Pečetidlo 2

v 17. a 18. století přicházejí do užívání tzv. koruny
hodnostní (Rangkronen), tj. koruny, které umístěny nad znakem nebo monogramem nositele
měly vyjadřovat jeho hodnost vévodskou, knížecí, hraběcí, atd. Této zvyklosti šlechty vyšší se
brzy chopila také šlechta nižší, až se konečně ustálily tvary o devíti (viditelných) perlách
pro hrabata, o sedmi pro svobodné pány a o pěti pro rytíře a prosté šlechtice. Měšťané si oblíbili
korunky o třech liniích a dvou perlách mezi nimi. Byla to jistě zcela neoprávněná usurpace, ale
vžila se a byla trpěna. Hojné užívání „občanské či měšťanské“ korunky jest faktem, jehož nelze
upříti, a proto překvapuje, že pokud víme, žádná heraldická příručka se o ní vůbec nezmiňuje.
Jen dva doklady jsme o ní našli v literatuře: článek podepsaný „Frh. L. St.“ o korunách, jenž
potvrzuje uvedenou zvyklost měšťanstva a v biografii Em. Zdekauera se dočítáme, že 19. srpna
1850 mu odevzdala „zlatou korunu občanskou“ deputace pražských řemeslníků. Zmínili
jsme se o těchto korunkách, užívaných osobami nešlechtickými, také z té příčiny, že nejednou
bývají považovány za doklad pro šlechtictví osoby, jež jich užívala je doklad naprosto lichý a bezpodstatný.

- opět krásné erbovní pečetidlo!!!

Zase super znalosti a lze si jen přát aby tu takových jako LUKEGOSS bylo co nejvíc

lukegoss -pěkně vysvětleno nebria hezké pečetítko

přátelé díky,
- pravda, čekal sem nějaké reakce a jaksi ticho po pěšině.....