru šlechtických nejčastěji skládají rovněž ze štítu, helmu
s přikryvadly a klenotem. Někdy jsou celkovým tvarům šlechtickým tak podobny, že tu není
téměř rozdílu, jindy však přece se značně odlišují. Především tvar štítu bývá nejčastěji oválný,
což u šlechtických bývá zřídka, nebo všelijak vykrajovaný. Přilba na nešlechtických znacích
má vždy býti kolčí, tj. zavřená, nikoliv otevřená (tzv. turnajská), na ní pak nemá býti nikdy koruna, leda točenice.


- Jak veliká byla obliba pečetí se znakem u osob neurozených, nebo případněji touha aspoň
zdánlivě rovnati se šlechticům, toho máme také výmluvný doklad domácí v pamětech zná-
mého zeměměřiče a někdejšího knížecího místoarchiváře v Třeboni, Petra Kašpara Světeckého
z Černčic. Zaznamenávaje zprávy biografické a rodopisné o přečetných lidech, s nimiž byl znám,
nebo přišel nějak do styku, neopomenul nikdy též napsat, leckdy i přikreslit, jaký erb dotyčná
osoba v ”pečovtu” užívá, a dodati, zda znak ten má po rodičích, či jen ”podle své hlavy“ nebo
je-li snad onen ”pečovt” z onejch jeden, jaké kramáři na prodej nosejí.“ Zvláště tato věta je hodná
pozoru – móda znakových pečetí byla tak rozšířena, že se prodávaly na jarmarcích!
- v tomto posledním odstavci je uvedeno, že pan Kašpar nazývá tyto různé výtvory - erby
- a i já bych je takto pojmenoval