Świętoszów ???............
Skąd wzięły się insygnia armii Czechosłowackiej 55 km od najbliższej granicy państwowej ?
Oznaczenie pułku
Kategorie artefaktu
Identifikovaná kategorie: | |
---|---|
Názory uživatelů: | Límcová označení pluku 1918-1948 (1 názor) kamilb: Límcová označení pluku 1918-1948 |
Přihlaste se a pomozte určit tento nález.
Fotografie
Okolnosti nálezu
Stav půdy: | Vlhká |
---|---|
Hloubka nálezu: | 10 cm |
Použitý detektor: | XP Deus |
Komentáře
Pěkné kousky gratuluji 👍
302-těžké dělostřelectvo Olomouc
82-jezdecký dělostřelecký oddíl Přerov
9 -Dělostřelecký pluk Žilina od roku 1935 Nitra 936 – 1939 Bratislava
10-Dělostřelecký pluk T.G. Masaryka Lučenec
I. oddíl od 1936 Halič
II.oddíl od 1938
Banská Štiavnica
III.oddíl od1928 Víglaš
34-Pěší pluk 34
01.10.1920-05.1927 Opava,
05.1927-01.1938 Hranice
01.1938-24.09.1938 Bruntál
Moc děkuji jelda80, našli u Swietoszówa, kterému se před válkou říkalo Neuhammer. Warfare, únor, březen 1945
Českoslovenští vojáci nemohli být u " Neuhammer " ani před válkou ani únor-březen 1945..
Stalag VIII E Neuhammer byl postaven na podzim roku 1939 a nacházel se asi 2 kilometry jižně od města. Postavili ji váleční zajatci - polští vojáci patřící k 28 BAB.
Na konci roku 1939 bylo v táboře již asi 14 000 Poláků. Ve výpovědích pamětníků lze nalézt informace o velké skupině českých válečných zajatců. V následujících letech byli v tomto táboře drženi i Francouzi, Nizozemci, Belgičané a sovětští váleční zajatci. Tábor byl rozdělen na sektory a v jednom sektoru bydleli zpravidla vězni jedné národnosti. Baráky v táboře byly dřevěné a bylo v nich umístěno 200-300 válečných zajatců a velké sály byly skromně vybaveny. Příděly jídla byly různé. Váleční zajatci byli nuceni pracovat v táboře, německých kasárnách, cvičišti, v okolních továrnách a v zemědělství. Dokumentů o životě v táboře a informací o počtu válečných zajatců jednotlivých národností se dochovalo jen málo. Počet válečných zajatců se v průběhu války měnil. Tábor byl osvobozen v únoru 1945 a bylo v něm asi 2000 vězňů, které Němci nestihli evakuovat na západ.
Kdepak by se tam vzali Čs. vojáci s tímto plukovním označením ? Tato čísla byla používána do zrušení a rozpuštění Čs.armády v dubnu 1939. Vládní vojsko je nepoužívalo a vojáci v zahraničním odboji samozřejmě také ne.
Náhoda je divnaz věc, mohlo se stát , a nebo to bylo úplně jinak 😁
Re jelda80:
Co tě vede k domněnce, že čísla pluků 9 a 10 patří pouze dělostřelcům?
9 může být i 9.pěší pluk z Mostu (později Kremnica) nebo 9.dragounský pluk z Vysokého Mýta
10 může být i 10. pěší pluk z Brna nebo 10.dragounský pluk z Dobřan (později Berehovo).
O 82. a 302. nemůže být sporu, ty jiné nebyly. Vždy se to určuje podle místa nálezu.
Jinak souhlasím s Diblicí. Je to nějaké podivné. když zadám do google maps: Swietoszów, tak se mi nějak nepozdává, jak by se tam ti vojáci z pluků na Moravě a ze Slovenska dostali??? Navíc v době, kdy naše armáda přestala po obsazení republiky (bez boje) existovat a pluky byly po předání výzbroje okupantům zrušeny.
Přidat příspěvek
Pro vložení příspěvku se musíte přihlásit. Pokud nemáte na tomto webu účet, zaregistrujte se.